Stav polské kardiologie se stále zlepšuje, provádí se stále více výkonů, přibývá lékařů této odbornosti i center intervenční kardiologie – ujistil prof. Grzegorz Opolski na setkání s novináři ve Varšavě.
Národní konzultant v oboru kardiologie prof. Grzegorz Opolski řekl, že za 2-3 roky budou v Polsku více než 4 pracovní místa. kardiologů, protože v procesu specializace je přes 1400 lékařů (v současnosti je jich přes 2,7 tisíce). V důsledku toho se počet kardiologů na 1 milion obyvatel zvýší ze 71 na téměř 100, což je nad evropským průměrem.
Polsko je jedním z prvních míst v Evropské unii, pokud jde o dostupnost intervenčních kardiologických výkonů, které zachraňují životy pacientům s tzv. akutními koronárními syndromy (běžně označovanými jako infarkty myokardu – PAP). "Lišíme se v tom, že v Polsku jsou levnější než v západní Evropě, ve srovnání například s Nizozemskem jsou dokonce několikanásobně levnější," řekl.
„Tyto výkony se stále častěji provádějí nejen u pacientů s akutním infarktem myokardu, ale také u pacientů se stabilním onemocněním koronárních tepen“ – zdůraznil prof. Opole. Před několika lety byl každý pátý takový postup obnovy tepen srdečního svalu proveden u pacientů se stabilním onemocněním koronárních tepen. Nyní tvoří tito pacienti 40 procent. tyto postupy.
Tyto výkony, nazývané angioplastika, se provádějí ve stále více intervenčních kardiologických centrech rozmístěných po celé republice. V roce 2012 bylo takových zařízení 143 a do konce loňského roku se jejich počet zvýšil na 160. V roce 2013 přes 122 tisíc. angioplastika a 228 tis. koronarografická vyšetření k posouzení stavu koronárních tepen.
Roste také počet center poskytujících další výkony, jako jsou implantace kardiostimulátorů, kardioverterů defibrilátorů a léčba srdečních arytmií. Čekací doba na všechny tyto výkony včetně koronarografie a angioplastiky se v jednotlivých regionech pohybuje od několika dnů až po několik desítek týdnů.
Ablace, postup používaný k odstranění arytmií, jako je fibrilace síní, je nejméně dostupný. „Na to si musíte ještě rok počkat,“ přiznal prof. Opole. V roce 2013 přes 10 tis. z těchto ošetření o 1 tis. před více než dvěma lety, ale stále to nestačí.
Mezi městskými a venkovskými obyvateli nejsou žádné velké rozdíly v přístupu k intervenční kardiologické léčbě. Naprostá většina pacientů se srdečními chorobami (83 %) se léčí v nemocnicích na kardiologických odděleních, nikoli na interním oddělení. Mezi ně spadala nemocniční úmrtnost. Nejnižší je u osob do 65 let, mezi nimiž nepřesahuje 5 %; u starších lidí nad 80 let dosahuje 20 procent.
Prof. Opolski připustil, že ponemocniční péče o pacienty s akutním koronárním syndromem a se srdečním selháním je stále nedostatečná. Má se však systematicky rozvíjet, protože cílem je zajistit, aby co nejvíce pacientů bylo diagnostikováno a léčeno ambulantně, protože je to levnější než nemocniční léčba.
Měla by se zlepšit organizace péče na klinikách – řekl konzultant Mazowického vojvodství v oboru kardiologie prof. Hanna Szwedová. Pacienti se hlásí na konzultaci na více ambulancích současně a při dřívějším přijetí v některém z center ji pak neruší. „Předběžné závěry kontroly ambulantní péče zadané ministerstvem zdravotnictví ukazují, že na některých klinikách ve vojvodství Mazowieckie až 30 procent. pacienti na schůzku nepřijdou,“ dodala.
Prof. Grzegorz Opolski tvrdil, že investice do kardiologie mohou nejvíce přispět k dalšímu prodloužení průměrné délky života Poláků. Kardiovaskulární onemocnění jsou stále hlavní příčinou úmrtí, zdůraznil. Muži v Polsku stále žijí o 5-7 let kratší dobu než v západní Evropě. Lepší péče o srdce jim může nejvíce prodloužit život.
Zbigniew Wojtasinski (PAP)