Colin Campbell, americký vědec, provedl rozsáhlou studii o vztahu mezi stravou a zdravím. Výsledky tohoto globálního projektu popsal ve své knize The China Study.
Dotazováno bylo 96 % populace z více než 2400 okresů Číny. Byly studovány všechny případy úmrtí na různé typy rakoviny. Pouze ve 2-3% případů zhoubných nádorů je způsobeno genetickými faktory. Vědci proto začali pátrat po vztahu nemocí s životním stylem, výživou a životním prostředím.
Vztah mezi rakovinou a výživou je jasný. Vezměte si například rakovinu prsu. Existuje několik hlavních rizikových faktorů pro její výskyt a výživa ovlivňuje jejich projev tím nejzřetelnějším způsobem. Strava s vysokým obsahem živočišných bílkovin a rafinovaných sacharidů tedy zvyšuje hladinu ženských hormonů a hladinu cholesterolu v krvi – to jsou 2 faktory, které mohou stimulovat vznik rakovinných nádorů.
Pokud jde o rakovinu tlustého střeva, souvislost je ještě jasnější. Ve věku 70 let se u velkého počtu lidí v zemích, kde je přijat západní typ stravy, vyvine nádor tlustého střeva. Důvodem je nízká mobilita, používání nasycených tuků a rafinovaných sacharidů a extrémně nízký obsah vlákniny ve stravě.
Vědci zjistili, že jednou z příčin nemocí bohatých je vysoká hladina cholesterolu v krvi. Při vysokém cholesterolu může trpět nejen srdce, ale i játra, střeva, plíce, zvyšuje se riziko leukémie, rakoviny mozku, střev, plic, prsu, žaludku, jícnu atd.
Vezmeme-li za základ průměrnou světovou populaci: s rostoucí prosperitou lidé začínají konzumovat více masa a mléčných výrobků, jinými slovy více živočišných bílkovin, které vedou k tvorbě cholesterolu. Zároveň byla během studie zjištěna pozitivní korelace mezi užíváním živočišných produktů a zvýšením hladiny cholesterolu. A v případech, kdy živiny získávali lidé především z rostlinné stravy, byla zjištěna korelace s poklesem hladiny cholesterolu v krvi.
Pojďme se blíže podívat na nemoci, které jsou typické pro lidi z movitějších oblastí.
Jedna z hlavních příčin infarktu myokardu – aterosklerotické pláty – jsou samy o sobě mastné a skládají se z bílkovin, tuků a dalších složek, které se hromadí na vnitřních stěnách tepen. V roce 1961 provedli vědci z National Heart Institute slavnou Framinghamskou studii srdce. Klíčovou roli v ní měl vliv na srdce takových faktorů, jako je hladina cholesterolu, fyzická aktivita, výživa, kouření a krevní tlak. K dnešnímu dni studie probíhá a byla jí podrobena čtvrtá generace obyvatel Framinghamu. Vědci zjistili, že muži s hladinou cholesterolu v krvi nad 6,3 mmol měli 3krát vyšší pravděpodobnost, že budou mít ischemickou chorobu srdeční.
Lester Morrison v roce 1946 zahájil studii s cílem identifikovat vztah mezi výživou a aterosklerózou. Jedné skupině pacientů, kteří přežili infarkt myokardu, doporučil dodržování běžné stravy, dalším výrazně omezil příjem tuků a cholesterolu. V experimentální skupině bylo zakázáno jíst: maso, mléko, smetanu, máslo, žloutky, chléb, zákusky připravené z těchto produktů. Výsledky byly skutečně ohromující: po 8 letech zůstalo naživu pouze 24 % lidí z první skupiny (tradiční strava). V experimentální skupině přežilo celých 56 %.
V roce 1969 byla publikována další studie týkající se úmrtnosti na kardiovaskulární onemocnění v různých zemích. Je pozoruhodné, že země jako Jugoslávie, Indie, Papua Nová Guinea prakticky vůbec netrpí srdečními chorobami. V těchto zemích lidé konzumují méně nasycených tuků a živočišných bílkovin a více celozrnných výrobků, zeleniny a ovoce.
Další vědec, Caldwell Esselstyn, provedl experiment na svých pacientech. Jeho hlavním cílem bylo snížit jejich hladinu cholesterolu v krvi na normální hodnotu 3,9 mmol/l. Studie se účastnili lidé s již tak nezdravým srdcem – celkem 18 pacientů mělo během života 49 případů zhoršení srdeční funkce, od anginy pectoris po mrtvice a infarkty myokardu. Na začátku studie dosahovala průměrná hladina cholesterolu 6.4 mmol/l. V průběhu programu byla tato hladina snížena na 3,4 mmol/l, ještě níže, než bylo uvedeno ve výzkumném úkolu. Jaká tedy byla podstata experimentu? Doktor Esselstyn jim představil dietu, která se vyhýbala živočišným produktům, s výjimkou nízkotučných jogurtů a mléka. Je pozoruhodné, že až 70 % pacientů zaznamenalo otevření ucpaných tepen.
Nemluvě o přelomové studii Healing the Heart with Healthy Lifestyle, ve které doktor Dean Ornish léčil své pacienty nízkotučnou rostlinnou stravou. Nařídil přijímat z tuků pouze 10 % denní stravy. V některých ohledech to připomíná dietu Douglas Graham 80/10/10. Pacienti mohli jíst tolik rostlinných potravin, kolik chtěli: zeleninu, ovoce, obiloviny. Součástí rehabilitačního programu byla také pohybová aktivita 3x týdně, dechová cvičení a relaxace. U 82 % subjektů došlo k významnému snížení hladiny cholesterolu, snížení ucpání tepen a žádné případy recidivy kardiovaskulárních onemocnění.
Další „nemocí bohatých“ je paradoxně obezita. A důvod je stejný – nadměrná konzumace nasycených tuků. I v přepočtu na kalorie obsahuje 1 g tuku 9 kcal, zatímco 1 g bílkovin a sacharidů po 4 kcal. Stojí za to připomenout asijské kultury, které jedí rostlinnou stravu již několik tisíciletí, a mezi nimi jsou zřídka lidé s nadváhou. Obezita je často doprovázena cukrovkou 5. typu. Stejně jako většina chronických onemocnění je cukrovka v některých oblastech světa častější než v jiných. Harold Himsworth provedl rozsáhlou studii srovnávající výživu a výskyt cukrovky. Tato studie zahrnovala 20 zemí: Japonsko, USA, Holandsko, Velkou Británii, Itálii. Vědec zjistil, že v některých zemích se populace živila převážně živočišnou potravou, zatímco v jiných byla bohatá na sacharidy. Jak se zvyšuje spotřeba sacharidů a klesá spotřeba tuků, úmrtnost na cukrovku klesá ze 3 na 100 případů na 000 lidí.
Další pozoruhodnou skutečností je, že v průběhu druhé světové války a po ní se v důsledku poklesu celkové životní úrovně obyvatelstva výrazně změnilo i stravování, zvýšila se spotřeba zeleniny a obilovin, snížila se spotřeba tuků, resp. výrazně poklesl výskyt cukrovky, obezity, srdečních chorob a rakoviny. . Na druhou stranu však vzrostl počet úmrtí na infekční choroby a další související se špatnými životními podmínkami. V 1950. letech, kdy lidé opět začali jíst více tuku a cukru, se však výskyt „nemocí bohatých“ opět začal zvyšovat.
Není to důvod k zamyšlení nad omezením nasycených tuků ve prospěch ovoce, zeleniny a obilovin?