Nejprve několik faktů o potravinových ztrátách podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO):
· Přibližně jedna třetina potravin vyrobených na světě se vyplýtvá. To je asi 1,3 miliardy tun potravin ročně.
· V průmyslových zemích se ročně plýtvá potravinami v odhadované hodnotě 680 miliard dolarů; v zemích, které se rozvíjejí – o 310 miliard dolarů ročně.
· Průmyslové země a země, které produkují odpad přibližně stejné množství potravin – 670 a 630 milionů tun ročně.
· Nejvíce se vyhazuje ovoce a zelenina, stejně jako kořeny a hlízy.
· V Evropě a Severní Americe činí spotřebitelský potravinový odpad na obyvatele 95–115 kg ročně, zatímco spotřebitelé v subsaharské Africe a jižní a jihovýchodní Asii vyplýtvají pouze 6–11 kg ročně.
· Na maloobchodní úrovni se plýtvá spoustou potravin jen proto, že navenek nevypadají dokonale. Týká se to především ovoce a zeleniny. Plody s malými vnějšími vadami se nekupují tak snadno jako plody „správného“ tvaru a barvy.
· Plýtvání potravinami je jednou z hlavních příčin plýtvání zdroji, včetně vody, půdy, energie, práce a kapitálu. Nadprodukce potravin navíc zbytečně vede k emisím skleníkových plynů. To zase přispívá ke globálnímu oteplování.
· Celkově se na zemědělství podílí pětina až jedna čtvrtina světových emisí skleníkových plynů. FAO odhaduje, že každý rok se z potravin vyplýtvá 4,4 gigatuny oxidu uhličitého. To je více než celé roční emise CO2 v Indii a téměř tolik jako celosvětové emise skleníkových plynů ze silniční dopravy.
· I kdyby se podařilo zachránit pouze 25 % všech vyhozených potravin, stačilo by to k nasycení 870 milionů lidí. V současné době trpí hladem 800 milionů lidí.
· Každý rok potřebujeme asi 14 milionů čtverečních kilometrů zemědělské půdy k produkci potravin, které se vyhodí. To je jen o něco méně než celková plocha Ruska.
· V rozvojových zemích dochází ke 40 % ztrát při posklizňovém zpracování produktů. V průmyslových zemích dochází k více než 40 % ztrát na úrovni maloobchodníků a spotřebitelů. To znamená, že v bohatých zemích spotřebitelé sami vyhazují (často nedotčené) potraviny. A v chudých zemích je plýtvání potravinami důsledkem špatných zemědělských postupů, špatné infrastruktury a špatně rozvinutého obalového průmyslu. Dá se tedy říci, že v bohatých zemích je za ztráty potravin odpovědná prosperita, zatímco v chudých zemích je odpovědný nedostatek prosperity.
Co můžete dělat?
Jak minimalizovat plýtvání jídlem na úrovni vaší kuchyně? Zde je několik praktických tipů:
· Nechoďte nakupovat s prázdným žaludkem. V obchodě nepoužívejte velký vozík, vezměte si raději košík.
· Sepište si předem seznam skutečně potřebných produktů, odchylujte se od něj co nejméně.
· Než si koupíte jídlo ve výprodeji za „dobrou“ cenu, zvažte, zda toto jídlo v blízké budoucnosti skutečně budete jíst.
· Používejte menší talíře. Lidé často dávají na velké talíře více jídla, než mohou sníst. Totéž platí pro stánky v kavárně.
· Pokud jste něco nejedli v restauraci, požádejte, aby vám zbytky zabalili.
· Důvěřujte své vlastní chuti a vůni při posuzování dat expirace. Spotřebitelé se někdy domnívají, že konzumace zastaralých potravin není bezpečná, ale to se týká pouze potravin podléhajících zkáze (jako je maso a ryby).
Přečtěte si více o správném skladování.
Jak správně skladovat ovoce a zeleninu
Pokud jsou zelenina a ovoce baleny ve speciálních obalech a neplánujete je hned sníst, pak je raději ponechte v obalu. Důležité je také skladovat zeleninu a ovoce na správném místě. Některé odrůdy se nejlépe uchovávají v lednici, zatímco jiné je nejlepší uchovávat mimo lednici.
Rajčata skladujte mimo lednici na chladném a suchém místě. Mimochodem, jezte pouze zralá rajčata. Nezralá rajčata obsahují tomatinový toxin, který může být zdraví škodlivý.
Cibule rychle absorbuje vlhkost a hnije, proto ji skladujte na suchém místě. Cibule mimochodem pohlcuje i chutě včetně česnekového aroma, proto je nejlepší skladovat samostatně.
Zimní mrkev, pastinák a celer mají velmi dlouhou trvanlivost. Nejlepší je uchovávat je v suchu při teplotě 12-15°C.
Brambory je nejlepší uchovávat na tmavém a chladném místě.
Uchovávejte lilky, okurky a papriky mimo lednici, ale daleko od rajčat a ovoce. Lilky jsou obzvláště citlivé na etylen, plyn produkovaný banány, hruškami, jablky a rajčaty. Pod vlivem ethylenu se lilky pokrývají tmavými skvrnami a zhořknou v chuti.
Okurky sušíme v lednici. Okurky se často prodávají ve filmu. Neodstraňujte ho, protože prodlužuje trvanlivost asi o týden.
Listová zelenina, jako je hlávkový salát a čekanka, a brukvovitá zelenina (květák, brokolice, růžičková kapusta, daikon, ředkvičky, tuřín) je nejlepší skladovat v lednici.
Totéž platí pro řapíkatý celer a pórek.
Citrony a další citrusové plody je nejlepší uchovávat na tmavém místě mimo lednici. Průměrná trvanlivost citrusových plodů je 14 dní.
Banány a další exotické ovoce trpí zimou. Pokud jsou skladovány při teplotách pod 7 ° C, pak začíná destrukce buněk, ovoce postupně ztrácí vlhkost a může hnít.
Hrozny je nejlepší uchovávat v lednici. Tam zůstane v použitelném stavu sedm dní a mimo lednici pouze tři až čtyři dny. Hrozny skladujte v papírovém sáčku nebo na talíři.
Jablka vydrží v lednici až o tři týdny déle než mimo lednici.
Nakrájenou zeleninu a ovoce vždy skladujte v lednici. To platí pro všechny odrůdy.
Jak uchovávat mléčné výrobky
Tvaroh, mléko, jogurty a další mléčné výrobky mají datum spotřeby. Do tohoto data výrobce garantuje dobrou kvalitu. Po uplynutí doby použitelnosti se může kvalita výrobku zhoršit. Mléčné výrobky jsou však často vhodné ke konzumaci i několik dní po datu uvedeném na obalu. Použijte svůj zrak, čich a chuť, abyste zjistili, zda je produkt stále dobrý. Otevřený jogurt lze skladovat v chladničce asi 5-7 dní, mléko - 3-5 dní.
No a co plíseň? Dají se částečně plesnivé potraviny zachránit?
Plíseň je „ušlechtilá“ a škodlivá. První se používá při výrobě sýrů jako Gorgonzola a Brie. Tato plíseň se dá jíst. K dobré plísni patří i penicilin. Zbytek plísně je škodlivý, nebo dokonce velmi škodlivý. Velmi škodlivé je zařadit plíseň na obiloviny, ořechy, arašídy a kukuřici.
Co dělat, když se plíseň rozšířila na jídlo? Některé potraviny lze částečně zachránit, ale většinu je nutné vyhodit. Ušetřit můžete tvrdý sýr (parmezán, čedar) a tvrdou zeleninu a ovoce (mrkev, zelí). Odřízněte celý povrch znečištěný plísní plus alespoň jeden centimetr navíc. Umístěte zpracované potraviny do čistého nádobí nebo papíru. Plesnivý chléb, měkké mléčné výrobky, měkké ovoce a zelenina, džemy a zavařeniny se ale budou muset vyhodit.
Pamatujte na následující. Čistota je klíčovým faktorem pro minimalizaci plísní. Spory plísní z kontaminovaných potravin se mohou velmi snadno rozšířit do vaší lednice, kuchyňských utěrek apod. Proto se doporučuje každých pár měsíců vyčistit vnitřek lednice roztokem jedlé sody (1 polévková lžíce na sklenici vody). Ubrousky, ručníky, houby, mopy udržujte čisté. Zatuchlý zápach znamená, že v nich žije plíseň. Vyhoďte všechny kuchyňské věci, které nelze úplně umýt.