Jeřabina hrbatá (Tricholoma umbonatum)

Systematika:
  • Oddělení: Basidiomycota (Basidiomycetes)
  • Pododdělení: Agaricomycotina (Agaricomycetes)
  • Třída: Agaricomycetes (Agaricomycetes)
  • Podtřída: Agaricomycetidae (Agaricomycetes)
  • Objednávka: Agaricales (Agaric nebo Lamellar)
  • Čeleď: Tricholomataceae (Tricholomovye nebo Ryadovkovye)
  • Rod: Tricholoma (Tricholoma nebo Ryadovka)
  • Typ: Tricholoma umbonatum

Keporkak (Tricholoma umbonatum) fotografie a popis

Specifické epiteton Tricholoma umbonatum Clémençon & Bon, v Bon, Docums Mycol. 14(č. 56): 22 (1985) pochází z lat. umbo – což v překladu znamená „hrb“. A skutečně, „hrbáč“ čepice je pro tento druh charakteristický.

hlava 3.5-9 cm v průměru (až 115), v mládí kuželovitý nebo zvonkovitý, ve stáří kónický až posazený, často s více či méně špičatým hrbolem, hladký, za vlhkého počasí lepkavý, za sucha lesklý, více či méně vyjádřeno radiálně – vláknité. Za suchého počasí se čepice často radiálně láme. Barva klobouku je blíže k okrajům bělavá, ve středu nápadně tmavší, olivově okrová, olivově hnědá, zelenožlutá, zelenohnědá. Radiální vlákna mají nízký kontrast.

Dřeň bělavý. Vůně od slabé po moučnou, může mít nepříjemné podtóny. Vůně řezu je nápadně moučná. Chuť je moučná, možná trochu hnusná.

Evidence vrubově srostlé, spíše široké, časté nebo středně časté, bílé, často s nerovným okrajem.

Keporkak (Tricholoma umbonatum) fotografie a popis

spórový prášek bílý.

Spory hyalinní ve vodě a KOH, hladký, většinou elipsoidní, 4.7-8.6 x 3.7-6.4 µm, Q 1.1-1.6, Qe 1.28-1.38

Noha 5-10 cm dlouhý (podle [1] až 15), 8-20 mm v průměru (až 25), bílý, nažloutlý, válcovitý nebo se zužující ke dnu, často hluboce zakořeněný, může mít růžovo-hnědou barvu na základně. Obvykle je vyjádřen podélně vláknitý.

Keporkak (Tricholoma umbonatum) fotografie a popis

Řadek hrbatý roste od konce srpna do listopadu, je vázán na dub nebo buk, preferuje hlinité, podle některých zdrojů i vápenité půdy. Houba je poměrně vzácná.

  • Row white (Tricholoma album), Row fetid (Tricholoma lascivum), Řady plotny obecné (Tricholoma stiparophyllum), Řady Tricholoma sulphurescens, Tricholoma boreosulfurescens, Řady páchnoucí (Tricholoma inamoenum) Vyznačují se výrazným nepříjemným zápachem, absencí vláknité struktury povrchu klobouku a nazelenalými nebo olivovými odstíny. Na klobouku nemají charakteristické hrboly. Z těchto druhů se v blízkosti vyskytují pouze T.album, T.lascivum a T.sulphurescens vázané na dub a buk, zbytek roste s jinými stromy.
  • Řada bělavá (Tricholoma albidum). Tento druh má nepříliš jednoznačné postavení, jako dnes poddruh stříbrošedé řady – Trichioloma argyraceum var. albidum. Vyznačuje se absencí nazelenalých a olivových tónů v klobouku a žloutnutím v místech dotyku a poškození.
  • Holubí řada (Tricholoma columbetta). Vyznačuje se absencí olivových a nazelenalých tónů v čepici, nemá „hrb“, nemá znatelné ztmavnutí ve středu čepice. Fylogeneticky je to druh nejbližší této řadě.
  • Řada jiná (Tricholoma sejunctum). Podle [1] je tento typ snadno zaměnitelný s daným. Vyznačuje se absencí tak výrazného hrbolu na klobouku a nezakořeněnou lodyhou. Houby si však podle mě nejsou barevně a v kontrastu barevných vláken na klobouku vůbec podobné. Je možné, že T.sejunctum je tak světlý, nebo T.umbonatum je tak zářivě zbarvený?

Poživatelnost je neznámá, protože houba je poměrně vzácná.

Napsat komentář