V Polsku se až 1,5 milionu párů neúspěšně pokouší otěhotnět. Pokud je příčina potíží na straně ženy, může jít o důsledek poruch ovulace, endometriózy, ale i předchozí léčby např. u onkologických onemocnění. Pacienti, kteří podstoupili tento typ léčby, si často po mnoho let neuvědomují, že ztratili plodnost. Dokud nesní o miminku.
- Léčba některých onemocnění – především onkologických – poškozuje plodnost ženy, ale nutnost rychlé léčby činí z této problematiky druhořadou záležitost.
- Obnovením ztracené plodnosti se tímto způsobem zabývá relativně mladý obor medicíny – onkofertilita
- Jednou z metod onkofertility je kryokonzervace – po ukončení léčby je pacientce implantován zdravý, dříve získaný fragment vaječníku, který by měl začít fungovat. To vám někdy umožňuje otěhotnět přirozeně. Díky tomu se ve světě narodilo již 160 dětí, tři v Polsku
Porucha plodnosti je nejčastějším vedlejším účinkem léčby. Řeč je o tzv. gonadotoxických terapiích, které se používají při onkologických a revmatických onemocněních, onemocněních pojiva, ale i v případě myomů nebo endometriózy. Zejména u neoplastických onemocnění je důležitý čas zahájení terapie. Pak se plodnost dostane do pozadí. Ve skutečnosti ještě donedávna klesala, protože dnes existuje více způsobů, jak ji zachovat. S ohledem na pacienty podstupující tento typ terapie byla založena sekce medicíny – onkofertilita. co to přesně je? V jakých situacích pomáhá? Povídáme si o tom s prof. Dr. hab. n. med. Robert Jachem, přednosta Klinického oddělení gynekologické endokrinologie a gynekologie Fakultní nemocnice v Krakově.
Justyna Wydra: Co je onkofertilita?
mají prof. Dr. n.med. Robert Jách: Onkofertilita je obor na pomezí gynekologie, onkologie, reprodukční medicíny a gynekologické endokrinologie. Stručně řečeno, spočívá v zachování plodnosti a jejím obnovení po ukončení cyklu onkologické léčby, případně jakékoli jiné léčby využívající cytotoxické léky. Termín vznikl v roce 2005, ale jako lékařský postup funguje od roku 2010. Do medicíny tento pojem zavedl americký badatel – prof. Teresa K. Woodruff z University of Northwestern v Chicagu. Od ledna letošního roku se ve Spojených státech podle stanoviska Americké společnosti pro reprodukční medicínu ASRM již zmrazení ovariální tkáně, jedna z metod používaných v onkofertilitě, nepovažuje za experimentální. V Evropě, včetně Polska, se v současnosti pracuje na jejím oficiálním uznání.
Jaké metody se v této oblasti používají?
V první řadě se pokud možno používají chirurgické postupy šetřící reprodukční orgány. Místo odstranění dělohy a vaječníků se provádí operace k zachování těchto orgánů. Podstatou celého zákroku jsou však techniky asistované reprodukce, které zajišťují reprodukční funkce během léčby.
Mezi tyto typy technik patří: zmrazení vajíček pro ženy, spermie pro muže, procedura in vitro (zmrazení embryí), stejně jako zmrazení (kryokonzervace) fragmentu ovariální tkáně odebrané během laparoskopie, ještě před zavedením chemoterapie nebo radioterapie. Po ukončení takové gonadotoxické léčby je pacientce implantován zdravý, předem odstraněný fragment vaječníku, který by pak měl převzít svou základní funkci, endokrinní i zárodečnou. Výsledkem je někdy možnost přirozeného otěhotnění, bez nutnosti zasahování v podobě procedur asistované reprodukce, které jsou pro pár z různých důvodů často nepřijatelné.
Jaké jsou výhody této metody?
Za prvé, metoda kryokonzervace laparoskopicky odebrané ovariální tkáně je kratší než postup in vitro. Dá se to zvládnout za jediný den. Pacient, který se po splnění příslušných kritérií dozví, že např. za dva týdny nastoupí na onkologickou léčbu, by měl být kvalifikovaný k minimálně invazivnímu laparoskopickému výkonu. Trvá to asi 45 minut. Během této doby se odebere fragment vaječníku (cca 1 cm).2) a technikami onkofertility je tento tkáňový řez zachován. Pacient se může vrátit domů tentýž nebo následující den. Po krátké rekonvalescenci je připravena na hlavní léčbu, většinou onkologickou. Tyto typy léčby často způsobují neplodnost. Po jejich ukončení se žena může vrátit do centra, kde se jí laparoskopicky implantuje do vaječníku dříve odebraná a omrzlá tkáň. Obvykle pak orgán převezme svou ztracenou funkci. V důsledku procedur onkofertility může taková pacientka otěhotnět i přirozenou cestou. Vaječníkům se obnoví jejich zárodečná funkce asi na dva roky. V některých případech se tato doba výrazně prodlužuje.
Proč může pacient po radioterapii nebo chemoterapii ztratit plodnost?
K vysvětlení tohoto mechanismu potřebujete vědět, jak rakovina roste. Jde o rychlé, nekontrolované dělení buněk přirozenou obranou těla. Buňky se nekontrolovaně množí, tvoří nádor, který infiltruje přilehlé tkáně, což má také za následek tvorbu lymfatických a krevních metastáz. Hovorově lze rakovinu popsat jako parazita, který ničí svého hostitele. Chemoterapie nebo radioterapie, tedy gonadotoxická léčba, má zase tyto rychle se dělící buňky zničit. Kromě toho, že blokuje rakovinné buňky, zastavuje také další rychle se dělící buňky v těle v dělení. Do této skupiny patří vlasové folikuly (proto vypadávání vlasů charakteristické pro chemoterapii), buňky kostní dřeně (které mohou způsobit anémii a leukopenii) a trávicí trakt (který způsobuje nevolnost a zvracení) a konečně reprodukční buňky – které vedou k neplodnosti.
- Úspěch francouzských lékařů. Pacientce, která po chemoterapii přišla o plodnost, se narodilo dítě díky metodě IVM
Kolik dětí se dosud narodilo díky metodě kryokonzervace, o které jsme hovořili dříve?
Na světě se narodilo asi 160 dětí, a to díky metodě kryokonzervace a reimplantace zdravé ovariální tkáně do těla pacientek po gonadotoxické terapii. Vzhledem k tomu, že u nás je zákrok stále považován za experimentální a není hrazen Národním zdravotním fondem, víme nyní o třech takto narozených dětech v Polsku. Dvě z nich porodily pacientky v centru, kde pracuji.
Za zmínku také stojí, že existuje asi několik desítek odebraných a zmrazených ovariálních tkání od pacientek, které se k tomuto zákroku ještě nerozhodly. Některé z nich stále podstupují onkologickou léčbu a zbytek se k plození prostě zatím neodhodlal.
Jsou pacienti, kteří mají podstoupit gonadotoxické terapie, informováni o možnostech metod onkofertility? Vědí lékaři o této technice?
Reprezentativní data o informovanosti lékařů bohužel nemáme, ale v rámci práce pracovní skupiny pro zachování plodnosti u onkologických pacientek Polské společnosti onkologické gynekologie jsme provedli vlastní dotazníkový výzkum. Ukazují, že v široce chápané cílové skupině onkologů, gynekologů, onkologů, klinických onkologů a radioterapeutů je povědomí o této problematice (přes 50 % respondentů o metodě slyšelo), ale pouze necelých 20 %. lékaři o tom někdy s pacientem diskutovali.
Vrátíme-li se k první části otázky, členové různých pacientských organizací si jsou plně vědomi jak problému, tak jeho potenciálních komplikací, stejně jako možných řešení. To však také není reprezentativní skupina. Bohužel ženy, které nejsou s tímto typem skupiny spjaty, většinou nemají tak rozsáhlé znalosti. Proto neustále pořádáme různé typy školení a téma se objevuje na četných konferencích a webinářích. Díky tomu povědomí pacientů o tomto tématu stále roste, ale podle mého názoru se to děje stále příliš pomalu.
Informace o specialistovi:
Dr hab. n.med. Robert Jach je specialista v oboru porodnictví a gynekologie, specialista na gynekologickou onkologii, specialista na gynekologickou endokrinologii a reprodukční medicínu. Prezident Polské společnosti cervikální kolposkopie a patofyziologie, provinciální konzultant v oboru gynekologické endokrinologie a reprodukce. Je přednostou Klinického oddělení gynekologické endokrinologie a gynekologie Fakultní nemocnice v Krakově. Léčí také v Superior Medical Center v Krakově.
Čtěte také:
- Poporodní deprese po IVF. Problém, o kterém se téměř nemluví
- Nejčastější mýty o IVF
- Deset hříchů proti plodnosti