Psycho: moje dítě se nechce hýbat

Ltermín se rychle blíží. Ještě dva nebo tři administrativní hovory, pár polic k vyklizení a budete připraveni opustit byt, kde vaše malá Chloe vyrostla. Pokud vás láká vyhlídka na větší byt, vaše holčička zdaleka nesdílí vaše nadšení: čím víc se v obýváku hromadí krabice, tím víc roste jeho zděšení. A noc co noc, když je čas zhasnout světlo, vám to se slzami v hlase opakuje: nechce se hnout. Naprosto normální reakce... Buďte si jistí, že za pár týdnů, až bude dobře nainstalovaná ve svém novém pokoji a najde si nové přátele, se bude cítit lépe..

Psychoporadna

V den D, pokud můžete, mějte své dítě u sebe. Zabrání tomu, aby se cítil vyloučený. Čím více bude mít dojem, že na situaci působí, tím menší úzkost to bude. Proč mu například nenechat nosit lehkou krabici s hračkami, na které bude mít velkými písmeny napsáno „Quentin room“? Ocení pocit zmocnění tímto způsobem.

Pohyb může způsobit ztrátu orientačních bodů v dítěti

K smutku z toho, že musíte opustit místa a lidi, které vaše dítě miluje, se zatím přidává strach z neznámého. „Situace je o to tíživější, že na rozdíl od nás mají děti velké potíže s projekcí sebe sama, s předvídáním,“ vysvětluje psycholog Jean-Luc Aubert. A i když se situace vyvine k lepšímu, bude si pamatovat jen jednu věc: jeho orientační body budou otlačeny. „V tomto věku je odpor ke změnám, i pozitivní, velký,“ vzpomíná specialista. Pokud se jim nelíbí, že se jejich zvyky mění, je to jednoduše tím, že je uklidňují. Má menší chuť k jídlu? Má potíže s usínáním? Nebojte se, tyto reakce jsou normální a pomíjivé. V každém případě můžete přechod trochu vyhladit.

Ve videu: Stěhování: jaké kroky podniknout?

Stěhování: dítě potřebuje něco konkrétního

Udělejte si čas na zodpovězení všech jejich otázek, i když jsou to jen detaily, o kterých si myslíte, že nejsou důležité. Čím více toho vaše dítě ví, tím méně se bude bát. Bojí se, že si nenajde nové přátele, že ho nepřijmou noví spolužáci? Pokud jste neměli možnost ji před létem provést po areálu, zkuste se alespoň informovat na křestní jméno paní, počet dětí ve třídě… zatím si neumíte představit, jaká bude jejich nejbližší budoucnost, děti musí mít možnost spolehnout se na betonové prvky,“ radí Jean-Luc Aubert. Kalendář pak může být užitečný pro společné odpočítávání dnů, které jej dělí od tahu. Ale také předpovídat, kdy zase uvidí své přátele! Velmi důležité také: řekněte mu o jeho budoucím pokoji. Chce, aby byl vyzdoben identicky jako ten současný, nebo raději vše změní? Poslouchej ho. Vaše dítě bude potřebovat čas, aby se přizpůsobilo všem těmto změnám. 

Autor: Aurélia Dubuc

Napsat komentář