Může být závist pozitivním pocitem?

Očekáváte zvýšení ze dne na den. Udělali jste toho tolik, abyste věci zvládli: řídili jste se všemi doporučeními svého šéfa a zlepšovali vše, co byste ve své práci mohli zlepšit, zůstávali pozdě v kanceláři a chodili do práce o víkendech. A nyní je volné místo na manažerské pozici. Jste si jisti, že jste to vy, kdo bude jmenován – nikdo jiný tu není.

Šéf ale najednou oznámí, že se rozhodl do této pozice jmenovat Marka, vašeho mladého kolegu. No, samozřejmě, tenhle Mark vždycky vypadá jako hollywoodská hvězda a má svěšený jazyk. Někdo jako on okouzlí každého. Do společnosti ale vstoupil poměrně nedávno a nepracoval zdaleka tak tvrdě jako vy. Vy si zasloužíte zvýšení, ne on.

Nejen, že jste frustrovaní z toho, že jste nebyl jmenován do vedoucí pozice, ale také máte k Markovi silný odpor, což jste si dříve neuvědomovali. Jste pobouřeni, že dostal to, o čem jste tak dlouho snili. A vy začnete o Markovi vyprávět svým kolegům nepříjemné věci a celý den sníte o tom, jak ho místo práce shodit z piedestalu.

Kde se bere závist?

Závist je komplexní sociální emoce. Začíná to uvědoměním si, že někdo má něco cenného, ​​co vy nemáte. Toto uvědomění je doprovázeno bolestivým a nepříjemným pocitem.

Z evolučního hlediska nám poskytuje informace o našem sociálním postavení a stimuluje nás ke zlepšení tohoto postavení. I některá zvířata jsou schopna zažít primární závist těch, která jsou úspěšnější.

Závist má ale i stinnou stránku. Místo abychom se soustředili na dosažení toho, co chceme, přemýšlíme o tom, co nám chybí, a nesnášíme ty, kteří to mají. Závist je škodlivá dvojnásob, protože z ní máme nejen špatný pocit sami ze sebe, ale také nevlídné city k lidem, kteří nám nic špatného neudělali.

Zlomyslná a užitečná závist

Tradičně byla závist považována náboženskými vůdci, filozofy a psychology za absolutní zlo, se kterým je třeba bojovat až do úplného vysvobození. V posledních letech ale psychologové začali mluvit o její světlé stránce. Je silným motivátorem osobní změny. Taková „užitečná“ závist kontrastuje se škodlivou závistí, která nás motivuje ublížit někomu, kdo nás v něčem překonal.

Když Mark dostal práci, o které jste snili, je přirozené, že vás žárlivost zpočátku bodla. Ale pak se můžete chovat jinak. Můžete podlehnout «škodlivé» závisti a přemýšlet o tom, jak Marka dosadit na jeho místo. Nebo můžete využít užitečnou závist a pracovat na sobě. Například osvojit si metody a techniky, kterými cíle dosáhl.

Možná budete muset být méně vážný a naučit se od úspěšnějšího kolegy jeho veselému a přátelskému způsobu komunikace. Všimněte si, jak upřednostňuje. Ví, které úkoly lze splnit rychle a které vyžadují plné nasazení. Tento přístup mu umožňuje v pracovní době držet krok se vším, co je potřeba, a zůstat v dobré náladě.

Psychologové se hodně přou o přiměřenost dělení závisti na škodlivou a užitečnou. Psychologové Yochi Cohen-Cheresh a Eliot Larson tvrdí, že rozdělení závisti na dva typy nic neobjasňuje, ale vše ještě více zamotává. Domnívají se, že jejich kolegové, kteří mluví o škodlivé a prospěšné závisti, zaměňují emoce za chování, které emoce vyvolává.

K čemu jsou emoce?

Emoce jsou zvláštní zážitky, pocity, které vznikají za určitých podmínek. Mají dvě funkce:

Nejprve, rychle nám poskytují informace o aktuálních okolnostech, jako je přítomnost hrozby nebo příležitosti. Podivný zvuk nebo neočekávaný pohyb může signalizovat přítomnost predátora nebo jiné nebezpečí. Tyto signály se stávají spouštěči strachu. Podobně zažíváme vzrušení v přítomnosti atraktivní osoby nebo když je poblíž chutné jídlo.

Za druhéEmoce řídí naše chování. Když zažíváme strach, podnikáme určité kroky, abychom se ochránili. Když jsme šťastní, hledáme nové příležitosti a rozšiřujeme svůj společenský okruh. Když jsme smutní, vyhýbáme se socializaci a izolujeme se, abychom dosáhli duševního klidu.

Závist je jedna – reakce chování jsou různé

Emoce nám říkají, co se s námi v tuto chvíli děje, a říkají nám, jak reagovat na konkrétní situaci. Je ale důležité rozlišovat mezi emočním prožíváním a chováním, ke kterému vede.

Pokud jsou prospěšná a škodlivá závist dvě různé emoce, pak události, které těmto emocím předcházejí, musí být také odlišné. Například hněv a strach jsou emocionální reakce na hrozby, ale strach vede k vyhýbání se nebezpečí a hněv vede k útoku. Hněv a strach se prožívají odlišně a vedou k odlišným projevům chování.

Jenže v případě užitečné a škodlivé závisti je všechno jinak. Primární bolestivá zkušenost, která vede k závisti, je stejná, ale reakce v chování jsou odlišné.

Když říkáme, že emoce řídí naše chování, zní to, jako bychom byli slabí, bezmocní oběti našich citů. To může platit pro jiná zvířata, ale lidé jsou schopni analyzovat své emoce a chovat se pod jejich vlivem jinak. Můžete nechat strach, aby z vás udělal zbabělce, nebo můžete strach proměnit v odvahu a adekvátně reagovat na výzvy osudu.

Závislost lze také ovládat. Tato emoce nám poskytuje důležité informace o našem sociálním postavení. Je na nás, abychom se rozhodli, co s těmito znalostmi uděláme. Můžeme nechat závist, aby zničila naši sebeúctu a poškodila blaho našich sociálních vztahů. Jsme ale schopni nasměrovat závist pozitivním směrem a dosáhnout s její pomocí osobních změn.

O autorovi: David Ludden je profesorem psychologie na Gwyneth College v Georgii a autorem knihy The Psychology of Language: An Integrated Approach.