Červená barva je láska k věcem! Psáno pod dojmem poslední vzdálenosti a je věnováno přátelům na dálku.
Miluji své věci, protože mi přinášejí radost a potěšení. Miluji své věci, protože je potřebuji, protože se o mě postarají. Miluji své věci, protože se v nich cítím pohodlně a pohodlně.
Začněme úplně od začátku, tedy od rána!
- Miluju kartáček, protože mi rozzáří úsměv! (Má takovou měkkou a tenkou štětinku).
- Miluji mýdlo, protože udržuje moji pokožku čistou a svěží! (Je to tak hladké a pěkné.)
- Miluji svůj ručník, protože mě jemně a pečlivě obejme! (Je taková nadýchaná a sněhově bílá).
- Miluji tuto průhlednou čajovou konvici, ve které čajové lístky tančí v bílém tanci a dodávají tomuto aromatickému nápoji jantarovou barvu! Miluji tuto konvici, protože není nic lepšího než osvěžující šálek ranního čaje a nic lepšího než teplý šálek čaje v chladném počasí!
- Miluji tento stůl, protože se u něj často scházíme s mými příbuznými a milovanými muži!
- Miluji tento svetr, protože mi dává teplo a pohodlí!
- Miluji tento deštník, protože mě chrání před deštěm a větrem!
- Miluji tyto dveře, protože za nimi na mě čeká něco velmi dobrého!
- Miluji toto schodiště, protože po něm můžete snadno a přirozeně seběhnout vstříc novému dni!
- Miluji své věci a starám se o ně: každá věc by měla být na svém místě, měla by být vhodná k použití – to je otcovská láska, péče o čistotu a krásu věcí – funkce mateřské lásky.
- Své boty mám moc ráda – jsou velmi pohodlné a praktické, měkké, neštípou a nedrhnou mě na nohou – mužská láska.
- Zbožňuji své ladné společenské boty úžasné červené barvy s vysokými podpatky, moje nohy v nich vypadají úžasně — dámská láska.
Někdy se do svých věcí tak zamilujeme, zvykneme si na ně, že jsme připraveni dát jim druhý život — opravujeme, opravujeme, zatraceme, předěláváme atd. Ale někdy se stane nenapravitelné a vy se musíte rozloučit něco velmi drahého a známého. A tehdy přichází na pomoc takzvané «psychické pojištění». Při pořizování nové věci se s ní předem rozlučte, ztráta pak nebude působit tak smutně.
Rozbil se vám oblíbený kelímek, který vás tak dlouho těšil nejen svým tvarem, ale i příjemným obsahem. Nebojte se, nebojte se! Řekněte jí, že vám děkuji za to, že vám dělá radost po dlouhou dobu. A někdo blízký řekne: „Neboj, zítra ti koupím nový pohár!“ A ztráta se může ukázat jako dárek.
Láska k věcem není nic jiného než láska k SEBE, protože věci používáme při péči o své blízké, tj. v konečném důsledku dostáváme z věcí to, co chceme dostat! Starám se o své věci, starám se o SEBE! Ale vždy stojí za to pamatovat na tu hranici, po překročení které věci nevlastníme, ale ony začínají vlastnit nás – je důležité mít ve všem smysl pro proporce.
S pozdravem Irina Pronina.