Je nepravděpodobné, že se najde alespoň jeden šťastlivec, který se nikdy nepřistihl, že si v duchu přehrává stále dokola tu samou písničku a nemůže se jí zbavit. Klinický psycholog David Jay Lay mezi ně rozhodně nepatří. Ale praktickým způsobem našel způsob, jak setřást posedlost.
Nejotravnější věcí na strašidelných melodiích jsou nejčastěji písničky, které nemůžeme vystát. O to bolestivější je nedůležité opakování.
Tento zvláštní jev navíc ukazuje, jak malou moc máme nad mozkem a tím, co se děje v hlavě. Koneckonců, jen si pomysli — mozek zpívá hloupou písničku a my s tím nic nenaděláme!
Vědci z Western Washington University provedli v roce 2012 studii, aby pochopili, jak funguje mechanismus tohoto stavu a zda je možné záměrně vytvořit otravnou melodii. Je hrozné pomyslet na to, čím si prošli nešťastní účastníci experimentu, kteří byli nuceni poslouchat výběr písní a plnit různé duševní úkoly. Po 24 hodinách 299 lidí nahlásilo, zda se jim některá z písní usadila v mysli a která.
Tato studie vyvrátila názor, že uvíznou pouze melodie s otravnými opakujícími se prvky, jako jsou popové písně nebo propagační znělky. Dokonce i dobrá hudba, jako jsou písně Beatles, může být rušivá.
Zaseknutá melodie je druh duševního viru, který infiltruje nevyužitou RAM
Stejná studie částečně prokázala, že důvodem je Zeigarnikův efekt, jehož podstatou je, že lidský mozek má tendenci uvíznout na neúplných myšlenkových pochodech. Slyšeli jste například úryvek písně, mozek ho nemůže dokončit a odložit, takže se to posouvá znovu a znovu.
Při experimentu amerických vědců se však zjistilo, že v mysli mohou uvíznout i plně naposlouchané písně a také nedokončené úryvky melodií. A nejčastěji tím trpí hudebně nadaní lidé.
Ale tady jsou dobré zprávy. Lidé, kteří byli zaneprázdněni úkoly, které vyžadovaly větší soustředění, když hrála hudba, měli mnohem menší pravděpodobnost, že budou mít problém.
Zaseknutá melodie je něco jako mentální virus, který pronikne do nepoužívané paměti RAM a usadí se v jejích procesech na pozadí. Pokud ale své vědomí využijete naplno, virus se nemá čeho chytit.
S využitím všech těchto informací jsem se rozhodl provést svůj vlastní experiment, když jsem si uvědomil, že se nemohu zbavit nudné písně. Nejprve jsem, přiznám se, uvažoval o lobotomii, ale pak jsem se rozhodl si jen zdřímnout — nepomohlo to.
Pak jsem na YouTube našel video s písničkou a bez rušení jsem se na něj podíval. Pak jsem zhlédl ještě pár klipů s mými oblíbenými písničkami, které znám a dobře si je pamatuji. Pak se vrhl do případů, které vyžadují vážné duševní zapojení. A nakonec jsem zjistil, že jsem se zbavil zaseknuté melodie.
Takže pokud máte pocit, že jste „chytili virus“ a v mysli vám zní otravná melodie, můžete použít moji metodu.
1. Seznamte se s písničkou.
2. Najděte si jeho plnou verzi na internetu.
3. Poslouchejte to úplně. Několik minut nedělejte nic jiného, soustřeďte se na píseň. Jinak riskujete, že se odsoudíte k věčným mukám a tato melodie se stane vaším celoživotním soundtrackem.
Nenechte svou mysl odpočívat, pamatujte, že je potřeba se co nejvíce soustředit a nechat ji trochu vypotit.
4. Jakmile píseň skončí, najděte si nějaký druh duševní činnosti, která vás plně zapojí do procesu. Vědci z Western Washington University používali sudoku, ale můžete luštit křížovku nebo si vybrat jakoukoli jinou slovní hru. Nenechte svou mysl odpočívat, pamatujte, že je třeba se co nejvíce soustředit a nechat svou mysl trochu se zapotit.
Pokud jedete autem a okolnosti vám umožňují klip sledovat – například stojíte v dopravní zácpě – přemýšlejte o tom, co může během cesty zaměstnat váš mozek. Můžete si například v duchu počítat ujeté kilometry nebo jak dlouho vám bude trvat, než se do cíle dostanete různou rychlostí. To pomůže zaplnit ty mentální rezervy, které by se, kdyby nebylo co dělat, mohly znovu vrátit do písně.