Etičtí spotřebitelé si musí být vědomi toho, že chudí Bolivijci si již nemohou dovolit pěstovat obilí kvůli rostoucí poptávce po quinoa na západě. Na druhou stranu quinoa může škodit bolivijským farmářům, ale konzumace masa škodí nám všem.
Není to tak dávno, co byla quinoa jen neznámým peruánským produktem, který se dal koupit pouze ve specializovaných obchodech. Quinoa byla příznivě přijata odborníky na výživu díky nízkému obsahu tuku a bohatství aminokyselin. Gurmáni si oblíbili jeho hořkou chuť a exotický vzhled.
Vegani uznali quinou jako vynikající náhradu masa. Quinoa má vysoký obsah bílkovin (14%-18%) a také těch otravných, ale esenciálních aminokyselin nezbytných pro dobré zdraví, které mohou být nepolapitelné pro vegetariány, kteří se rozhodnou nekonzumovat doplňky výživy.
Prodeje raketově vzrostly. V důsledku toho cena od roku 2006 třikrát vyskočila, objevily se nové odrůdy – černá, červená a královská.
Pro ty z nás, kteří drží ve spíži pytlík quinoi, je ale nepříjemná pravda. Popularita quinoy v zemích jako USA vyhnala ceny až do bodu, kdy si ji chudší lidé v Peru a Bolívii, pro které byla quinoa hlavní, již nemohou dovolit jíst. Dovážené nezdravé jídlo je levnější. V Limě je nyní quinoa dražší než kuře. Mimo města byla půda kdysi využívána k pěstování různých plodin, ale kvůli zámořské poptávce quinoa vytlačila vše ostatní a stala se monokulturou.
Ve skutečnosti je obchod s quinoou dalším znepokojivým příkladem rostoucí chudoby. Začíná to vypadat jako varovný příběh o tom, jak může exportní orientace poškodit potravinovou bezpečnost země. Podobný příběh provázel i vstup na světový trh s chřestem.
Výsledek? Ve vyprahlé oblasti Ica, kde se pěstuje peruánský chřest, export vyčerpal vodní zdroje, na kterých jsou místní obyvatelé závislí. Dělníci tvrdě pracují za haléře a nemohou uživit své děti, zatímco exportéři a zahraniční supermarkety vydělávají na ziskech. Takový je rodokmen vzhledu všech těchto shluků užitečných látek na pultech supermarketů.
Sója, oblíbený veganský produkt, který je lobbován jako mléčná alternativa, je dalším faktorem, který způsobuje ničení životního prostředí.
Produkce sóji je v současnosti jednou ze dvou hlavních příčin odlesňování v Jižní Americe, druhou je chov dobytka. Obrovské rozlohy lesů a pastvin byly vymýceny, aby mohly pojmout obrovské sójové plantáže. Pro upřesnění: 97 % vyprodukované sóji se podle zprávy OSN z roku 2006 používá ke krmení zvířat.
Před třemi lety v Evropě kvůli experimentu zaseli quinou. Experiment se nezdařil a nebyl opakován. Ale pokusem je přinejmenším uznání potřeby zlepšit naši vlastní potravinovou bezpečnost snížením závislosti na dovážených produktech. Je lepší jíst místní produkty. Z pohledu potravinové bezpečnosti vypadá současná posedlost Američanů quinoou stále více irelevantně.