Ionogram krve je jedním z testů, které lékaři nejčastěji vyžadují ke sledování tekutinové a elektrolytické rovnováhy v těle.

Ionogram krve je extrémně běžný – a jeden z nejžádanějších – test, který je měřením hlavních iontových složek krve (neboli elektrolytů). Jmenovitě sodík (Na), draslík (K), vápník (Ca), chlor (Cl), hořčík (Mg), hydrogenuhličitany (CO3).

Ionogram krve se běžně předepisuje jako součást kontroly. Je také požadováno, aby pomohlo při diagnóze, když má pacient příznaky, jako je edém (tj. hromadění tekutin), slabost, nevolnost a zvracení, zmatenost nebo nepravidelný srdeční tep.

Vyšetření se používá ke sledování hydro-elektrolytické rovnováhy organismu, tedy existující rovnováhy mezi vodou a různými ionty. O tuto rovnováhu se starají především ledviny, a to filtrací moči, ale stará se o ni i kůže, dýchání a trávicí systém.

Často si lékař zároveň vyžádá ionogram moči, aby mohl sdílet ledviny při jakýchkoli metabolických poruchách prezentovaných na ionogramu krve.

Všimněte si, že hladinu fosforu, amonia a železa lze také určit během krevního ionogramu.

Zde jsou takzvané normální hodnoty hlavních iontových složek krve:

• Sodík (natrémie): 135 – 145 mmol / l (milimol na litr)
• Draslík (kaliémie) : 3,5 — 4,5 mmol/l
• Vápník (vápník): 2,2 - 2,6 mmol / l
• Chlor (chlorémie): 95 – 105 mmol/l
• Hořčík: 0,7 – 1 mmol/l
• Bikarbonáty : 23 — 27 mmol/l

Upozorňujeme, že tyto hodnoty se mohou lišit v závislosti na laboratořích provádějících analýzy. Navíc se mírně liší v závislosti na věku.

Před nástupem na zkoušku není třeba dodržovat žádné zvláštní podmínky. Například není nutné být nalačno.

Vyšetření se skládá z vyšetření žilní krve, obvykle v loketní rýze. Takto odebraná krev se pak analyzuje.

Sodík

Zvýšení hladiny sodíku v krvi – toto se nazývá hypernatremie – může souviset s:

• dehydratace v důsledku ztráty trávení;
• snížený příjem tekutin;
• silné pocení;
• přetížení sodíkem.

Naopak pokles hladiny sodíku v krvi – mluvíme o hyponatrémii – je spojen s:

• deficitu příjmu sodíku s trávicími nebo ledvinovými ztrátami;
• nebo zvýšení množství vody.

Hyponatremie může být známkou srdečního selhání, selhání ledvin nebo jater nebo edému.

Draslík

Ke zvýšení hladiny draslíku nebo hypokalemii dochází při suplementaci draslíku nebo v důsledku užívání některých léků (protizánětlivé léky, antihypertenziva atd.).

Naopak při zvracení, průjmu nebo užívání diuretik může dojít k poklesu hladiny draslíku v krvi nebo hypokalemii.

Chlór

Zvýšení hladiny chloru v krvi nebo hyperchlorémie může být způsobeno:

• těžká dehydratace pocením;
• trávicí ztráty;
• přetížení sodíkem.

Pokles hladiny chlóru v krvi nebo hypochlorémie může být způsobena:

• hojné a opakované zvracení;
• respirační problémy;
• zvýšení množství vody (selhání srdce, ledvin nebo jater);
• snížený příjem sodíku.

Vápník

Hyperkalcémie (vysoká hladina vápníku v krvi) může být příznakem:

• osteoporóza;
• hyperparatyreóza;
• otrava vitaminem D;
• prodloužená imobilizace (příliš dlouhé ležení);
• nebo Pagetova choroba, při které kosti rostou příliš rychle.

Naopak hypokalcémie (nízká hladina vápníku v krvi) může být vysvětlena:

• podvýživa;
• alkoholismus;
• odvápnění kostí;
• chronické selhání ledvin;
• nebo porucha vstřebávání střevem.

Magnézium

Zvýšení hladiny hořčíku lze pozorovat:

• při selhání ledvin;
• nebo po užívání doplňků hořčíku.

Naopak, snížení hladiny hořčíku v krvi může být příznakem:

• špatná strava (zejména mezi sportovci);
• nadměrná konzumace alkoholu;
• zažívací problémy atd.

Bikarbonáty

Vysoká hladina bikarbonátu v krvi může být příznakem:

• respirační selhání;
• opakované zvracení nebo průjem.

Nízká hladina bikarbonátu v krvi může znamenat:

• metabolická acidóza;
• selhání ledvin;
• nebo selhání jater.