HDL – „dobrý“ cholesterol, ale ne vždy pomáhá

K infarktu může dojít i u lidí, kteří mají vysokou hladinu takzvaného dobrého cholesterolu. Zjistěte, proč nás HDL ne vždy účinně chrání před aterosklerózou a jaká tajemství před námi ještě skrývá.

1. V běžné řeči se cholesterol dělí na „dobrý“ a „špatný“
2. Ve skutečnosti je jeden zlomek považován za nepříznivý, zatímco o druhém se ve skutečnosti mluví pouze v pozitivním kontextu
3. Není to však tak úplně pravda. „Dobrý“ cholesterol může být také škodlivý
4. Více aktuálních informací naleznete na domovské stránce Onetu.

Cholesterol má mnoho jmen! Jednou z jeho nejznámějších forem vyskytujících se v lidském těle je takzvaný HDL (zkratka pro lipoprotein s vysokou hustotou), lékaři nazývaný dobrý cholesterol. Studie prokázaly, že jeho vysoká koncentrace v krvi má ochranný účinek, snižuje riziko rozvoje aterosklerózy, což je závažné onemocnění tepen, které může vést až k infarktu nebo mrtvici.

Bohužel to neznamená, že každý, kdo má v krvi hodně HDL částic, může být v klidu a na riziko aterosklerózy úplně zapomenout.

Dobrý cholesterol a riziko infarktu

Moderní vědci a lékaři toho sice již vědí o HDL cholesterolu poměrně hodně, ale přiznávají, že jeho molekuly stále skrývají mnohá tajemství.

– Na jedné straně epidemiologické a populační studie vždy ukazují, že lidé s vysokým HDL cholesterolem mají méně případů ischemické choroby srdeční (nižší riziko) a lidé s nízkou hladinou HDL mají ICHS častěji (vyšší riziko) . Na druhou stranu z praxe víme, že infarkt může nastat i u lidí s vysokou hladinou HDL. Je to paradox, protože zmíněné epidemiologické studie ukazují něco jiného – říká prof. Barbara Cybulska, lékařka, která se již řadu let zabývá prevencí kardiovaskulárních onemocnění, výzkumná pracovnice Ústavu potravin a výživy (IŻŻ).

1. Příznaky vysokého cholesterolu

Takže nakonec vše závisí na konkrétním případu.

– A skutečně na stav HDL částic u daného pacienta. U některých lidí bude HDL vysoký a díky tomu se vyhnou infarktu, protože struktura HDL částic zaručí jejich správné fungování a u jiného bude i přes vysoký HDL riziko infarktu vysoké, kvůli k nesprávné struktuře molekuly HDL – vysvětluje prof. Barbara Cybulska.

Existují léky, které zvyšují dobrý cholesterol?

V současné době má medicína k dispozici léky, které účinně snižují koncentraci LDL v krvi, čímž se snižuje riziko ischemické choroby srdeční, a tedy i její klinické komplikace, kterou je infarkt.

Po vyvinutí léků na snížení LDL však vědci neusnuli na vavřínech. Již delší dobu se také snaží vyvinout léky, které zvýší hladinu dobrého cholesterolu.

– Tyto léky byly vyvinuty, ale i přes zvýšení hladiny HDL cholesterolu jejich užívání nesnížilo riziko ischemické choroby srdeční. Ukazuje se, že HDL frakce je velmi heterogenní, tj. skládá se z velmi odlišných molekul: menší a větší, obsahující více či méně bílkovin, cholesterolu nebo fosfolipidů. Neexistuje tedy jeden HDL. Bohužel stále nevíme, která konkrétní HDL varianta má antiaterosklerotické vlastnosti a jak zvýšit její koncentraci v krvi, přiznává prof. Barbara Cybulska.

Na tomto místě stojí za vysvětlení, co přesně je antiaterosklerotický účinek HDL.

– HDL částice také pronikají arteriální stěnou, ale jejich účinek je zcela odlišný od LDL. Mají schopnost odebírat cholesterol ze stěny tepny a přenášet ho zpět do jater, kde se přeměňuje na žlučové kyseliny. HDL je proto důležitým prvkem mechanismu zpětné vazby v rovnováze cholesterolu v těle. Kromě toho má HDL mnoho dalších antiaterosklerotických účinků. Nejdůležitější je ale zpětný transport cholesterolu ze stěny tepny do jater – zdůrazňuje prof. Barbara Cybulská.

Jak vidíte, játra hrají v tomto procesu důležitou roli.

– LDL se tvoří v oběhu z lipoproteinů nazývaných VLDL, které se tvoří v játrech, zatímco HDL se tvoří přímo v játrech. Nepřecházejí tedy do krve přímo z konzumované potravy, jak se mnozí mylně domnívají – říká odborník IŻŻ.

Dobrý cholesterol: proč to vždy nepomůže?

Bohužel existuje několik možných důvodů pro neúčinnost HDL v boji proti ateroskleróze.

– Různá onemocnění a dokonce i věk způsobují, že částice HDL jsou nefunkční a vadné. Ztrácejí své antiaterosklerotické vlastnosti, vč. to je případ lidí s cukrovkou, obezitou nebo ischemickou chorobou srdeční. Některá autoimunitní onemocnění mohou také zhoršit aktivitu HDL, varuje prof. Barbara Cybulska.

Proto, i když má někdo vysoký HDL, nemůže se cítit zcela bezpečně.

– HDL částice nemusí být schopny přijímat cholesterol ze stěny tepny nebo nemusí mít antioxidační vlastnosti, které brání LDL cholesterolu v oxidaci. Jak víte, jeho oxidovaná forma je nejvíce aterogenní (aterogenní) – říká prof. Barbara Cybulska.

Zažeňte aterosklerózu: význam fyzické aktivity

Naštěstí existují i ​​optimistické zprávy ze světa vědy ohledně HDL, jako je skutečnost, že zvýšená fyzická aktivita vytváří aktivní, antiaterosklerotické HDL částice.

– K dosažení tohoto efektu vám postačí alespoň 30 minut aerobního cvičení denně, jako je plavání, rychlá chůze nebo jízda na kole. To je velmi důležitá zpráva, protože to zatím žádný lék neumí. Koncentraci HDL je třeba zvýšit zejména u lidí s kardiovaskulárním onemocněním – říká prof. Barbara Cybulska.

Expert navrhuje, že pro zvýšení koncentrace HDL doporučuje Evropská kardiologická společnost kromě zvýšení fyzické aktivity také: snížit spotřebu transmastných kyselin, přestat kouřit, snížit spotřebu monosacharidů a disacharidů (jednoduchých cukrů) a hmotnosti snížení.

Ale podle prof. Cybulska Nelze si dělat iluze, že i dobře fungující HDL je schopen napravit všechny škody způsobené po mnoho let přetrvávající zvýšenou hladinou LDL cholesterolu.

– Proto je důležité předcházet zvyšování LDL cholesterolu již od dětství (správnou výživou), a pokud je zvýšený, je nutné jej snižovat (stravováním a léky). Léky mohou způsobit i částečnou regresi, tedy zmenšení objemu aterosklerotického plátu, postižena je však pouze jeho lipidová (cholesterolová) část. Pak cholesterol z plaku klesá – říká prof. Barbara Cybulská.

To je důležité zejména ve vztahu k mladým aterosklerotickým plátům, protože nejčastěji praskají a způsobují nebezpečné sraženiny (které mohou blokovat průtok krve a vést k infarktu nebo mrtvici).

„Je to proto, že mladé plaky mají v sobě hodně cholesterolu, ale ještě nemají vláknitý obal, který by je chránil před krevním řečištěm. Pokud jde o staré, zvápenatělé, vazivové plaky, mohou se také zmenšit, ale pouze v cholesterolové části – říká odborník IŻŻ.

U mladých lidí jsou aterosklerotické pláty nevyhnutelně také mladé. Ale existují výjimky z tohoto pravidla. Bohužel mohou mít také pokročilé aterosklerotické pláty.

– Předčasný srdeční záchvat u lidí v mladém věku může být důsledkem familiární hypercholesterolémie. U takových lidí se ateroskleróza rozvíjí prakticky od dětství, protože tepny jsou neustále pod vlivem vysoké hladiny cholesterolu. Proto by si každý, zejména lidé s předčasným kardiovaskulárním onemocněním v rodině, měl nechat vyšetřit cholesterol v krvi, doporučuje prof. Barbara Cybulská.

1. Příznaky familiární hypercholesterolémie, které by měl znát každý [VYSVĚTLENO]

Dobrý a špatný cholesterol: jaké jsou normy?

Když jste si vědomi rizik spojených s nedostatečnou hladinou cholesterolu, je důležité znát prahové hodnoty alarmu s tím spojené.

– Má se za to, že hladina LDL cholesterolu v krvi je pro zdraví bezpečná pod 100 mg / dl, tj. pod 2,5 mmol / l. Pravděpodobně je však optimální hladina pro zdraví ještě nižší, pod 70 mg / dl. V případě kardiovaskulárních onemocnění včetně ischemické choroby srdeční (infarkt myokardu nebo cévní mozkové příhody v anamnéze), cukrovky nebo chronického onemocnění ledvin je žádoucí udržovat hladinu LDL cholesterolu pod 70 mg/dl – radí prof. Barbara Cybulská.

Požadavky jsou tedy tím větší, čím vyšší je riziko těchto závažných onemocnění nebo jejich komplikací ze strany pacienta.

– U HDL cholesterolu je hodnota pod 40 mg/dl, tj. pod 1 mmol/l u mužů a pod 45 mg/dl, tj. pod 1,2 mmol/l u žen, považována za špatnou, nedostatečnou. soustředění – připomíná prof. Barbara Cybulská.

Máte špatný cholesterol? Změňte svůj životní styl a stravu

Pokud se chcete vyhnout poruchám lipidů a ateroskleróze, použijte ve svém každodenním životě co nejvíce z následujících doporučení:

1. fyzická aktivita (alespoň 30 minut 5 dní v týdnu),
2. strava bohatá na zeleninu (200 g nebo více denně) a ovoce (200 g nebo více)
3. omezit konzumaci nasycených tuků (které jsou bohaté především na živočišné tuky) – nejlépe pod 10 % denního množství energie přijaté s jídlem,
4. nahradit nasycené tuky polynenasycenými mastnými kyselinami (jejich zdrojem jsou především rostlinné oleje, ale i tučné ryby),
5. minimalizovat spotřebu trans-tuků (zahrnují hotové cukrovinky, instantní hotová jídla a rychlé občerstvení),
6. udržujte spotřebu soli pod 5 g denně (jedna zarovnaná čajová lžička),
7. jíst 30-45 g vlákniny denně, nejlépe z celozrnných cereálních produktů,
8. jíst ryby 1-2x týdně, včetně tučných (např. makrela, sleď, halibut),
9. jíst 30 g nesolených ořechů denně (např. vlašské ořechy)
10. omezit pití alkoholu (pokud vůbec pijete), muži: do 20 g čistého alkoholu denně a ženy na 10 g,
11. Nejlepší je také obejít se zcela bez slazených nápojů.