„Nedávno pracuji v přírodní rezervaci Upernavik na severozápadě Grónska, kde strávím příští měsíc a půl,“ říká Rebecca Barfoot, „v zemi, kde je lední medvěd národním jídlem a jeho kůže často zdobí dům zvenčí.
Před odjezdem do Grónska se lidé často ptali, co bych tam já, zarytý vegan, jedl. Jako většina severních oblastí planety se tato vzdálená a studená země živí masem a mořskými plody. Vzhledem k tomu, že jsem se na více než 20 let zcela odvázal od pojídání jakékoli živočišné stravy, otázka výživy na dlouhou cestu do Grónska mě do jisté míry znepokojovala. Vyhlídky se nezdály světlé: buď hladovět při hledání zeleniny, nebo... se vrátit k masu.
Každopádně jsem vůbec nepanikařil. Poháněla mě vášeň pro projekt v Upernaviku, tvrdošíjně jsem v něm šel pracovat, navzdory potravinové situaci. Věděl jsem, že se mohu přizpůsobit situaci různými způsoby.
K mému překvapení se v Upernaviku prakticky neloví. Ve skutečnosti: staré metody přežití v tomto malém arktickém městě se stávají minulostí kvůli tání mořských ledovců a rostoucímu vlivu Evropy. Počet ryb a mořských savců se výrazně snížil a změna klimatu měla vliv na lov a dostupnost kořisti.
Ve většině lokalit existují malé trhy, i když možnosti pro tvrdé vegany jsou poměrně omezené. Co si přinesu domů z obchodu? Obvykle plechovka cizrny nebo fazole, malý bochník žitného chleba, možná zelí nebo banány, pokud dorazila potravinová loď. V mém „košíku“ může být také marmeláda, okurky, nakládaná řepa.
Všechno je tu velmi drahé, zvláště takový luxus jako veganské jídlo. Měna je nestabilní, všechny produkty jsou dováženy z Dánska. Supermarkety jsou plné sušenek, sladkých limonád a sladkostí – prosím. Jo a maso 🙂 Pokud chcete uvařit tuleně nebo velrybu (nedej bože), jsou k dispozici mražené nebo vakuově balené spolu se známějšími druhy ryb, klobás, kuřecího masa a čehokoli.
Když jsem sem přišel, slíbil jsem, že k sobě budu upřímný: když cítím, že chci rybu, sním ji (stejně jako všechno ostatní). Po mnoha letech na rostlinné stravě jsem však neměl nejmenší chuť. A ačkoli jsem byl během mého pobytu zde téměř (!) připraven přehodnotit svůj pohled na jídlo, zatím se tak nestalo.
Musím také přiznat, že jsem sem přijel se 7 kilogramy svých výrobků, což, musím říct, na 40 dní nestačí. Přinesla jsem mungo fazole, které ráda jím naklíčené (jedla jsem je jen měsíc!). Také jsem přinesl mandle a lněná semínka, nějaké sušené zelené, datle, quinou a podobné věci. Určitě bych si s sebou vzal víc, nebýt limitu zavazadel (Air Greenland povoluje 20 kg zavazadel).
Zkrátka jsem pořád vegan. Zhroucení je samozřejmě cítit, ale žít se dá! Ano, někdy se mi v noci zdá o jídle, dokonce i malá chuť na svá oblíbená jídla – tofu, avokádo, konopná semínka, kukuřičné tortilly se salsou, ovocné smoothie a čerstvé zelené, rajčata.