Obsah
Laskavost je v dnešní době v módě – mluví se o ní v učebnicích, komunitách a na webu. Odborníci říkají: dobré skutky zlepšují náladu a pohodu a pomáhají dosáhnout kariérního úspěchu. A právě proto.
Kanadský psychoterapeut Thomas D'Ansembourg tvrdí, že laskavost k druhým neznamená zanedbávání sebe sama. Naopak: péče o druhé je způsob, jak se zlepšit. „Je to laskavost, která posouvá svět kupředu a díky níž stojí za to žít,“ souhlasí filozof a psychoterapeut Piero Ferrucci.
Vzájemná pomoc a solidarita jsou jádrem naší identitya byli to oni, kdo umožnil lidstvu přežít. Všichni jsme společenské bytosti, geneticky obdařené schopností empatie. "Proto," dodává Ferrucci, "pokud jedno dítě pláče v jesličkách, všechna ostatní budou plakat podél řetězu: silně cítí emocionální spojení mezi sebou."
Ještě pár faktů. Laskavost…
… Nakažlivý
„Je to jako druhá kůže, způsob života, který se rodí z úcty k sobě a k druhým“ říká výzkumnice Paola Dessanti.
Stačí provést jednoduchý experiment: usmívejte se na toho před vámi a uvidíte, jak se jeho tvář okamžitě rozjasní. "Když jsme laskaví," dodává Dessanti, "naši partneři mají tendenci být k nám stejní."
…dobré pro pracovní postup
Mnoho lidí si myslí, že abyste v životě uspěli, musíte být agresivní, naučit se potlačovat ostatní lidi. To není pravda.
„Z dlouhodobého hlediska má laskavost a otevřenost silný pozitivní vliv na kariéru,“ říká Dessanti. – Když se promění v naši životní filozofii, stáváme se nadšenějšími, stáváme se produktivnějšími. To je významná výhoda zejména ve velkých společnostech.“
Dokonce i studenti obchodních škol ukazují, že spolupráce je lepší než konkurence.
…zvyšuje kvalitu života
Podpořit kolegu v těžké situaci, pomoci starší ženě do schodů, pohostit souseda sušenkami, odvézt voliče zdarma – tyhle maličkosti nás dělají lepšími.
Stanfordská psycholožka Sonya Lubomirsky se pokusila změřit dobro, které získáváme z laskavosti. Požádala subjekty, aby pět dní po sobě prováděly malé skutky laskavosti. Ukázalo se že ať už to byl dobrý skutek, výrazně změnil kvalitu života toho, kdo ho udělal (a to nejen v době činu, ale i později).
…zlepšuje zdraví a náladu
„Spojím se s lidmi ze zvědavosti a okamžitě se ocitnu na stejné vlnové délce s partnerem,“ říká 43letá Danielle. K vítězství nad ostatními zpravidla stačí být otevřený a usmívat se.
Laskavost nám pomáhá ušetřit spoustu energie. Vzpomeňte si, co se stane, když řídíme auto a nadáváme (i psychicky) ostatním řidičům: máme napjatá ramena, mračíme se, vnitřně se stahujeme do klubíčka… Pokud se takový stres opakuje, riskuje, že ovlivní nejen naši náladu, ale i naši zdraví.
Švédský lékař Stefan Einhorn zdůrazňuje, že otevření lidé méně trpí úzkostmi a depresemi, rozvíjejí lepší schopnosti imunity a dokonce žijí déle.
Být k sobě laskaví
Proč někteří vnímají laskavost jako slabost? "Můj problém je, že jsem příliš laskavý." Obětuji se pro nic na oplátku. Nedávno jsem například zaplatila svým přátelům, aby mi pomohli se stěhováním,“ říká 55letá Nicoletta.
„Když se někdo cítí špatně ze sebe, vyprovokuje ostatní, aby udělali totéž,“ pokračuje Dessanti. — Nemá smysl mluvit o laskavosti, pokud nejsme laskaví především sami k sobě. Tím musíte začít."