Plané neštovice a pásový opar – příznaky, léčba, komplikace

V souladu se svým posláním se redakční rada MedTvoiLokony snaží poskytovat spolehlivý lékařský obsah podpořený nejnovějšími vědeckými poznatky. Dodatečný příznak „Zkontrolovaný obsah“ znamená, že článek byl zkontrolován nebo přímo napsán lékařem. Toto dvoufázové ověření: lékařský novinář a lékař nám ​​umožňuje poskytovat obsah nejvyšší kvality v souladu se současnými medicínskými poznatky.

Naši angažovanost v této oblasti ocenila mimo jiné Asociace novinářů pro zdraví, která udělila redakční radě MedTvoiLokony čestný titul Velký pedagog.

Pásový opar a plané neštovice spolu úzce souvisejí, protože není možné dostat pásový opar, aniž byste nejprve dostali plané neštovice. Při primární infekci, tedy planých neštovicích, se virus dostává do našeho nervového systému, přesněji do ganglií meziobratlových nervů a hlavových nervů, kde zůstává latentní řadu let. V přítomnosti příznivých faktorů může dojít k reaktivaci infekce a rozvoji pásového oparu.

Plané neštovice jsou běžným akutním dětským vyrážkovým infekčním onemocněním, zatímco pásový opar je také infekčním vyrážkovým onemocněním, které se vyskytuje nejčastěji později v životě. Obě onemocnění jsou výsledkem infekce stejným virem – varicella-zoster virem (VZV), který patří do rodiny Herpes.

Pásový opar – cesty infekce a rizikové faktory

K infekci virem varicella zoster dochází kapénkami nebo přímým kontaktem s osobou trpící planými neštovicemi nebo pásovým oparem. Nemocný je nakažlivý pro okolí 2-3 dny před objevením se vyrážky do asi 7-8 dnů od objevení se vyrážky, obvykle do zaschnutí posledních puchýřkových erupcí.

Virus neštovic je velmi infekční vůči vnímavým osobám, tedy bez ochranných protilátek. Nejčastěji tedy po kontaktu s člověkem s planými neštovicemi onemocní člověk, který plané neštovice neprodělal. Plané neštovice se mohou také rozvinout, pokud se citlivá osoba dostane do kontaktu s někým s pásovým oparem, ale jsou mnohem méně nakažlivé než primární infekce. Není však možné, aby se u jiné osoby vyvinul pásový opar po kontaktu s někým s pásovým oparem. Osoba trpící pásovým oparem není nebezpečná pro lidi, kteří prodělali plané neštovice.

Největší počet případů planých neštovic je pozorován ve věku od 1 do 15 let a v jarním období. Na druhou stranu pásový opar je nemoc zralého období a může se objevit bez ohledu na roční období. Skladování planých neštovic poskytuje trvalou imunitu vůči opakované infekci.

Faktory přispívající k rozvoji šindele

Věk nad 65 let, rakovina, imunosupresivní léčba, léčba kortikosteroidy, infekce HIV, děti narozené matkám, které v těhotenství prodělaly plané neštovice.

Výskyt pásového oparu by měl být vždy signálem pro diagnózu rakoviny nebo poruch imunity.

Plané neštovice – příznaky

Nemoc se obvykle rozvíjí 11-21 dní po kontaktu s nemocnou osobou a zahrnuje následující období:

- období před vyrážkou: 1-2 dny před vyrážkou, celková nevolnost, bolest hlavy, svalů a kloubů, bolest v krku, průjem a mírná horečka; období upoutávky nemusí vždy nastat

– období vyrážky: charakteristická svědivá puchýřovitá vyrážka po celém těle; zpočátku se léze objevují na trupu, poté na obličeji, pokožce hlavy a nakonec na končetinách (vzácně na rukou a nohou); vyrážka je velmi charakteristická: zpočátku erytematózní makula, pak papula, která se přemění ve váček naplněný tekutým obsahem, po 2-3 dnech se přemění na skvrnu, která zasychá, po odpadnutí strupu malá jizva a změna barvy, která zmizí bez stopa ve formě nekomplikovaných neštovic; jizvy po neštovicích zůstávají v případě superinfekce vezikulárních lézí bakteriemi; u neštovicové vyrážky je charakteristická přítomnost několika fází vyrážky v různých časech – obraz „hvězdné oblohy“; počet výkvětů se může lišit od několika do několika stovek; v prvních 4 dnech od vyrážky se může objevit horečka.

Atypické formy planých neštovic

– vrozené plané neštovice – průběh závisí na období těhotenství;

– neštovice v období do 20. týdne těhotenství – plod většinou odumře nebo je poškozen v podobě: deformace končetin, šedého zákalu, mikrocefalie nebo hydrocefalu, kožních jizev;

– po 20 týdnech těhotenství – příznaky vrozených planých neštovic se u dítěte nejčastěji nepozorují, přesto hrozí pásový opar v raných fázích života dítěte

– plané neštovice matky 5 dní před porodem a do 48 hodin po porodu – velmi těžký průběh planých neštovic u novorozence, často komplikovaný zápalem plic a hepatitidou s vysokou mortalitou při absenci antivirové léčby

– plané neštovice u očkovaných osob – mírný průběh, s malým počtem makulopapulózních erupcí (vzácně se objevují vezikuly); průběh bez horečky.

Pásový opar – příznaky

– předzvěst období: celková malátnost, bolest hlavy, horečka, charakteristická bolest nebo pálení kůže v určité oblasti podél dráhy postiženého nervu (tzv. dermatom – např. v oblasti specifického mezižeberního nervu na jednom strana těla)

- období kožních lézí: vyrážka podobná planým neštovicím, ale lokalizovaná pouze v omezené oblasti postiženého nervu; léze se nejčastěji objevují na jedné straně těla podél mezižeberních nervů od páteře k hrudníku nebo pokrývají kůži poloviny obličeje (postižení trojklaného nervu) – název onemocnění je odvozen od charakteristického klinického obrazu ; po 3-4 týdnech kožní změny zmizí – mohou zůstat jizvy nebo změna barvy; kožní léze je doprovázena silnou bolestí v postižené oblasti, která může přetrvávat i 6 měsíců po onemocnění

Neobvyklé formy šindele

– pásový opar – pokud se neléčí, může vést k poškození zraku

– ušní šindele

– opakující se pásový opar – může být příznakem rakoviny.

Plané neštovice – komplikace

Mezi faktory, které zvyšují riziko komplikací, patří: těhotenství, věk nad 20 let; imunosupresivní léčba, onemocnění s imunodeficiencí, děti narozené matkám s neštovicemi v perinatálním období

komplikace: bakteriální superinfekce kožních lézí, pneumonie, cerebellitida, encefalitida, obrna hlavových nervů, Reyeův syndrom – u dětí léčených kyselinou acetylsalicylovou

pásový opar: chronická neuralgie, konjunktivitida, oční neuritida, meningitida a encefalitida, zánět míchy, paralýza obličeje

Diagnóza planých neštovic a herpes zoster

Diagnostika obou onemocnění není obtížná vzhledem k charakteristickému klinickému obrazu onemocnění.

Léčba planých neštovic a pásového oparu

U nekomplikovaných forem planých neštovic se používá symptomatická léčba: léky proti horečce (u dětí se nesmí užívat aspirin), léky proti svědění, léky proti bolesti.

Antivirová léčba se používá u těžkých případů planých neštovic a u rizikových osob a u lidí s pásovým oparem – lékem volby je perorální nebo intravenózní acyklovir.

V průběhu planých neštovic a pásového oparu byste neměli používat žádné lokální pudry nebo masti, protože se zvyšuje riziko bakteriální infekce výsevů. V každém případě se doporučuje každodenní sprchování.

Prevence planých neštovic a pásového oparu

Primární metodou prevence je izolace pacientů, dokud kožní léze nezaschnou. Navíc je možné se nechat očkovat proti planým neštovicím. Vakcína se doporučuje všem lidem, kteří planými neštovicemi neprodělali, zejména: ženě plánujícím těhotenství, pacientům před plánovanou transplantací, pacientům s leukémií v remisi, zdravotníkům a lidem pečujícím o pacienty s imunodeficiencí. Základní očkování se skládá ze 2 dávek podaných s odstupem 6-8 týdnů.

Specifický imunoglobulin je možné podat i jako postexpoziční profylaxi = po kontaktu s osobou trpící planými neštovicemi, pacienty s výraznou imunodeficiencí a novorozenci narozenými matkám s planými neštovicemi mezi 5. dnem před porodem a 2. dnem po porodu.

Text: MUDr. Mirosław Jawień, PhD

Napsat komentář