Jsou připraveni porušit jakékoli pravidlo, pokud se to zdá nerozumné. Vždy si najdou něco, co by mohli namítat. Rebelové nesnesou konzervatismus a stagnaci. Jak vycházet s lidmi, kteří žijí ve vzdoru všemu?
Většina z nás se s takovými lidmi v dětství setkala. Pamatujete na spolužáka, který se neustále hádal s učitelem, mňoukal pod lavicí a šklebil se na skupinových fotkách?
V dospělosti takoví lidé zůstávají věrní sami sobě: hádají se s vedením s rozumem i bezdůvodně, kritizují všechny „obyčejné“ myšlenky a zasahují do jejich radikálních návrhů v každé konverzaci. Cokoli řeknete, oni automaticky řeknou něco jiného. To je osobnostní rys, který je téměř nemožné skrýt.
„Přestože se rebelové mohou chovat stejně, ne všichni jsou stejní,“ říká americký psycholog Robert Sternberg. — Někomu vadí jednomyslnost a byrokracie, jiní věří, že pravidla jsou stvořena k porušování, jiní uvažují paradoxně a dívají se na život jinak než ostatní.
Kreativní lidé obzvláště často žijí navzdory všemu. I když existují rebelové, kteří nejsou vůbec kreativní — jsou prostě nepříjemní. A stále existují tací, kteří si protestním chováním zvyšují sebevědomí.“
Uvažují jinak
37letá reklamní manažerka Victoria má velký talent přicházet s originálními a odvážnými nápady. Ale její způsob jejich předávání vyvolává mezi kolegy mírně řečeno zmatek.
„Když na schůzce diskutujeme s celým týmem o novém projektu, strašně mě to inspiruje,“ říká Victoria. „Okamžitě vidím, jak to může být, a cítím, že se o svůj objev musím okamžitě podělit, i když ve stejnou dobu mluví někdo jiný. A ano, je pro mě těžké zůstat v klidu, když kolega přijde s nápadem, který nefunguje.“
Přiznává, že se cítí trapně, když čelí chladné reakci na její zásah, ale stále si nemůže uvědomit, že projevuje více arogance a arogance než kreativity.
„Nemůžete říci, že takoví lidé jsou záměrně tvrdohlaví a drzí,“ říká psycholog Sandy Mann z University of Central Lancashire. Rebely můžeme považovat za ďáblovy advokáty, ale své výstřední soudy často vynášejí s naprostou upřímností, a ne proto, aby zpochybňovali pohled někoho jiného.
Mají talent — vidět věci z nečekaného úhlu, rychle činit mimořádná rozhodnutí, beze strachu z úsudků jiných lidí.
Rebelové jen zřídka dokážou sdělit své myšlenky ostatním
Pokud se ale rebelové nechtějí odcizovat ostatním, měli by se zaměřit na týmovou práci, směřovat své úsilí konkrétně k řešení problémů a vědomě se vyhýbat konfrontaci.
„Být „černou ovcí“ ve společnosti s tradičním myšlením je celé umění. Kdo uvažuje paradoxně, často chybuje v mezilidských vztazích, říká obchodní konzultant Karl Albrecht. "Zřídkakdy vědí, jak správně sdělit své myšlenky ostatním: obvykle je zamlžují jako protiargument v hádce, čímž brání ostatním, aby je správně vnímali, protože to dělají hrubě a netaktně."
Karl Albrecht přiznává, že sám byl kdysi „černou ovcí“, ale dokázal rozvinout potřebné sociální dovednosti, zejména schopnost rozpoznávat pocity, nálady, stav mysli druhých lidí.
„Hlavní problém není v tom, že člověk myslí jinak, ale v tom, jak prezentuje svůj pohled,“ říká. "Jeho způsoby mohou být zastrašující."
Co když jste rebel?
Jak prokázat své paradoxní myšlení, aniž byste obtěžovali a neznepřátelili ostatní? Za prvé, když máte neobvyklý nápad, jasně ho formulujte a teprve potom se o něj podělte s ostatními.
Snažte se používat stejnou slovní zásobu, obraty a stejné zdroje informací jako vaši partneři. A naučte se mít klid, když lidé kritizují vaše nápady.
„Život s rebely a černými ovcemi vyžaduje od jejich blízkých hodně trpělivosti, protože je plný konfliktů,“ říká psycholog Robert Sternberg z University of Oklahoma. — Někomu však takové vztahy podněcují a posilují — v častých šarvátkách vidí dokonce projev lásky.
Jediná věc, kterou rebel chce, je věnovat pozornost své vlastní pozici
Pokud se oba partneři rádi hádají a mají z těchto sporů stejnou radost, jejich vztahu to jen prospěje. Dejte si ale pozor na slovní souboj s rebelem, pokud chcete jediné: co nejdříve mu umlčet.
Někdy se v reakci začneme hádat v domnění, že tak ochráníme svá práva a dosáhneme pro nás nejlepšího výsledku. Ale jediné, co rebel chce, je pozornost k vlastní pozici. I když se s ním shodnete na bodech A a B, body C a D budou následovat.
Rozhodněte se, co je pro vás důležitější: zavřete téma nebo pokračujte v boji. Existuje jen jeden způsob, jak rebela uklidnit — ignorovat jeho poznámku a neulpívat na ní a způsobit tak oheň.
Rebel uvnitř každého
A přesto je komunikace s rebely užitečná pro každého z nás. Když odmítáme jít proti druhým a pilně se vyhýbáme konfliktům, často jednáme ve vlastní neprospěch, takže by se nám hodilo osvojit si nějaké vzpurné vlastnosti.
Někdy je prostě nemožné vyjádřit svůj postoj a vytyčit hranice, aniž bychom vstoupili do konfrontace. Když se odvážíme říci nebo udělat něco opačného, potvrdíme tím nejen svou individualitu, ale i osobnost druhého: «Nejsem jako ty a ty nejsi jako já.» V některých případech je to jediný způsob, jak být sám sebou.