Když před naším záznamem vidíme něčí značku „Líbí se mi“, radujeme se: byli jsme oceněni! Zdá se ale, že i takový náznak pozornosti může u teenagerů vyvolat stres a z dlouhodobého hlediska vést k depresím.
Dnes je aktivní společenský život bez sociálních sítí téměř nemyslitelný. Naše děti jsou ponořeny do virtuálního života. Zajímá je vše, co se děje s přáteli, a oni sami jsou téměř každou minutu připraveni sdílet své vlastní zprávy, myšlenky a zkušenosti s ostatními. Proto se psychologové tak zajímají o otázku: jaké jsou náklady na „hyperpropojený“ život? Ukázalo se, že i lajky na sociálních sítích mohou ovlivnit pohodu dospívajících. A s nečekaným efektem: čím více lajků, tím více stresu. Dokazuje to výzkum psychoterapeutky Sonia Lupien (Sonia Lupien), profesorky psychiatrie na lékařské fakultě Montrealské univerzity (Kanada). Chtěla zjistit, jaké faktory přispívají ke vzniku deprese u dospívajících. Mezi těmito faktory její tým vybral „efekt Facebooku“. Psychologové pozorovali 88 teenagerů ve věku 12 až 17 let, kteří nikdy netrpěli depresí. Ukázalo se, že když teenager viděl, že se jeho příspěvek na sociální síti někomu líbí, vyskočila mu hladina kortizolu, stresového hormonu. A naopak, když se jemu samotnému někdo líbil, hladina hormonu se snížila.
Čtěte více:
- Sex a internet: jak chránit teenagery
Poté měli mladí lidé mluvit o tom, jak často sociální síť používají, kolik mají „přátel“, jak udržují svou stránku, jak komunikují s ostatními. Výzkumníci také pravidelně testovali účastníky na kortizol po dobu tří týdnů. Již dříve vědci zjistili, že vysoká úroveň stresu byla spojena s vysokým rizikem deprese. „Vystresovaní teenageři nepropadnou depresi hned; dějí se postupně,“ říká Sonia Lupien. Ti, kteří měli více než 300 přátel na Facebooku, měli v průměru vyšší hladinu stresu než ostatní. Dokážete si představit, jak vysoká úroveň stresu bude pro ty, kteří mají seznam přátel 1000 nebo více lidí.
Čtěte více:
- Je deprese zánětlivé onemocnění?
Někteří se přitom domnívají, že není důvod k vážným obavám. "Vysoké hladiny kortizolu nejsou nutně škodlivé pro teenagery," říká rodinná terapeutka Deborah Gilboa. „Všechno je to o individuálních rozdílech. Někdo je na to citlivější, pro něj bude riziko deprese docela reálné. A někdo stres naopak motivuje. Současná generace se navíc podle terapeuta rychle přizpůsobuje komunikaci pomocí sociálních sítí. „Dříve nebo později vyvineme způsoby, jak pohodlně existovat ve virtuálním prostředí,“ je si jistá.
Autoři studie navíc zaznamenali pozitivní trend. Pozorování teenagerů ukázala, že stres se snížil, když se k ostatním chovali participovaně: lajkovali jejich příspěvky nebo fotografie, znovu je zveřejňovali nebo publikovali slova podpory na své stránce. „Stejně jako v našich životech mimo internet nám empatie a empatie pomáhají cítit se propojeni s ostatními,“ vysvětluje Deborah Gilboa. — Je důležité, aby sociální sítě byly pro děti vhodným komunikačním kanálem a nestaly se zdrojem neustálého neklidu. Když si dítě bere příliš k srdci, co se děje v jeho krmivu, je to pro rodiče budíček.
1 Psychoneuroendokrinologie, 2016, roč. 63.