Programování pro děti: kdy začít, co se naučit

V hodinách informatiky se mileniálové učili hlavně psát text, ovládali Microsoft Windows (přinejlepším Basic) a hráli Super Mario. Počítače pro děti jsou dnes stejně přirozené jako ledničky. Jak pomoci vašemu dítěti zorientovat se v digitálním světě a vytěžit maximum z jeho neustálých aktualizací? Pojďme na to přijít.

3 - 5 let

Správný věk pro seznámení dítěte s počítačem. Do tří let si děti vyvinou svalovou kontrolu nad jemnou motorikou rukou. Čili už si mohou všimnout propojení ovládání klávesnice a myši a změn na obrazovce. V tomto věku zvládnou i jednoduché programy.

5 - 7 let

Děti staršího předškolního věku jsou schopny přijímat informace pouze z vlastní zkušenosti, informace od jiných lidí pro ně nejsou tak významné a často nejsou považovány za zdroj pravdy. Děti navíc ještě nedokážou vnímat jednotlivé detaily, takže píší a čtou velmi pomalu (např. stránka knihy je pro ně nedělitelný předmět). Je pro ně obtížné vytvářet soudy a závěry.

Pokud se zeptáte dítěte, z čeho má ušít košili: papír, látka, březová kůra, polystyren nebo guma, látku si vybere, ale je nepravděpodobné, že bude schopno vysvětlit, proč odpovědělo právě takto. Ve věku 5–7 let nelze dítě naučit ani základům algoritmizace (např. napsat algoritmus pro výpočet výrazu y u2d 6a – (x + XNUMX) nebo popsat algoritmus pro domácí úkoly z matematiky). Proto je lepší začít s programováním od osmi let a ne dříve.

Přihlaste své dítě do kurzu raného rozvoje jazyka nebo mentální aritmetiky. Vynikajícím řešením by bylo zaměřit se na měkké dovednosti a rozvíjet kreativní směr: sportovní sekce, umělecká nebo hudební škola.

8 - 9 let

V tomto věku míra egocentrismu klesá, dítě je již připraveno věřit úsudkům učitele a chápat tak informace. Mizí i synkretismus (touha dítěte brát spojení dojmů pro spojení věcí, např. Měsíc nepadá, protože leží na obloze) a již lze pochopit, jak fungují ty nejjednodušší mechanismy.

Psychologové rozlišují zóny proximálního a aktuálního vývoje – dovednosti, které se formují při společných činnostech s druhými lidmi. To, co dítě umí samostatně (např. obléknout si jednoduché oblečení), je již v zóně skutečného vývoje. Pokud stále neví, jak si zavázat tkaničky bez pokynů dospělého poblíž, pak je tato dovednost stále v zóně proximálního vývoje. Ve třídě učitel vytváří zónu proximálního rozvoje.

Dítě tak rozvíjí vizuálně-figurativní a heuristické myšlení (když je možné objevovat), učí se řešit logické úlohy v grafické a blokové formě. K úspěšnému zvládnutí programování v tomto věku potřebujete základní znalosti školní matematiky: sčítání, odčítání, násobení a dělení jednocifernými a dvoucifernými čísly do 10.

Musíte také umět řešit kombinatorické problémy. Například: kočka Murka porodila 8 koťat (6 chlupatých a 5 červených). Kolik koťat se narodilo současně načechraných a červených? Kromě toho děti potřebují dovednost řešit logické problémy, jako jsou grafické labyrinty, rébusy, sestavování jednoduchých algoritmů a hledání nejkratší cesty.

10 - 11 let

Ve 4.–5. ročníku se dítě kromě provádění elementárních algoritmů (například označte následující algoritmus na mapě č. 1: opusťte Ozersk, dostaňte se do Okeansku) učí syntaktická pravidla programovacího jazyka a také začíná pracovat s větvenými algoritmy, vnořenými smyčkami, proměnnými a procedurami.

Chcete-li to provést, musíte rozvíjet abstraktní logické myšlení: pracovat s různými umělci, samostatně zadávat programový kód a budovat vztahy příčiny a následku při řešení matematických a logických problémů. Takže jako performer můžeme použít počítačovou postavu, která může ve virtuálním světě provádět různé akce: skákat, běhat, otáčet se a tak dále.

V edukačních úkolech se požaduje např., aby přemístil krabici. K tomu musí dítě zadávat potřebné příkazy do programu v určitém pořadí. Rozvíjí se tak abstraktní logické myšlení, dítě jasně vidí, jak se jeho postava pohybuje, a chápe, když udělá chybu při psaní příkazů v programu.

Děti samotné lákají technologie a vše nové, proto je důležité, aby rodiče tento zájem nasměrovali užitečným směrem. Zdá se, že programování je složitá a nepřístupná oblast, která se týká jen několika málo lidí. Pokud se pečlivě podíváte na zájmy dítěte a správně rozvinete jeho dovednosti, může se stát „tomu velmi počítačovým géniem“.