Obsah
Co je rovnodennost
Slunce překračuje nebeský rovník a pohybuje se ze severní polokoule na jižní. V prvním takto začíná astronomický podzim a ve druhém jarní, resp. Země zaujímá svislou polohu vzhledem ke své hvězdě (tj. Slunci). Severní pól se skrývá ve stínu a jižní pól se naopak „obrací na světlou stranu“. Taková je podzimní rovnodennost z pohledu vědy. Z názvu je vlastně vše jasné – na celé planetě trvá den i noc asi 12 hodin. Proč asi? Faktem je, že den je ještě o něco delší (o několik minut), což je způsobeno zvláštnostmi lomu světelných paprsků v atmosféře. Proč bychom se ale měli pouštět do složité astronomické divočiny – mluvíme o pár minutách, budeme tedy předpokládat, že obě denní doby jsou vyrovnané.
Kdy je podzimní rovnodennost v roce 2022
Mnozí jsou si jisti, že podzimní rovnodennost má jasné datum – 22. září. Není tomu tak – „sluneční přechod“ nastává pokaždé v jinou dobu a rozpětí je tři dny. Stane se tak v roce 2022 23. září 01:03 (UTC) nebo v 04:03 (moskevského času). Po denních hodinách začne postupně ubývat, až dosáhne minima 22. prosince. A začne opačný proces – slunce bude svítit déle a déle a 20. března se vše opět vyrovná – tentokrát již v Den jarní rovnodennost.
Mimochodem, obyvatelé naší země, dalo by se říci, měli štěstí. Na severní polokouli je astronomická sezóna podzim-zima (179 dní) přesně o týden kratší než na jižní. To se však v zimě opravdu říct nedá.
Tradice oslav ve starověku a dnes
S astronomií se to zdá jasné, přejděme ke zcela nevědecké, ale mnohem zajímavější složce tohoto svátku. Den rovnodennosti byl téměř u všech národů vždy spojován s mystikou a různými magickými rituály určenými k uklidnění vyšších sil.
Například Mabon. Tak nazývali pohanští Keltové svátek druhé sklizně a zrání jablek, který se slavil právě na podzim v den rovnodennosti. Byl zařazen do seznamu osmi svátků Kola roku – starověkého kalendáře, v němž klíčová data vycházejí právě ze změn polohy Země vůči Slunci.
Jak už to u pohanských svátků bývá, na dávné tradice se úplně nezapomíná. Konec žní se navíc ctí nejen na půdě starých Keltů. I slavný německý Oktoberfest je mnohými badateli považován za vzdáleného příbuzného Mabonu.
No, jak si nevzpomenout na Stonehenge – podle jedné verze byly legendární megality stavěny speciálně pro rituály na počest astronomických změn – dnů rovnodennosti a slunovratu. Moderní „druidové“ přicházejí do Stonehenge v těchto dnech i dnes. Úřady umožňují novopohanům pořádat tam své festivaly a oni se na oplátku zavazují chovat se slušně a nekazit kulturní dědictví.
Ale v Japonsku je Den rovnodennosti obecně oficiálním svátkem. I zde přímý odkaz na náboženské zvyky, nikoli však pohanské, ale buddhistické. V buddhismu se tento den nazývá Higan a je spojen s úctou k mrtvým předkům. Japonci navštěvují jejich hroby a také doma vaří výhradně vegetariánská jídla (hlavně rýžové koláčky a fazole) jako poctu zákazu zabíjení živých bytostí.
Světlo opeřeného hada: Zázraky o rovnodennosti
Na území moderního Mexika se nachází stavba z dob starých Mayů. Pyramida opeřeného hada (Kukulkan) ve městě Čečensko Itzá na poloostrově Yucatán je navržena tak, že ve dnech rovnodennosti Slunce vytváří na jejích schodech bizarní obrazce světla a stínu. Tyto sluneční odlesky nakonec vytvoří obraz – to je pravda, ten samý had. Věří se, že pokud se během tří hodin, kdy světelná iluze trvá, dostanete na vrchol pyramidy a vyslovíte přání, jistě se vám to splní. Ke Kukulkanovi proto dvakrát ročně inklinují davy turistů a někteří místní, kteří stále věří na opeřené draky.
Podobný zázračný úkaz je však k vidění blíže – ve francouzském Štrasburku. Dvakrát ročně, ve dnech jarní a podzimní rovnodennosti, dopadá zelený paprsek z vitráže místní katedrály přísně na gotickou sochu Krista. Vitráž s obrazem Jidáše se na budově objevila v 70. letech XNUMX. století. A unikátního světelného úkazu si všimli až po téměř sto letech, a to nikoli duchovní, ale matematik. Vědec okamžitě dospěl k závěru, že zde existuje nějaký „da Vinciho kód“, a tvůrci okna tak speciálně zašifrovali důležitou zprávu pro potomky. Dosud nikdo nepřišel na podstatu tohoto poselství, které nebrání turistům žíznícím po zázraku, aby o katedrálu usilovali každé jaro a podzim.
Jeřáb bude chránit před zlými duchy: den podzimní rovnodennosti mezi Slovany
Neignorovali jsme ani den rovnodennosti. Od tohoto data začali předkové Slovanů měsíc zasvěcený pohanskému bohu Velesovi, nazýval se Radogoshch nebo Tausen. Na počest rovnodennosti chodili dva týdny – sedm dní před a sedm dní po. A věřili, že voda v této době má zvláštní moc – dává zdraví dětem a dívkám krásu, a tak se snažili častěji mýt.
V době pokřtěné Naše země byl den rovnodennosti nahrazen křesťanským svátkem Narození Panny Marie. Ale pověra nezmizela. Lidé například věřili, že tehdy utržený jeřáb ochrání dům před nespavostí a vůbec před neštěstím, které sesílají zlí duchové. Jeřabinové štětce spolu s listy byly rozmístěny mezi okenními rámy jako talisman proti zlým duchům. A podle počtu bobulí v trsech se dívali, jestli nepřijde krutá zima. Čím více jich je – tím silnější jsou mrazy obaleny. Také podle počasí toho dne určovali, jaký bude příští podzim – pokud bude slunce, znamená to, že déšť a zima brzy nepřijdou.
V domech na svátek vždy pekli koláče se zelím a brusinkami a pohostili jimi hosty.