Obsah
Ukaž mi svou kresbu... já ti řeknu, kdo jsi!
Když Mathilde navrhuje svůj dům pro princeznu, vkládá do něj celé své srdce. Jeho barvy jsou jasné a živé, jeho tvary jsou plné pohybu a jeho postavy jsou velmi zábavné. Přesně jako ona! Její otec a já jsme nadšeni talentem našeho 4letého umělce! », Poznamenává s obdivem Séverine, jeho matka. Ano, potvrzuje Patrick Estrade, psycholog: “ Dětské kresby charakterizuje jejich kreativita a úžasná jednoduchost. S dohodnutými nápady si hlavu nelámou. Dokud jim to dovolíme a vezmeme je jednotlivě (abychom se vzájemně neovlivňovali), popouštějí uzdu své fantazii a fantazii podle rozmaru svých prstů. »Černá tužka, barevné pastely, fixy, fixy, barvy, vše je dobré pro vyjádření jejich emocí. Domov je téma, které batolata hodně inspiruje. „Zatímco my dospělí jsme často velmi konvenční a uvízli v našem vyprávění, děti, projevují smělost zároveň s poezií. Dospělý si buď nakreslí obvyklý stereotyp domu, nebo přemýšlí o tom, jak ho znázorní. Dítě nechá působit svou spontánnost. Na rozdíl od dospělého žije, nepřipravuje se žít. Proces kreslení je tedy okamžitý a volný,“ vysvětluje psycholog.
Čtěte také: Dešifrování kreseb miminka
Kresbou dítě vyjadřuje své pocity ze života
Například dítě může celkem snadno nakreslit nad svým domem dvě sluníčka, to pro něj není problém. Dospělý si to netroufne a ani na to nemyslí. V návrzích dětských domovů se často vyskytuje řada neměnných prvků. Je zde trojúhelníková střecha, okna v patře a ne v přízemí, často zaoblené dveře (které propůjčují měkkost), vybavené klikou (proto uvítací), krbem vpravo (zřídka vlevo) a kouřem jdoucí doprava (pokud je v krbu oheň, znamená to, že dům je obydlený. Kouř jdoucí vpravo je synonymem budoucnosti), -vůl ve střeše (který lze považovat za oko). Pokud dům představuje samotné dítě, je zajímavé analyzovat i to, co je kolem. Mohou tam být stromy, zvířata, lidé, cesta, která tam vede, auto, rybník, ptáci, zahrada, mraky… Cokoli je dobré pro vyprávění příběhu, který je uvnitř i vně. V tomto smyslu kresba domu poskytuje informaci o vztahu, který má dítě ke světu a k ostatním.
To, co psychologa na kresbě nezajímá, není její estetická stránka, ale psychologický obsah, tedy to, co může dům o dítěti a jeho životě vyjádřit. Nejde zde o psychoanalytickou interpretaci směřující k identifikaci některých chyb nebo psychických poruch, ale o skutečnou tendenci.