Psychologie

Adolescenti, kteří prošli traumatickými zážitky, často hledají způsob, jak utlumit svou vnitřní bolest. A tímto způsobem mohou být drogy. Jak tomu zabránit?

Dospívající, kteří zažili potenciálně traumatické události před dosažením 11 let, mají v průměru větší pravděpodobnost, že vyzkouší různé druhy drog. K tomuto závěru došla americká psycholožka Hannah Carliner a její kolegové.1.

Prostudovali osobní složky téměř 10 teenagerů: 11 % z nich bylo obětí fyzického násilí, 18 % zažilo nehodu a dalších 15 % obětí nehod byli příbuzní.

Ukázalo se, že 22 % teenagerů již vyzkoušelo marihuanu, 2 % — kokain, 5 % užívalo silné drogy bez lékařského předpisu, 3 % — jiné drogy a 6 % — několik různých druhů drog.

„Děti jsou obzvláště těžce zasaženy zneužíváním,“ říká Hannah Karliner. Přeživší častěji užívají drogy během dospívání. Riziko závislosti však ovlivňují i ​​další traumatické události prožité v dětství: autonehody, přírodní katastrofy, vážná onemocnění.

Zneužívání dětí je zvláště těžké pro děti.

Nejčastěji drogy vyzkoušely děti, jejichž rodiče sami trpěli drogovou závislostí nebo alkoholismem. Autoři studie pro to vidí několik možných vysvětlení. Děti v takových rodinách mají možnost vyzkoušet si drogy doma nebo po rodičích zdědily genetické dispozice ke špatným návykům. Při sledování svých rodičů vidí, že pomocí psychoaktivních látek je možné „odbourat stres“. Svou roli hraje i to, že takoví rodiče často zanedbávají povinnosti spojené s výchovou dítěte.

Důsledky experimentů dospívajících s nelegálními drogami mohou být smutné: je možné vyvinout těžkou závislost, duševní poruchy. Jak vědci zdůrazňují, děti, které prožily duševní trauma, potřebují speciální podporu ze strany školy, psychologů a rodin. Zvláště důležité je naučit je zvládat stres a těžké zážitky. Jinak roli antistresu převezmou drogy.


1 H. Carliner a kol. „Dětské trauma a užívání nelegálních drog v dospívání: Replikace národního průzkumu komorbidity založeného na populaci – studie doplňku dospívajících“, Journal of the American Academy of Child & Adolescent Psychiatry, 2016.

Napsat komentář