Během života se snažíme udělat co nejvíc. Více k vidění, více k slyšení, více míst k návštěvě a více se můžete dozvědět. A pokud je v mládí naším heslem „Všechno dělat najednou“, pak s věkem přichází fyzická i duševní aktivita vniveč: chcete si odpočinout, nikam neběhat, užít si dlouho očekávané nicnedělání.
Pokud se ale budete řídit uvedeným stanoviskem, pak v kombinaci s mnoha rizikovými faktory se lidé v určité fázi života, kteří se zastaví v dalším vývoji, s větší pravděpodobností léčí s Alzheimerovou chorobou.
Rizikové faktory:
– Nesprávná životospráva: špatné návyky, přetěžování, nedostatečný noční spánek, nedostatek fyzické a duševní aktivity.
– Nesprávná strava: vyhýbání se potravinám obsahujícím vitamíny v jejich přirozené formě.
Promluvme si o rizikových faktorech podrobněji.
Jsou věci, které jsou rizikové a zvyšují pravděpodobnost duševního onemocnění, ale můžeme je změnit:
– kouření
– onemocnění (například ateroskleróza, diabetes mellitus, fyzická nečinnost a další)
– nedostatek vitaminu B, kyseliny listové
– nedostatečná intelektuální aktivita
- nedostatek fyzické aktivity
– nedostatek zdravé stravy
- nedostatek zdravého spánku
deprese v mladém a středním věku.
Jsou věci, které nelze změnit:
- genetická predispozice
– starší věk
– ženské pohlaví (ano, ženy trpí nemocemi spojenými s oslabením a poruchou paměti častěji než muži)
- traumatické zranění mozku
Co je třeba udělat pro minimalizaci rizika Alzheimerovy choroby?
Nebude nadbytečné podstoupit prevenci onemocnění u lidí, kteří nemají predispozici nebo již onemocnění začali. Nejprve se musíte naladit, abyste optimalizovali svůj životní styl.
1. Fyzická aktivita sníží nejen tělesnou hmotnost, ale i hladinu krevního tlaku a také zvýší prokrvení mozku. Fyzická aktivita zpomaluje rozvoj Alzheimerovy choroby a dokonce jí předchází.
Zátěž by se měla vypočítat v závislosti na fyzických vlastnostech a schopnostech každého člověka individuálně. Takže ve stáří lze minimální (ale nezbytnou) úroveň aktivity připsat procházkám na čerstvém vzduchu po dobu alespoň 30 minut 3x denně.
2. Správná a zdravá výživa předchází rozvoji mnoha nemocí, zejména tzv. „nemocí stáří“. Čerstvá zelenina a ovoce obsahují více vitamínů a jsou zdravější než jejich léčivé protějšky.
Pozitivně působí antioxidanty (nacházejí se v zelenině a ovoci), které snižují riziko onemocnění ve stáří. Takové antioxidanty však nemají žádný účinek na lidi, kteří již touto nemocí mají nebo jsou k ní predisponováni.
3. Další z nejdůležitějších složek je výchova a duševní aktivita v každém věku. Vysoká úroveň vzdělání a neustálá duševní práce umožňují našemu mozku vytvořit si určitou rezervu, díky které se zpomalí klinické projevy onemocnění.
Kromě aktivní duševní činnosti je navíc důležitá i činnost sociální. Důležité je, co člověk dělá mimo práci, jak tráví volný čas. Lidé, kteří se věnují intenzivní duševní aktivitě, častěji tráví aktivní odpočinek, dávají přednost intelektuální zábavě a fyzické relaxaci před ležením na gauči.
Vědci také poznamenávají, že lidé, kteří mluví a mluví dvěma nebo více jazyky, mají menší pravděpodobnost rozvoje Alzheimerovy choroby.
Jaký druh duševní činnosti může a měl by být organizován ve svém volném čase? "Nemůžeš se dál učit!" – myslí si mnoho lidí. Ale ukazuje se, že je to možné a nutné.
Můžete si vybrat jakoukoli duševní aktivitu, která se vám líbí, například:
- studovat cizí jazyky (v jakémkoli věku), abyste se vydali na cestu a porozuměli ostatním;
– naučit se nové básně i úryvky z prózy;
– hrát šachy a jiné intelektuální deskové hry;
– řešit hádanky a hádanky;
– rozvíjet paměť a procesy zapamatování (chodit do práce novým způsobem, naučit se používat obě ruce stejně: například naučit se psát levou rukou, jste-li praváci, a mnoha dalšími způsoby).
Hlavní věc je, že se každý den naučíte něco nového a zajímavého pro sebe a dáváte, jak se říká, podnět k zamyšlení.
Pokud jste zdravý člověk, nepatříte do kategorie starších lidí, ale stěžujete si na neschopnost zapamatovat si jakékoli informace, pak je vše jednoduché: nedostatek motivace, nepozornost, roztržitost si z vás dělají krutý vtip. Ale také je třeba mít na paměti, že přílišný workoholismus a pilná duševní (studijní práce) nejsou v žádném případě tak užitečné.
Čeho se vyvarovat při intenzivní duševní práci:
- stres
– psychické a fyzické přetížení (neměli byste mít motto: „Miluji svou práci, přijdu sem v sobotu…“ Tento příběh by neměl být o vás)
– systematická / chronická přepracovanost (zdravý a dlouhý noční spánek jen prospěje. Únava, jak víte, má tendenci se hromadit. Znovu získat sílu a zdraví je velmi obtížné a to druhé je v některých případech téměř nemožné).
Nedodržení těchto jednoduchých pravidel může vést k občasné zapomnětlivosti, menším potížím se soustředěním a zvýšené únavě. A to všechno jsou příznaky lehké kognitivní poruchy. Pokud ignorujete první známky potíží, pak dál – co by kamenem dohodil k vážnějším zdravotním problémům.
Pro nikoho ale není tajemstvím, že s věkem je pro lidi v zásadě obtížnější zapamatovat si nové informace, vyžaduje to více soustředění a více času na tento proces. Právě neustálá duševní, fyzická aktivita, správná výživa (dostatečný příjem antioxidantů) může zpomalit proces „přirozeného opotřebení lidské paměti“.