Knihy uklidňují, dávají jasné emoce, pomáhají lépe porozumět sobě i druhým a někdy dokonce mohou změnit náš život. Proč nás baví číst? A mohou knihy způsobit psychoterapeutický efekt?
Psychologie: Čtení je jedním z největších potěšení v našem životě. Patří mezi 10 nejvíce uklidňujících aktivit, které přinášejí největší pocit štěstí a životní spokojenosti. Jaká je podle vás jeho magická síla?
Stanislav Raevsky, jungiánský analytik: Zdá se mi, že hlavní kouzlo čtení je v tom, že probouzí fantazii. Jednou z hypotéz, proč se člověk stal tak chytrým, odděleným od zvířat, je, že se naučil představovat. A když čteme, dáváme volný průchod fantazii a představivosti. Navíc moderní knihy v žánru literatury faktu jsou podle mě v tomto smyslu zajímavější a významnější než beletrie. Setkáváme se v nich jak s detektivkou, tak s prvky psychoanalýzy; se tam někdy odehrávají hluboká emocionální dramata.
I když autor mluví o tak zdánlivě abstraktních tématech, jako je fyzika, nejen že píše živou lidskou řečí, ale promítá i svou vnitřní realitu do vnějších okolností, co se s ním děje, co je pro něj relevantní, všechny ty emoce, které zažívá. A svět kolem nás ožívá.
Když už mluvíme o literatuře v nejširším slova smyslu, jak terapeutické je číst knihy?
Rozhodně je to terapeutické. Za prvé, my sami žijeme v románu. Narativní psychologové s oblibou říkají, že každý z nás žije v určité zápletce, ze které je velmi těžké se dostat. A vyprávíme si pořád stejný příběh. A když čteme, máme vzácnou příležitost přejít z této, naší vlastní, historie do jiné. A to se děje díky zrcadlovým neuronům, které spolu s představivostí udělaly tolik pro rozvoj civilizace.
Pomáhají nám pochopit druhého člověka, procítit jeho vnitřní svět, být v jeho příběhu.
Tato schopnost žít život druhého je samozřejmě neuvěřitelným potěšením. Jako psycholog prožívám každý den mnoho různých osudů a připojuji se ke svým klientům. A to čtenáři dokážou tak, že se spojí s hrdiny knih a upřímně se do nich vcítí.
Čtením různých knih a tím spojováním s různými postavami v sobě v jistém smyslu propojujeme různé podosobnosti. Vždyť se nám jen zdá, že v nás žije jeden člověk, který se realizuje jedním konkrétním způsobem. „Žijeme“ různé knihy, můžeme na sobě zkoušet různé texty, různé žánry. A to nás samozřejmě dělá celistvějšími, zajímavějšími – pro nás samotné.
Jaké knihy konkrétně svým klientům doporučujete?
Mám moc ráda knihy, které kromě dobrého jazyka mají cestu nebo cestu. Když si je autor dobře vědom nějaké oblasti. Nejčastěji se zabýváme hledáním smyslu. Pro mnoho lidí není smysl jejich života zřejmý: kam jít, co dělat? Proč jsme vůbec přišli na tento svět? A když autor dokáže odpovědět na tyto otázky, je to velmi významné. Sémantické knihy, včetně beletrie, proto svým klientům doporučuji.
Například velmi miluji Hyoginy romány. Vždy se ztotožňuji s jeho postavami. Jedná se jak o detektivku, tak o velmi hluboké úvahy o smyslu života. Přijde mi, že je vždy dobré, když má autor světlo na konci tunelu. Nejsem zastáncem literatury, ve které je toto světlo uzavřeno.
Zajímavou studii provedla psycholožka Shira Gabriel z University of Buffalo (USA). Účastníci jejího experimentu četli úryvky z Harryho Pottera a poté odpovídali na otázky v testu. Ukázalo se, že se začali vnímat jinak: jakoby vstoupili do světa hrdinů knihy, cítili se jako svědci nebo dokonce účastníci událostí. Někteří dokonce tvrdili, že mají magickou moc. Ukazuje se, že čtení, které nám umožňuje ponořit se do jiného světa, na jedné straně pomáhá uniknout problémům, ale na druhé straně nás násilná představivost nemůže zavést příliš daleko?
Velmi důležitá otázka. Čtení se pro nás skutečně může stát jakousi drogou, i když tou nejbezpečnější. Dokáže vytvořit tak krásnou iluzi, do které jsme ponořeni, vzdalujeme se od skutečného života, vyhýbáme se jakémusi utrpení. Pokud se ale člověk vydá do světa fantazie, jeho život se nijak nemění. A knihy, které jsou více sémantické, nad kterými chcete přemýšlet, polemizovat s autorem, se dají aplikovat na váš život. Je to velmi důležité.
Po přečtení knihy můžete zcela změnit svůj osud, dokonce jej začít znovu
Když jsem přišel studovat na Jungův institut v Curychu, zarazilo mě, že všichni lidé tam byli mnohem starší než já. Bylo mi tehdy asi 30 let a většině z nich bylo 50-60 let. A překvapilo mě, jak se lidé v tom věku učí. A dokončili část svého osudu a v druhé polovině se rozhodli studovat psychologii, stát se profesionálními psychology.
Když jsem se zeptal, co je k tomu přimělo, odpověděli: „Jungova kniha“ Vzpomínky, sny, úvahy, „přečetli jsme a pochopili, že to všechno bylo napsáno o nás, a my chceme dělat jen toto.“
A totéž se stalo v Rusku: mnoho mých kolegů přiznalo, že kniha Vladimíra Levyho The Art of Being Yourself, jediná psychologická kniha dostupná v Sovětském svazu, z nich přiměla stát se psychology. Stejně tak jsem si jistý, že někteří se přečtením některých knih matematiků stanou matematiky a někteří, přečtením jiných knih, se stanou spisovateli.
Může kniha změnit život nebo ne? Co myslíš?
Kniha bezpochyby může mít velmi silný účinek a v určitém smyslu změnit naše životy. S důležitou podmínkou: kniha musí být v zóně proximálního vývoje. Nyní, pokud již v tomto okamžiku máme uvnitř určité přednastavení, dozrála připravenost na změnu, kniha se stává katalyzátorem, který tento proces spouští. Něco se ve mně změní – a pak v knize nacházím odpovědi na své otázky. Pak to skutečně otevírá cestu a může mnohé změnit.
Aby člověk pocítil potřebu číst, musí se kniha stát již v dětství známým a nezbytným společníkem života. Je třeba rozvíjet návyk čtení. Dnešní děti – obecně řečeno – nemají o čtení zájem. Kdy není pozdě vše napravit a jak pomoci dítěti, aby si čtení zamilovalo?
Nejdůležitější ve výchově je příklad! Dítě reprodukuje náš styl chování
Pokud jsme přilepení na gadgetech nebo sledování televize, je nepravděpodobné, že bude číst. A je zbytečné mu říkat: "Prosím, přečtěte si knihu, zatímco já se budu dívat na televizi." To je poněkud zvláštní. Myslím, že pokud oba rodiče čtou pořád, tak se dítě automaticky začne zajímat o čtení.
Navíc žijeme v kouzelné době, je dostupná nejlepší dětská literatura, máme obrovský výběr knih, které se jen těžko odkládají. Je třeba nakupovat, zkoušet různé knihy. Dítě si svou knihu určitě najde a pochopí, že čtení je velmi příjemné, rozvíjí se. Jedním slovem, v domě by mělo být hodně knih.
Do jakého věku byste měli číst knihy nahlas?
Myslím, že byste měli číst k smrti. Nemluvím teď ani o dětech, ale o sobě navzájem, o páru. Svým klientům radím, aby četli s partnerem. Je to velké potěšení a jedna z nejkrásnějších forem lásky, když si navzájem čteme dobré knihy.
O expertovi
Stanislav Raevský – jungiánský analytik, ředitel Institutu pro kreativní psychologii.
Rozhovor byl natočen pro společný projekt Psychologie a rádia „Kultura“ „Stav: ve vztahu“, rádio „Kultura“, listopad 2016.