Poté, co jsem dostal za úkol vypracovat cvičení „Opakuj, souhlasím, přidej“, byl jsem velmi rád, že jsem měl příležitost argumentovat. A pak, když jsem začal dělat toto cvičení, byl jsem naštvaný. Ukázalo se, že pomocí této techniky není dohadování vůbec zajímavé.
Tak se hlásím. Během tohoto úkolu jsem měl 3 rozhovory s kolegy a jednu neúspěšnou hádku doma. Jaké to bylo?
Vysvětlila jsem manželovi techniku a požádala ho, aby mi pomohl úkol splnit. Úkol uvádí, že účastníci rozhovoru by měli mít skutečně odlišné názory. Toto téma jsme s manželem hledali velmi dlouho. Jak se mi zprvu zdálo, takových témat máme hodně. Když jsme probírali možné varianty, ukázalo se, že máme s manželem hodně společného… překvapivě… Ve výsledku jsme našli téma a dialog dopadl následovně:
Jsem: Myslím, že dětský pláč by se měl ignorovat.
Manžel: Souhlasím, že někdy miminka potřebují plakat a trénuje jim to hlasivky. A protože má táta slabé nervy, tak bys to neměl dělat před tátou.
Jsem: Pochopila jsem dobře, že pláč dítěte můžete ignorovat, když táta není doma? Souhlasím s tím, že jsou věci, které byste s tátou dělat neměli. A chci dodat, že pokud máma uklidňuje dítě s tátou a ignoruje to bez táty, může to dítě zmást. V tomto případě, pokud to otce znepokojuje, pak ji může sám uklidnit, zatímco matka „nevidí“.
Manžel: Ano, souhlasím s tím. Sám jste ostatně řekl, že táta by si měl dceru hýčkat a být s ní měkčí než máma.
Jsem: Souhlasím.
V kurzu je 9 videolekcí. Zobrazit >>