„Kultura spojuje“. Co si pamatujete z Moskevského kulturního fóra 2018?

Jak však fórum ukázalo na mnoha příkladech, dnešní rychlé tempo rozvoje klade na kulturu nové vysoké nároky. Stimuluje nejen ke kombinaci různých forem, ale také k integraci se souvisejícími oblastmi. 

Prostor pro komunikaci 

Na četných prezentačních místech Moskevského kulturního fóra bylo letos představeno všech sedm oblastí činnosti institucí podřízených odboru kultury města Moskvy. Jsou to divadla, muzea, kulturní domy, parky a kina, ale i kulturní a vzdělávací instituce: umělecké školy a knihovny. 

Takový formát již sám o sobě znamená neomezené možnosti pro poznávání nových kulturních fenoménů a samozřejmě pro komunikaci a výměnu zkušeností. Kromě stánků a prezentačních míst se navíc v sálech Centrální výstavní síně Manéž konaly odborné diskuse, kreativní a obchodní jednání, a to i za účasti vedoucích příslušných ministerstev a odborů. 

Moskevské kulturní fórum se tedy kromě realizace vzdělávacích cílů v neposlední řadě snažilo řešit zcela specifické odborné problémy. Zejména řada jednání v rámci fóra skončila oficiálními dohodami o spolupráci. 

Kultura a showbyznys – má cenu se spojovat? 

Jednou z prvních panelových diskuzí fóra bylo setkání vedoucích moskevských domů kultury a kulturních center se zástupci showbyznysu. Diskuse „Kulturní centra – budoucnost“ se zúčastnil zástupce vedoucího odboru kultury města Moskvy Vladimir Filippov, producenti Lina Arifulina, Iosif Prigozhin, umělecký ředitel Kulturního centra Zelenograd a vedoucí skupiny Quatro Leonid Ovrutsky, umělecký ředitel Paláce kultury pojmenovaného po. JIM. Astakhova Dmitrij Bikbajev, ředitel Moskevského produkčního centra Andrey Petrov. 

Formát diskuse, deklarovaný v pořadu jako „Hvězdy showbyznysu VS Kultura“, jako by naznačoval otevřenou konfrontaci mezi oběma sférami. Ve skutečnosti se však účastníci aktivně snažili najít společnou řeč a efektivní způsoby interakce a integrace komerčních principů vyvinutých v showbyznysu do reálné praxe v moderních kulturních centrech. 

Interaktivní metody prezentace a reprezentace 

Touha po sjednocení ve smyslu přiblížení kultury publiku obecně spočívá v četných projektech, které různé kulturní instituce představily v rámci fóra v Centrální výstavní síni Manéž. 

Stánky moskevských muzeí oplývaly nejrůznějšími interaktivními programy, které měly nejen upoutat pozornost, ale také zapojit veřejnost do aktivní účasti na tvůrčím procesu. Například Muzeum kosmonautiky pozvalo lidi k poslechu vlastního vesmírného rádia. A Státní biologické muzeum představilo program Transparentní věda, v rámci kterého mohou návštěvníci samostatně studovat exponáty, pozorovat je, porovnávat a dokonce si je i osahávat. 

Divadelní program fóra zahrnoval imerzivní a interaktivní představení pro dospělé i děti, v rámci business programu proběhla odborná diskuse o virtuálním divadle. Účastníky diskuse byli ředitelka Divadla Taganka Irina Apeksimova, ředitel Divadla dílny Petra Fomenka Andrej Vorobjov, vedoucí projektu ONLINE DIVADLO Sergej Lavrov, ředitel Kultu.ru! Igor Ovchinnikov a herec a režisér Pavel Safonov se podělili o své zkušenosti s organizováním online přenosů představení a Maxim Oganesyan, CEO VR Ticket, představil nový projekt s názvem Virtual Presence, který již brzy odstartuje v Divadle Taganka. 

Prostřednictvím technologie VR Ticket tvůrci projektu nabízejí divákům, kteří fyzicky nemají možnost navštěvovat představení moskevských divadel, aby si koupili vstupenku na virtuální představení. S pomocí internetu a 3D brýlí se divák, který je kdekoli na světě, bude moci virtuálně dostat na jakékoli představení moskevského divadla. Tvůrci projektu prohlašují, že tato technologie bude schopna doslova realizovat slova velkého dramatika Williama Shakespeara „Celý svět je divadlo“, čímž se hranice každého divadla rozšíří do globálního měřítka. 

„Speciální“ formy integrace 

Na téma integrace do kulturního prostředí osob se zdravotním postižením navázaly prezentace různých projektů pro osoby se zdravotním postižením. Zejména takové úspěšné inkluzivní projekty jako „Friendly Museum. Vytváření komfortního prostředí pro návštěvníky s mentálním postižením“ a projekt „Speciální talenty“, inkluzivní multižánrová soutěž, jejíž vítězové hovořili s hosty fóra. Besedu pořádalo Státní muzeum – Kulturní centrum „Integrace“. 

Státní muzejní rezervace Caricyno představila na fóru projekt „Lidé musí být jiní“ a podělila se o své zkušenosti s interakcí se speciálními návštěvníky na setkání „Inkluzivní projekty v muzeích“. A na koncertním místě fóra se odehrálo představení hry Dotyk za účasti lidí se sluchovým a zrakovým postižením. Představení nastudovala Unie pro podporu neslyšících a nevidomých, Inkluzní centrum pro realizaci kreativních projektů a Integrační státní zdravotnické a kulturní centrum. 

Moskevská zoo – jak se zapojit? 

Svou prezentační platformu na Moskevském kulturním fóru překvapivě vybavila i moskevská zoo. Mezi projekty zoo, které hostům fóra představili zaměstnanci a dobrovolníci, se jako významné jeví především věrnostní program, opatrovnický program a dobrovolnický program. 

V rámci věrnostního programu Moskevské zoo si například každý může vybrat míru dárcovství a stát se oficiálním strážcem domácího mazlíčka. 

Kultura je širší než pokrok 

Ale samozřejmě při vší efektivitě a dostupnosti multimediálních projektů prezentovaných na fóru je pro diváka kultura především kontaktem s živými okamžiky skutečného umění. Která stále nenahradí žádnou technologii. Nejživější dojmy proto návštěvníkům Moskevského kulturního fóra samozřejmě poskytla živá vystoupení umělců. 

Ctěná umělkyně Ruska Nina Shatskaya, Moskevský symfonický orchestr „Ruská filharmonie“, Igor Butman a Moskevský jazzový orchestr za účasti Olega Akkuratova a mnoha dalších vystoupili před hosty Moskevského kulturního fóra, vystoupení a vystoupení umělců Moskvy byla promítána divadla a promítány filmy pro dospělé i děti. Moskevské kulturní fórum se navíc stalo ústřední platformou pro celoměstskou kampaň Noc divadel, která je načasovaná na Mezinárodní den divadla.  

Napsat komentář