Lev Tolstoj a vegetariánství

„Můj jídelníček se skládá hlavně z horkých ovesných vloček, které jím dvakrát denně s pšeničným chlebem. Kromě toho jím k večeři zelňačku nebo bramborovou polévku, pohankovou kaši nebo brambory vařené nebo smažené na slunečnicovém nebo hořčičném oleji a kompot ze sušených švestek a jablek. Oběd, který jím s rodinou, lze nahradit, jak jsem se snažil, jednou ovesnou kaší, která je mým hlavním jídlem. Moje zdraví nejen neutrpělo, ale výrazně se zlepšilo, protože jsem se vzdal mléka, másla a vajec, stejně jako cukru, čaje a kávy, “napsal Lev Tolstoj.

Velký spisovatel přišel s myšlenkou vegetariánství ve věku padesáti let. Bylo to dáno tím, že právě toto období jeho života bylo poznamenáno bolestným hledáním filozofického a duchovního smyslu lidského života. „Nyní, na konci svých čtyřiceti let, mám vše, co se obvykle rozumí blahobytem,“ říká Tolstoj ve své slavné Vyznání. "Ale najednou jsem si uvědomil, že nevím, proč to všechno potřebuji a proč žiju." Do stejné doby pochází i jeho práce na románu Anna Karenina, který reflektoval jeho úvahy o morálce a etice mezilidských vztahů.

Impulsem k tomu stát se zarytým vegetariánem byl případ, kdy byl Tolstoj nevědomým svědkem toho, jak bylo poraženo prase. Podívaná spisovatele natolik šokovala svou krutostí, že se rozhodl odjet na jednu z tulských jatek, aby své pocity prožil ještě ostřeji. Před jeho očima byl zabit mladý krásný býk. Řezník zvedl dýku přes krk a bodl. Býk jako sražený spadl na břicho, nešikovně se převrátil na bok a křečovitě tloukl nohama. Z opačné strany na něj spadl další řezník, sklonil hlavu k zemi a podřízl mu hrdlo. Černočervená krev vytryskla jako převržený kbelík. Pak první řezník začal býka stahovat z kůže. V obrovském těle zvířete stále tepal život a z očí zalitých krví se valily velké slzy.

Tento hrozný obrázek přiměl Tolstého hodně přehodnotit. Nemohl si odpustit, že nezabránil zabíjení živých bytostí a stal se proto viníkem jejich smrti. Pro něj, muže vychovaného v tradicích ruského pravoslaví, dostalo hlavní křesťanské přikázání – „Nezabiješ“ – nový význam. Požíráním zvířecího masa se člověk nepřímo zaplete do vraždy, čímž porušuje náboženskou a mravní morálku. Aby se člověk zařadil do kategorie mravních lidí, je třeba se zbavit osobní odpovědnosti za zabíjení živých bytostí – přestat jíst jejich maso. Sám Tolstoj naprosto odmítá živočišnou potravu a přechází na dietu bez zabíjení.

Od této chvíle autor v řadě svých děl rozvíjí myšlenku, že etický – morální – smysl vegetariánství spočívá v nepřípustnosti jakéhokoli násilí. Říká, že v lidské společnosti bude vládnout násilí, dokud násilí na zvířatech nepřestane. Vegetariánství je proto jedním z hlavních způsobů, jak skoncovat se zlem, které se ve světě děje. Kromě toho je týrání zvířat znakem nízké úrovně vědomí a kultury, neschopnosti skutečně cítit a vcítit se do všeho živého. V článku „První krok“, publikovaném v roce 1892, Tolstoj píše, že prvním krokem k morálnímu a duchovnímu zlepšení člověka je odmítnutí násilí vůči druhým a počátkem práce na sobě v tomto směru je přechod k vegetariánská strava.

Během posledních 25 let svého života Tolstoj aktivně propagoval myšlenky vegetariánství v Rusku. Přispíval k rozvoji časopisu Vegetariánství, do kterého psal své články, podporoval vydávání různých materiálů o vegetariánství v tisku, vítal otevírání vegetariánských taveren, hotelů, byl čestným členem mnoha vegetariánských společností.

Vegetariánství je však podle Tolstého pouze jednou ze složek lidské etiky a morálky. Mravní a duchovní dokonalost je možná pouze tehdy, když se člověk vzdá obrovského množství nejrůznějších rozmarů, kterým podřizuje svůj život. Takové rozmary Tolstoj připisoval především zahálce a obžerství. V jeho deníku se objevil záznam o záměru napsat knihu „Zranie“. Chtěl v ní vyjádřit myšlenku, že nemírnost ve všem, včetně jídla, znamená nedostatek úcty k tomu, co nás obklopuje. Důsledkem toho je pocit agrese ve vztahu k přírodě, k jejich vlastnímu druhu – ke všemu živému. Kdyby lidé nebyli tak agresivní, věří Tolstoj, a neničili to, co jim dává život, vládla by ve světě úplná harmonie.

Napsat komentář