Filosof se vždy bouří proti skandalismu našeho světa. Kdybychom byli absolutně šťastní, nebylo by o čem přemýšlet. Filosofie existuje jen proto, že existují „problémy“: problém zla a nespravedlnosti, skandální existence smrti a utrpení. Platón vstoupil do filozofie pod vlivem nehorázného rozsudku smrti svého učitele Sokrata: jediné, co mohl udělat, bylo reagovat na tuto událost.
Toto říkám svým studentům na začátku minulého školního roku: filozofie je nezbytná, protože naše existence není bez mráčku, protože je v ní smutek, nešťastná láska, melancholie a rozhořčení nad nespravedlností. "A pokud je se mnou všechno v pořádku, pokud nejsou žádné problémy?" ptají se mě někdy. Pak je uklidním: «Nebojte se, problémy se brzy objeví a s pomocí filozofie je budeme předvídat a předvídat: pokusíme se na ně připravit.»
Filozofie je také potřebná, abychom mohli žít lépe: bohatěji, moudřeji, zkrotit myšlenku smrti a přivyknout si na ni.
"Filozofovat znamená naučit se umírat." Tento citát, který si Montaigne vypůjčil od Sokrata a stoiků, by se dal chápat výhradně ve „smrtícím“ smyslu: filozofie by pak byla meditací na téma smrti, nikoli života. Ale filozofie je také potřebná, abychom mohli žít lépe: bohatěji, moudřeji, zkrotit myšlenku smrti a přivyknout si na ni. Šílená realita teroristického násilí nám připomíná, jak naléhavý je úkol pochopit skandálnost smrti.
Ale pokud je smrt jako taková již skandálem, pak dochází k obzvláště skandálním úmrtím, nespravedlivějším než ostatní. Tváří v tvář zlu se musíme jako nikdy předtím snažit přemýšlet, chápat, analyzovat, rozlišovat. Nemíchejte všechno se vším. Nepodléhejte svým impulzům.
Musíme si ale také uvědomit, že neporozumíme všemu, že tato snaha o pochopení nás nezbaví zla. Musíme se snažit zajít ve svém myšlení tak daleko, jak jen můžeme, s vědomím, že něco v nejhlubší povaze zla bude stále odolávat našemu úsilí. Není to snadné: právě k této obtížnosti a především k ní směřuje okraj filozofického myšlení. Filosofie existuje jen potud, pokud existuje něco, co se jí brání.
Myšlenka se stává skutečnou myšlenkou, když se postaví tomu, co ji ohrožuje. Může to být zlo, ale také krása, smrt, hloupost, existence Boha…
Filosof nám může poskytnout velmi zvláštní pomoc v dobách násilí. V Camusovi se vzpoura proti nespravedlivému násilí a realitě zla co do síly rovná schopnosti obdivovat zářivou krásu vesmíru. A to je to, co dnes potřebujeme.