Lignomyces Vetlinsky (Lignomyces vetlinianus) fotografie a popis

Lignomyces Vetlinsky (Lignomyces vetlinianus)

• Pleurotus vetlinianus (Domaski, 1964);
• Vetlinianus ležící (Domaský) MM Moser, Beih. Southwest 8: 275, 1979 (z „wetlinianus“).

Současný název je Lignomyces vetlinianus (Domanski) RHPetersen & Zmitr. 2015

Etymologie z ligno (lat.) – strom, dřevo, myces (řecky) – houba.

Absence , a ještě více „lidového“ názvu svědčí o tom, že vetlínský lignomyces je u nás málo známá houba. Lignomyces byly dlouhou dobu považovány za endemity střední Evropy a v SSSR byly mylně považovány za vnořené (Phyllotopsis nidulans) nebo protáhlé pleurocybelly (Pleurocybella porrigens), z tohoto důvodu lignomyces unikaly bližší pozornosti mykologů. Nedávno bylo v naší zemi nalezeno několik exemplářů, které byly po prostudování DNA izolované z těchto vzorků přiřazeny k druhu Lignomyces vetlinianus. Je tedy vědecky dokázáno, že rozšíření druhu je mnohem širší, než se dosud předpokládalo, a zájem tuzemských mykologů o tuto nádhernou houbu výrazně vzrostl, z čehož nelze než jásat.

Ovocné tělo jednoletá, rostoucí na dřevě, vypouklá půlkruhová nebo ledvinovitá, bokem hluboce přiléhající k substrátu, největší průměr 2,5-7 (až 10) cm, 0,3-1,5 cm silná. Povrch čepice je bílý, světle žlutý, krémový. Plsť, hustě pokrytá bílými nebo nažloutlými chlupy o výšce 1 až 3 mm. Delší klky mohou být zvlněné. Okraj klobouku je tenký, někdy laločnatý, za suchého počasí může být zastrčený.

Dřeň masité, husté, bělavé barvy. Tělo má dobře ohraničenou želatinovou vrstvu o tloušťce až 1,5 mm, světle hnědé barvy. Po vysušení se dužina stává tvrdou šedohnědou.

Hymenofor lamelový. Destičky jsou vějířovité, radiálně orientované a přiléhající k místu uchycení k substrátu, vzácně široké (až 8 mm) s destičkami, u mladých hub bělavě béžové, měkké s hladkým okrajem. Ve starých houbách a za suchého počasí tmavnou do žlutohnědé barvy, stávají se klikatými a tvrdými s želatinovou vrstvou podél okraje, okraj některých desek někdy tmavne, téměř hnědne. Existují vzorky s ostřím čepelí zoubkovaným na základně.

Noha: chybí.

Hyfový systém monomitický, hyfy se svorkami. V cap trama mají hyfy v průměru 2.5–10.5 (ampuloidní bobtnání do 45) µm, s výraznými nebo zesílenými stěnami a nesou pryskyřičně zrnité nebo krystalické usazeniny.

Hyfy želatinové vrstvy tramy jsou silnostěnné, v průměru 6–17 µm. V mediostratu destiček jsou hyfy hustě propleteny, rychle bobtnající v KOH, o průměru 1.7–3.2(7) µm.

Subhymeniální hyfy tenkostěnné, často větvené, s častými svorkami, 2–2.5 µm.

Cystidy subhymeniálního původu, dvou typů:

1) vzácné pleurocystidy 50-100 x 6-10 (průměrně 39-65 x 6-9) µm, vřetenovité nebo válcovité a mírně svinuté, tenkostěnné, hyalinní nebo se nažloutlým obsahem, vyčnívající 10-35 µm za hymenium;

2) četné cheilocystidie 50-80 x 5-8 µm, víceméně válcovité, tenkostěnné, hyalinní, vyčnívající 10-20 µm za hymenium. Basidia kyjovitého tvaru, 26-45 x 5-8 µm, se 4 sterigmaty a sponou na základně.

Basidiospory 7–9 x 3.5–4.5 µm, elipsoidně válcovité, v některých výběžcích arachisformní nebo nezřetelně ledvinovité, s mírně zakřivenou bází, tenkostěnné, neamyloidní, kyanofilní, hladké, někdy však s lipidovými kuličkami ulpívajícími na povrchu.

Lignomyces Vetlinsky je saprotrof na mrtvém dřevě listnatých stromů (zejména osiky) v horských i nížinných biotopech v jehličnatých listnatých a tajgových lesích. Vyskytuje se vzácně jednotlivě nebo ve shlucích několika exemplářů (často 2-3), od června do září.

Oblastí rozšíření je střední Evropa, východní a jižní oblasti Karpat, u nás byl nalezen a spolehlivě identifikován ve Sverdlovské a Moskevské oblasti. Vzhledem k tomu, že houba patří mezi málo známé taxony, je velmi pravděpodobné, že její areál rozšíření je rozsáhlejší.

Neznámý.

Lignomyces Vetlinsky připomíná některé druhy hlívy ústřičné, od kterých se liší želatinovou vrstvou a hustě chlupatým povrchem klobouku.

Pilatka chlupatá (Lentinus pilososquamulosus), rostoucí převážně na bříze a rozšířená na Dálném východě a Sibiři, je podobná do té míry, že někteří mykologové mají tendenci považovat pilatku chlupatou a lignomyces Vetlínský za jeden druh, existuje však názor, že stále existuje základní makroznak, podle kterého lze tyto druhy hub odlišit, je barva desek. U Lentinus pilososquamulosus mají lososovou barvu.

Foto: Sergey.