Heterobasidion vytrvalý (Heterobasidion annosum)
- Oddělení: Basidiomycota (Basidiomycetes)
- Pododdělení: Agaricomycotina (Agaricomycetes)
- Třída: Agaricomycetes (Agaricomycetes)
- Podtřída: Incertae sedis (nejisté polohy)
- Řád: Russulales (Russulovye)
- Čeleď: Bondarzewiaceae
- Rod: Heterobasidion (Heterobasidion)
- Typ: Heterobasidion annosum (Heterobasidion trvalka)
Heterobazidionová trvalka patří k druhům bazidiomykotických hub z čeledi Bondartsevie.
Tato houba je často také tzv kořenová houba.
Historie názvu této houby je zajímavá. Poprvé byla tato houba popsána přesně jako kořenová houba již v roce 1821 a byla pojmenována Polyporus annosum. V roce 1874 si Theodor Hartig, který byl německým arboristou, dokázal tuto houbu spojit s chorobami jehličnatých lesů, a tak její název přejmenoval na Heterobasidion annosum. Právě posledně jmenovaný název je dnes široce používán pro označení druhu této houby.
Plodnice kořenové houby vytrvalé heterobasidionové je pestrá a často má nepravidelný tvar. Je to trvalka. Forma je nejbizarnější, a to jak sražená nebo prohnutá, kopytní a lasturovitá.
Plodnice je 5 až 15 cm široká a až 3,5 mm silná. Horní kulička houby má koncentricky pruhovaný povrch a je pokryta tenkou krustou, která se vyskytuje ve světle hnědé nebo čokoládově hnědé barvě.
Heterobazidion trvalka je rozšířena především v zemích Severní Ameriky a Eurasie. Tato patogenní houba je ekonomicky významná pro mnoho druhů stromů – pro více než 200 nejrozmanitějších jak jehličnatých, tak listnatých listnatých druhů patřících do 31 rodů.
Vytrvalý heterobasidion může infikovat tyto stromy: jedle, javor, modřín, jabloň, borovice, smrk, topol, hrušeň, dub, sekvoje, jedlovec. Nejčastěji se vyskytuje na nahosemenných dřevinách.
Zajímavostí je, že v chemickém složení vytrvalého heterobasidionu byly nalezeny látky s protinádorovými vlastnostmi.