Maso bylo po staletí považováno za nejdůležitější složku každého jídla. Maso bylo víc než jen jídlo, bylo to nejdůležitější a nejdražší potravina. Z tohoto důvodu byl považován za symbol veřejné moci.
Historicky bylo maso vyhrazeno pro stoly vyšších tříd, zatímco rolníci jedli převážně rostlinnou stravu. Konzumace masa byla v důsledku toho spojena s dominantními mocenskými strukturami ve společnosti a jeho absence na talíři naznačovala, že člověk patří do neprivilegované části populace. Kontrolovat dodávky masa bylo jako ovládat lidi.
Maso zároveň začalo hrát v našem jazyce výraznou roli. Všimli jste si, že naše každodenní řeč je plná potravinových metafor, často založených na mase?
Vliv masa neobešel ani literaturu. Například anglická spisovatelka Janet Wintersonová používá ve svých dílech maso jako symbol. V jejím románu Vášeň symbolizuje výroba, distribuce a konzumace masa nerovnost moci v napoleonské éře. Hlavní hrdinka Villanelle se prodá ruským vojákům, aby získala zásobu cenného masa ze dvora. Existuje také metafora, že ženské tělo je pro tyto muže jen dalším druhem masa a vládne jim masožravá touha. A Napoleonova posedlost pojídáním masa symbolizuje jeho touhu dobýt svět.
Winterson samozřejmě není jediným autorem, který v beletrii ukazuje, že maso může znamenat víc než jen jídlo. Spisovatelka Virginia Woolfová ve svém románu K majáku popisuje scénu přípravy hovězího guláše, který trvá tři dny. Tento proces vyžaduje od šéfkuchaře Matildy velké úsilí. Když je maso konečně připraveno k podávání, první myšlenkou paní Ramsayové je, že „musí pečlivě vybrat obzvláště jemný řez pro Williama Bankse“. Člověk vidí myšlenku, že právo důležité osoby jíst to nejlepší maso je nepopiratelné. Význam je stejný jako u Wintersona: maso je síla.
V dnešní realitě se maso opakovaně stalo předmětem četných společenských a politických diskusí, včetně toho, jak výroba a spotřeba masa přispívá ke změně klimatu a zhoršování životního prostředí. Studie navíc ukazují negativní dopad konzumace masa na lidský organismus. Mnoho lidí se stává veganem a stává se součástí hnutí, které se snaží změnit hierarchii jídla a svrhnout maso z jeho vrcholu.
Vzhledem k tomu, že fikce často odráží skutečné události a společenská témata, může se klidně stát, že se v ní nakonec přestanou objevovat masové metafory. Samozřejmě je nepravděpodobné, že by se jazyky dramaticky změnily, ale určité změny ve slovní zásobě a výrazech, na které jsme zvyklí, jsou nevyhnutelné.
Čím více se téma veganství rozšíří světem, tím více se objeví nové výrazy. Metafory o mase mohou být zároveň vnímány jako silnější a impozantnější, pokud se zabíjení zvířat pro jídlo stane společensky nepřijatelné.
Abyste pochopili, jak může veganství ovlivnit jazyk, nezapomeňte, že kvůli aktivnímu boji moderní společnosti s takovými jevy, jako je rasismus, sexismus, homofobie, se stalo společensky nepřijatelné používat určitá slova. Veganství může mít stejný vliv na jazyk. Například, jak navrhuje PETA, místo zavedeného výrazu „zabij dvě mouchy jednou ranou“ můžeme začít používat frázi „nakrm dvě mouchy jednou tortillou“.
Neznamená to však, že by zmínky o mase v našem jazyce zmizely všechny najednou – takové změny totiž mohou trvat dlouho. A jak víte, jak budou lidé připraveni vzdát se dobře mířených prohlášení, na která jsou všichni tak zvyklí?
Je zajímavé, že někteří výrobci umělého masa se snaží aplikovat techniky, díky kterým bude „krvácet“ jako skutečné maso. Přestože živočišné složky v takových potravinách byly nahrazeny, masožravé zvyky lidstva zcela neopustily.
Ale zároveň mnoho rostlinných lidí protestuje proti náhražkám zvaným „steaky“, „mleté maso“ a podobně, protože nechtějí jíst něco, co je vyrobeno tak, aby vypadalo jako skutečné maso.
Tak či onak, jen čas ukáže, jak moc můžeme maso a jeho připomínky vyloučit ze života společnosti!