Obsah
V souladu se svým posláním se redakční rada MedTvoiLokony snaží poskytovat spolehlivý lékařský obsah podpořený nejnovějšími vědeckými poznatky. Dodatečný příznak „Zkontrolovaný obsah“ znamená, že článek byl zkontrolován nebo přímo napsán lékařem. Toto dvoufázové ověření: lékařský novinář a lékař nám umožňuje poskytovat obsah nejvyšší kvality v souladu se současnými medicínskými poznatky.
Naši angažovanost v této oblasti ocenila mimo jiné Asociace novinářů pro zdraví, která udělila redakční radě MedTvoiLokony čestný titul Velký pedagog.
Novorozenecké hemolytické onemocnění je stav způsobený nekompatibilitou (konfliktem) v krevních skupinách Rh faktoru nebo AB0 mezi matkou a plodem. Onemocnění způsobuje tvorbu protilátek v krvi matky, což následně vede k rozpadu červených krvinek plodu a novorozence. Nejnebezpečnější formou hemolytického onemocnění je žloutenka.
Pár slov o hemolytickém onemocnění novorozenců…
Onemocnění souvisí se sérologickým konfliktem, tedy situací, kdy se krevní skupina matky liší od krevní skupiny dítěte. Hemolytická nemoc způsobuje tvorbu protilátek v krvi matky, které rozkládají červené krvinky plodu a novorozence. Nejnebezpečnější formou onemocnění je těžká novorozenecká žloutenka, způsobená rychle se zvyšující hladinou bilirubinu v krvi a rozvojem anémie. Když hladina bilirubinu překročí určitou hranici, může dojít k poškození mozku, tzv žloutenka varlat základny mozkucož má za následek – pokud dítě přežije – psychofyzickou zaostalost. V současné době není sérologický konflikt tak velkým problémem jako v XNUMX. století.
Příčiny hemolytické nemoci novorozence
Každý má specifickou krevní skupinu a za normálních podmínek zdravé tělo nevytváří protilátky proti svým krvinkám. Krevní skupina Rh + nevytváří protilátky proti tomuto faktoru, tedy anti-Rh. Podobně tělo pacienta s krevní skupinou A neprodukuje protilátky anti-A. Toto pravidlo však neplatí pro těhotné ženy, proto je hemolytické onemocnění novorozence způsobeno konfliktem mezi krví dítěte a protilátkami produkovanými matkou. Zjednodušeně řečeno: krev matky je alergická na krev dítěte. Protilátky těhotné ženy mohou procházet placentou (v současném nebo příštím těhotenství) a napadat krevní buňky dítěte. Důsledkem je pak hemolytické onemocnění dítěte.
Příznaky a formy hemolytického onemocnění dítěte
Nejmírnější formou hemolytického onemocnění je nadměrná destrukce krevních buněk dítěte. Dítě se narodí s anémieobvykle provází zvětšená slezina a játra, ale to neohrožuje jeho život. Postupem času se krevní obraz výrazně zlepšuje a miminko se správně vyvíjí. Je však třeba zdůraznit, že v některých případech je anémie závažná a vyžaduje specializovanou léčbu.
Další forma hemolytického onemocnění existuje těžká žloutenka. Vaše dítě se zdá být zcela zdravé, ale první den po narození se u něj začíná projevovat žloutenka. Velmi rychle se zvyšuje bilirubin, který je zodpovědný za žluté zbarvení kůže. Žloutenka je velkým nebezpečím, protože její koncentrace nad určitou úroveň působí toxicky na mozek miminka. Může dokonce vést k poškození mozku. U dětí se žloutenkou jsou pozorovány záchvaty a nadměrné svalové napětí. I když se dítě zachrání, může mít žloutenka vážné následky, dítě může například ztratit sluch, trpět epilepsií a dokonce mít potíže s mluvením a udržením rovnováhy.
Poslední a nejzávažnější forma hemolytického onemocnění novorozence je generalizovaná otok plodu. V důsledku zániku krevních buněk dítěte protilátkami matky (ještě ve fázi života plodu) je narušena cirkulace novorozence a zvýšena průchodnost jeho cév. Co to znamená? Tekutina z krevních cév uniká do sousedních tkání, a tím způsobuje vnitřní edém v důležitých orgánech, jako je pobřišnice nebo perikardiální vak, který obklopuje srdce. Zároveň se u batolete rozvine chudokrevnost. Bohužel otok plodu je tak závažný, že nejčastěji vede k úmrtí plodu ještě v děloze nebo těsně po porodu.
Diagnostika hemolytického onemocnění novorozence
Těhotná žena obvykle podstoupí screeningové testy k identifikaci přítomnosti anti-RhD nebo jiných stejně relevantních protilátek. Obvykle se v prvním trimestru těhotenství provádí antiglobulinový test (Coombsův test), pokud jsou rodiče dítěte RhD inkompatibilní. I když je výsledek negativní, test se opakuje každý trimestr a měsíc před porodem. Pozitivní výsledek testu je zase indikací k rozšíření diagnostiky a provedení testů typu a titru protilátek. Nízký titr protilátek (pod 16) vyžaduje pouze konzervativní léčbu, tj. měsíční sledování titru protilátek. Na druhou stranu diagnostika vysokých titrů protilátek (nad 32) vyžaduje invazivnější léčbu. Indikací k tomu je i průkaz dilatace pupeční žíly, hepatomegalie a ztluštělé placenty na ultrazvuku. Poté se provede aminopunkce a kordocentéza (získání vzorku krve plodu pro testování). Tyto testy umožňují přesně posoudit, jak pokročilá je fetální anémie, posoudit krevní skupinu a přítomnost vhodných antigenů na krvinkách. Normalizované výsledky vyžadují opakování testu po několika týdnech.
Léčba se zahajuje při zjištění těžké anémie. Navíc se provádí metoda PCR, která potvrzuje přítomnost D antigenu. Nedostatek tohoto antigenu vylučuje výskyt hemolytického onemocnění plodu.
Hemolytická nemoc novorozence – léčba
Léčba onemocnění spočívá především v intrauterinní exogenní transfuzi krve pod ultrazvukovým vedením. Krev se podává do cévního řečiště nebo do peritoneální dutiny plodu. K úplné výměně krve jsou zapotřebí 3-4 transfuzní cykly. Terapie by měla pokračovat, dokud nebude plod schopen mimoděložního života. Lékaři navíc doporučují ukončit těhotenství maximálně na 37 týdnů. Po narození novorozenec často vyžaduje transfuze albuminu a fototerapii, v těžších případech se provádí substituční nebo doplňková transfuze. Kromě léčby je důležitá i prevence onemocnění.
Hemolytická nemoc novorozence – profylaxe
Profylaxe hemolytického onemocnění může být specifická a nespecifická. Prvním z nich je vyhnout se kontaktu s cizí krví a dodržovat pravidla skupinově kompatibilní krevní transfuze po křížovém testu. Druhý je zase založen na aplikaci anti-D imunoglobulinu 72 hodin před očekávaným únikem krve, tedy:
- při porodu,
- v případě potratu,
- v případě krvácení během těhotenství,
- v důsledku invazivních zákroků prováděných během těhotenství,
- při operaci mimoděložního těhotenství.
Jako nitrotěhotenská profylaxe u Rh negativních žen s negativním výsledkem antiglobulinového testu se používá podávání anti-D imunoglobulinů (ve 28. týdnu těhotenství). Další dávka imunoglobulinů se podává až po narození dítěte. Tato metoda zajišťuje pouze jedno nejbližší těhotenství. U žen, které plánují ještě další děti, je opět nasazena imunoprofylaxe.