Obsah
Sedí, ale nedělá domácí úkoly
Moje dcera může sedět celé hodiny a nedělat domácí úkoly… říká zmatená matka.
Dítě může sedět hodiny a nedělat domácí úkoly, pokud to neumí dobře a bojí se dělat tyto nepochopitelné lekce. Proč se namáhat a dělat něco těžkého, když nemůžete dělat nic? V tomto případě si nejprve musíte sednout vedle své dcery a postavit jí každý čin a každé slovo, ukázat, kde by měla mít sešit, co by měla dělat pravou rukou, co levou, jaká akce je teď a co je další. Sednete si, vezmete diář, vezmete sešit, podíváte se do diáře, jaké položky na zítra. Vyjmete to, vložíte to, takhle… Nastavte si časovač: cvičte 20 minut, pak si dejte 10 minut pauzu. Znovu si sedneme, znovu se podíváme do deníku. Pokud není úkol napsaný, zavoláme kamarádovi a podobně. Pokud dítě často něco zapomíná, zapište to zpravidla na papír a nechte to mít dítě před očima.
Pokud je dítě rozptýleno, nastavte časovač. Například nastavíme časovač na 25 minut a řekneme: „Vaším úkolem je vyřešit tento matematický problém. Kdo je rychlejší: vy nebo časovač? Když dítě začne pracovat rychle, je zpravidla méně rozptýlené. Pokud to nefunguje, hledejte jinde. Pomocí časovače si například poznamenáte, kolik času dítěti trvalo vyřešení příkladu, a tento čas zapište na okraje (můžete i bez komentáře). Dalším příkladem je stále čas. Takže to bude – 5 minut, 6 minut, 3 minuty. Obvykle má dítě s takovým systémem touhu psát rychleji a později si samo zvykne označovat čas, jak moc se s tím či oným úkolem vyrovná: je to zajímavé!
Pokud ji budete učit tímto způsobem – činy, podrobně a pečlivě – po zbytek let, nebudete muset řešit školní problémy dítěte: tam prostě nebudou žádné problémy. Pokud jste ji nenaučili učit se na začátku, budete muset o studijní výsledky svého dítěte bojovat po všechny následující roky.
Naučit se učit
Naučte své dítě učit se. Vysvětlete mu, že domácí úkoly neposkytují dobré znalosti. Řekněte mi, co vaše dítě potřebuje vědět, aby úkoly plnilo co nejefektivněji:
- dělat si poznámky při čtení kapitol a odstavců;
- naučit se komprimovat materiál do hlavních myšlenek;
- naučit se používat tabulky a grafy;
- naučit se sdělit vlastními slovy to, co čtete v textu;
- naučte ho vyrábět kartičky, aby si rychle zopakoval důležitá data, vzorce, slova atd.
- také se dítě musí naučit zapisovat učitele ne slovo od slova, ale pouze důležité myšlenky a fakta. Své dítě k tomu můžete vycvičit uspořádáním mini přednášky.
Co je za problém?
Co znamenají problémy s učením?
- Kontakt s učitelem?
- Dělat práci v notebooku?
- Zapomínáte doma učebnici?
- Nemůžete se rozhodnout, stojí za programem?
Pokud to druhé, pak se navíc zapojit, dohnat materiál. Naučit se učit. Nebo velmi silně motivujte dítě, aby na to přišlo a řešilo své vlastní problémy.
Učení od konce
Pamatování materiálu
Pokud si při zapamatování básně, melodie, textu promluvy, role ve hře rozdělíte úkoly řekněme na pět částí a začnete je memorovat v obráceném pořadí, od konce se budete vždy pohybovat od toho, co znáš slabší k tomu, co znáš pevněji, od učiva, kterým si nejsi úplně jistý, k látce již dobře naučené, mající posilující účinek. Pamatovat si látku v pořadí, v jakém je napsaná a měla by se hrát, vede k nutnosti neustále brodit ze známé cesty k těžšímu a neznámému, což je neposilující. Přístup k zapamatování materiálu jako řetězového chování nejen urychluje proces zapamatování, ale také jej zpříjemňuje. Viz →
Poraďte se s psychologem
Vyhledejte pomoc školního psychologa.
Učit
Všechny lekce jsem vysvětlil sám — protože základní škola není tak těžká a on chodil do školy jen kvůli známkám.