V jedné z rezervací v Myanmaru byla nalezena dřevěná želva Arakan, která byla před sto lety považována za vyhynulou. Speciální expedice našla pět želv v neprostupných bambusových houštinách rezervace. V místním dialektu se tato zvířata nazývají „Pyant Cheezar“.
Arakanské želvy byly mezi obyvateli Myanmaru velmi oblíbené. Zvířata se používala k jídlu, vyráběly se z nich léky. V důsledku toho byla populace želv téměř úplně zničena. V polovině 90. let se na asijských trzích začaly objevovat jednotlivé vzácné exempláře plazů. Vědci doufají, že objevení jedinci mohou naznačovat oživení druhu.
4. března 2009 internetový magazín WildlifeExtra uvedl, že televizním novinářům, kteří natáčeli dokument o tradičních metodách odchytu ptáků v severní části Luzonu (ostrov ve filipínském souostroví), se podařilo zachytit na video a kamery vzácného ptáka ze tří -rodina prstů, která byla považována za vyhynulou.
Worcester Threefinger, naposledy viděný před více než 100 lety, byl chycen domorodými birdery v Dalton Pass. Po skončení lovu a střelby domorodci ptáka uvařili na ohni a snědli nejvzácnější exemplář původní fauny. Lidé z televize do nich nezasahovali, nikdo z nich nedocenil význam objevu, dokud fotografie nezaujaly ornitology.
První popisy Worcester Trifinger byly provedeny v roce 1902. Pták byl pojmenován po Deanu Worcesterovi, americkém zoologovi, který v té době působil na Filipínách. Malí ptáci vážící asi tři kilogramy patří do rodiny tříprstých. Tříprsté mají určitou podobnost s dropy a navenek, jak velikostí, tak zvyky, připomínají křepelky.
4. února 2009 online magazín WildlifeExtra uvedl, že vědci na univerzitách v Dillí a Bruselu objevili v lesích západního Ghátu v Indii dvanáct nových druhů žab, mezi nimiž byly i druhy považované za vyhynulé. Vědci objevili zejména Copepod Travankur, který byl považován za vyhynulý, protože poslední zmínka o tomto druhu obojživelníků se objevila před více než sto lety.
V lednu 2009 média informovala, že na Haiti objevili vědci na zvířatech paradoxní samozubec. Ze všeho nejvíc to vypadá jako kříženec rejska a mravenečníka. Tento savec žije na naší planetě již od dob dinosaurů. Naposledy bylo několik exemplářů spatřeno na ostrovech v Karibském moři v polovině minulého století.
Dne 23. října 2008 Agence France-Presse oznámila, že na odlehlém indonéském ostrově bylo nalezeno několik kakaduů druhu Cacatua sulphurea abbotti, kteří jsou považováni za vyhynulé, na odlehlém indonéském ostrově Environmental Group for Conservation of Indonéské kakaduy. Pět ptáků tohoto druhu bylo naposledy spatřeno v roce 1999. Tehdy vědci usoudili, že takové množství na záchranu druhu nestačí, později se objevily důkazy, že tento druh vyhynul. Podle agentury vědci pozorovali čtyři páry kakaduů tohoto druhu a také dvě mláďata na ostrově Masakambing v souostroví Masalembu u ostrova Jáva. Jak je uvedeno ve zprávě, navzdory počtu objevených jedinců druhu kakadu Cacatua sulphurea abbotti je tento druh nejvzácnějším ptačím druhem na planetě.
20. října 2008 internetový magazín WildlifeExtra uvedl, že ekologové objevili v Kolumbii ropuchu jménem Atelopus sonsonensis, která byla v zemi naposledy spatřena před deseti lety. Projekt na ochranu obojživelníků Alliance Zero Extinction (AZE) také našel dva další ohrožené druhy a také 18 ohrožených obojživelníků.
Cílem projektu je zjistit a stanovit velikost populace ohrožených druhů obojživelníků. Konkrétně během této expedice vědci našli také populaci mloka druhu Bolitoglossa hypacra, dále druh ropuchy Atelopus nahumae a druh žáby Ranitomeya doriswansoni, které jsou považovány za ohrožené.
Dne 14. října 2008 oznámila ochranářská organizace Fauna & Flora International (FFI), že na západní Sumatře (Indonésie) byl nalezen jelen druhu muntjac objevený v roce 1914, jehož zástupci byli naposledy spatřeni na Sumatře ve 20. minulé století. Jelen „zmizelého“ druhu na Sumatře byl objeven při hlídkování v národním parku Kerinci-Seblat (největší rezervace na Sumatře – rozloha asi 13,7 tisíce kilometrů čtverečních) v souvislosti s případy pytláctví.
Vedoucí programu FFI v národním parku Debbie Martyr pořídila několik fotografií jelena, což jsou vůbec první fotografie tohoto druhu. Vycpané zvíře takového jelena bylo dříve v jednom z muzeí v Singapuru, ale ztratilo se v roce 1942 při evakuaci muzea v souvislosti s plánovanou ofenzívou japonské armády. Několik dalších jelenů tohoto druhu bylo vyfotografováno pomocí automatických infračervených kamer v jiné oblasti národního parku. Jelen muntžacký ze Sumatry je nyní uveden jako ohrožený na Červeném seznamu Mezinárodní unie pro ochranu přírody a přírodních zdrojů (IUCN).
října 7 oznámilo australské rádio ABC, že v jednom z národních parků na západě státu byla nalezena živá myš druhu Pseudomys desertor, který byl před 2008 lety v australském státě Nový Jižní Wales považován za vyhynulý. . Jak je uvedeno ve zprávě, myš tohoto druhu byla v oblasti naposledy spatřena v roce 150.
Tento druh hlodavce je považován za vyhynulý podle zákona o ohrožených druzích Nového Jižního Walesu. Myš objevila Ulrike Kleker, studentka z University of New South Wales.
15. září 2008 online magazín WildlifeExtra informoval o objevu žáby druhu Litoria lorica (Queensland litoria) vědci v severní Austrálii. Za posledních 17 let nebyl spatřen jediný jedinec tohoto druhu. Profesor Ross Alford z James Cook University v komentáři k objevu žáby v Austrálii uvedl, že vědci se obávají, že tento druh vyhynul v důsledku rozšíření chytridových hub asi před 20 lety (nižší mikroskopické houby, které žijí hlavně ve vodě; saprofyty nebo parazité na řasách, mikroskopických zvířatech, jiných houbách).
Koncem 1980. a začátkem 1990. let minulého století způsobilo náhlé rozšíření těchto hub smrt sedmi druhů žab v oblasti a populace některých vyhynulých druhů byly obnoveny přemístěním žab z jiných stanovišť.
11. září 2008 BBC oznámila, že specialisté z Manchesterské univerzity objevili a vyfotografovali samici malé stromové žáby Isthmohyla rivularis, o které se před 20 lety myslelo, že vyhynula. Žába byla nalezena v Kostarice, v Monteverde Rainforest Reserve.
V roce 2007 výzkumník z University of Manchester tvrdil, že viděl samce žáby tohoto druhu. Vědci prozkoumali lesy poblíž tohoto místa. Jak vědci poznamenali, objev samice a několika dalších samců naznačuje, že se tito obojživelníci rozmnožují a jsou schopni přežít.
20. června 2006 média informovala, že profesor Floridské státní univerzity David Redfield a thajský biolog Utai Trisukon pořídili první fotografie a videa malého chlupatého zvířete, o kterém se předpokládá, že vymřelo před více než 11 miliony let. Fotografie ukazovaly „živou fosilii“ – krysu laoskou. Laoská skalní krysa dostala své jméno za prvé proto, že jejím jediným stanovištěm jsou vápencové útesy ve středním Laosu, a za druhé proto, že tvar její hlavy, dlouhý knír a korálkové oči ji velmi podobají kryse.
Film režírovaný profesorem Redfieldem ukazoval klidné zvíře velké asi jako veverka, pokryté tmavou chlupatou srstí s dlouhým, ale stále ne tak velkým ocasem jako veverka. Biology zvláště zarazilo, že toto zvíře chodí jako kachna. Krysa skalní je zcela nevhodná k lezení po stromech – pomalu se převaluje na zadní nohy, otočená dovnitř. Toto zvíře, známé místním obyvatelům laoských vesnic jako „ga-nu“, bylo poprvé popsáno v dubnu 2005 ve vědeckém časopise Systematics and Biodiversity. Krysa skalní, která byla nejprve mylně identifikována jako člen zcela nové rodiny savců, přitáhla pozornost vědců z celého světa.
V březnu 2006 se v časopise Science objevil článek Mary Dawsonové, kde bylo toto zvíře nazýváno „živoucí fosílií“, jejíž nejbližší příbuzní, rozsivky, vyhynuli asi před 11 miliony let. Práci potvrdily výsledky archeologických vykopávek v Pákistánu, Indii a dalších zemích, během nichž byly objeveny zkamenělé pozůstatky tohoto zvířete.
16. listopadu 2006 tisková agentura Xinhua oznámila, že v autonomní oblasti Guangxi Zhuang v Číně bylo nalezeno 17 divokých opic černých gibonů. Od padesátých let minulého století je tento živočišný druh považován za vyhynulý. K objevu došlo v důsledku více než dvouměsíční expedice do deštných pralesů autonomní oblasti ležící na hranici s Vietnamem.
Strmý pokles počtu gibonů, ke kterému došlo ve dvacátém století, byl způsoben odlesňováním, které je přirozeným prostředím těchto opic, a šířením pytláctví.
V roce 2002 bylo v sousedním Vietnamu spatřeno 30 gibonů černých. Po objevení opic v Guangxi tak počet divokých gibonů známých vědecké komunitě dosáhl padesáti.
24. září 2003 média informovala, že na Kubě bylo nalezeno unikátní zvíře, které bylo dlouho považováno za vyhynulé – almiqui, malý hmyzožravec s legračně dlouhým chobotem. Samec almiqui byl nalezen na východě Kuby, která je považována za místo narození těchto zvířat. Drobné stvoření připomíná jezevce a mravenečníka s hnědou srstí a dlouhým chobotem zakončeným růžovým nosem. Jeho rozměry nepřesahují 50 cm na délku.
Almiqui je noční zvíře, přes den se většinou schovává v norcích. Možná proto ho lidé málokdy vidí. Když slunce zapadne, vynoří se na povrch, aby se živil hmyzem, červy a hmyzem. Samec almiqui dostal jméno Alenjarito po farmáři, který ho našel. Zvíře bylo vyšetřeno veterináři a došli k závěru, že almiqui je absolutně zdravé. Alenjarito musel strávit dva dny v zajetí, během kterých byl vyšetřen odborníky. Poté dostal malou známku a byl propuštěn ve stejné oblasti, kde byl nalezen. Naposledy bylo zvíře tohoto druhu spatřeno v roce 1972 ve východní provincii Guantánamo a poté v roce 1999 v provincii Holgain.
21. března 2002 namibijská tisková agentura Nampa oznámila, že v Namibii byl objeven prastarý hmyz, o kterém se předpokládalo, že vyhynul před miliony let. Objev učinil německý vědec Oliver Sampro z Institutu Maxe Plancka již v roce 2001. Jeho vědeckou prioritu potvrdila autoritativní skupina specialistů, kteří podnikli expedici na horu Brandberg (výška 2573 m), kde žije další „živá fosilie“.
Expedice se zúčastnili vědci z Namibie, Jižní Afriky, Německa, Velké Británie a USA – celkem 13 lidí. Jejich závěr je, že objevený tvor nezapadá do již existující vědecké klasifikace a bude mu v ní muset být přidělen speciální sloupec. Nový dravý hmyz, jehož záda jsou pokryta ochrannými trny, již dostal přezdívku „gladiátor“.
Objev Sampros byl ztotožňován s objevem coelacantha, pravěké ryby současné dinosaurů, o které se také dlouho považovalo, že již dávno zmizela. Na začátku minulého století však u jihoafrického Mysu Dobré naděje spadla do rybářských sítí.
Dne 9. listopadu 2001 Společnost pro ochranu divoké zvěře Saúdské Arábie na stránkách Rijádských novin oznámila objevení arabského leoparda poprvé za posledních 70 let. Jak vyplývá z materiálů zprávy, 15 členů společnosti podniklo výlet do jižní provincie Al-Baha, kde místní obyvatelé viděli levharta ve vádí (vyschlé koryto řeky) Al-Khaitan. Členové expedice vyšplhali na vrchol hory Atir, kde levhart žije, a několik dní ho pozorovali. Arabský leopard byl považován za vyhynulého na počátku 1930. let, ale jak se ukázalo, několik jedinců přežilo: leopardi byli nalezeni na konci 1980. let. v odlehlých hornatých oblastech Ománu, Spojených arabských emirátech a Jemenu.
Vědci se domnívají, že na Arabském poloostrově přežilo pouze 10–11 levhartů, z toho dva – samice a samec – jsou v zoologických zahradách v Muscatu a Dubaji. Bylo učiněno několik pokusů o umělý chov leopardů, ale potomci zemřeli.