Článek z kapitoly 3. Duševní vývoj
Vzdělávání v mateřských školách je ve Spojených státech předmětem diskuse, protože mnozí si nejsou jisti dopadem jeslí a školek na malé děti; mnoho Američanů také věří, že děti by měly vychovávat doma jejich matky. Ve společnosti, kde naprostá většina matek pracuje, je však školka součástí komunitního života; ve skutečnosti navštěvuje mateřskou školu větší počet 3-4letých dětí (43 %), než jsou vychovávány ve svém nebo v jiných domovech (35 %).
Mnoho výzkumníků se pokusilo určit dopad (pokud vůbec nějaký) vzdělávání v mateřské škole na děti. Jedna známá studie (Belsky & Rovine, 1988) zjistila, že u kojenců, o které se více než 20 hodin týdně staral někdo jiný než jejich matka, se s větší pravděpodobností vyvine nedostatečná vazba na matku; tyto údaje se však týkají pouze malých chlapců, jejichž matky nejsou vůči svým dětem citlivé a věří, že mají obtížnou povahu. Podobně Clarke-Stewart (1989) zjistil, že u kojenců vychovaných jinými lidmi, než je jejich matka, je méně pravděpodobné, že si vyvinou silnou vazbu ke své matce, než u kojenců, o které se jejich matky starají (47 % a 53 %). Jiní výzkumníci došli k závěru, že vývoj dítěte není nepříznivě ovlivněn kvalitní péčí poskytovanou ostatními (Phillips et al., 1987).
Výzkum v oblasti vzdělávání v mateřských školách se v posledních letech nezaměřuje ani tak na srovnání vlivu mateřské školy versus mateřská péče, ale na vliv dobré a špatné kvality vzdělávání mimo domov. Bylo tedy zjištěno, že děti, kterým byla od raného věku poskytována kvalitní péče, jsou na základní škole sociálně kompetentnější (Anderson, 1992; Field, 1991; Howes, 1990) a sebevědomější (Scan & Eisenberg, 1993) než děti. která začala navštěvovat mateřskou školu v pozdějším věku. Na druhou stranu nekvalitní výchova může mít negativní dopad na adaptaci, zejména u chlapců, zejména těch, kteří žijí ve velmi nepříznivém domácím prostředí (Garrett, 1997). Kvalitní vzdělávání mimo domov může takovým negativním vlivům čelit (Phillips et al., 1994).
Co je kvalitní vzdělávání mimo domov? Bylo identifikováno několik faktorů. Patří mezi ně počet dětí vychovaných v jednom prostoru, poměr počtu pečovatelů k počtu dětí, vzácnější změna ve skladbě pečovatelů a také úroveň vzdělání a přípravy pečovatelů.
Jsou-li tyto faktory příznivé, pečovatelé bývají starostlivější a lépe reagují na potřeby dětí; jsou také společenštější s dětmi a v důsledku toho děti dosahují vyššího skóre v testech intelektuálního a sociálního rozvoje (Galinsky et al., 1994; Helburn, 1995; Phillips & Whitebrook, 1992). Jiné studie ukazují, že dobře vybavené a pestré školky mají na děti pozitivní vliv (Scarr et al., 1993).
Nedávná rozsáhlá studie na více než 1000 dětech v deseti mateřských školách zjistila, že děti v lepších mateřských školách (měřeno úrovní dovedností učitelů a množstvím individuální pozornosti věnované dětem) ve skutečnosti dosáhly většího úspěchu v osvojování jazyka a rozvoji schopností myšlení. . než děti z podobného prostředí, kterým se nedostává kvalitního vzdělávání mimo domov. To platí zejména pro děti z rodin s nízkými příjmy (Garrett, 1997).
Obecně lze říci, že děti nejsou výrazně ovlivněny výchovou jiných osob než matky. Jakékoli negativní účinky bývají emocionální povahy, zatímco pozitivní účinky jsou častěji sociální; dopad na kognitivní vývoj je obvykle pozitivní nebo chybí. Tyto údaje se však týkají pouze dostatečně kvalitního vzdělávání mimo domov. Špatná výchova má většinou negativní dopad na děti bez ohledu na jejich domácí prostředí.
Bylo zjištěno, že dobře vybavené školky s dostatkem pečovatelů o děti mají pozitivní vliv na vývoj dítěte.
Mládí
Dospívání je přechodné období z dětství do dospělosti. Jeho věkové hranice nejsou striktně vymezeny, ale přibližně trvá od 12 do 17-19 let, kdy fyzický růst prakticky končí. Během tohoto období mladý muž nebo dívka dosáhne puberty a začne se uznávat jako osoba oddělená od rodiny. Viz →