Pravda, nic než pravda!
Dítě si velmi brzy uvědomí, že sami dospělí se velmi často smiřují s pravdou. Ano, ano, vzpomeňte si, když jste požádali chůvu, aby odpověděla na telefon a řekla, že tu pro nikoho nejste… Nebo když jste použili výmluvu strašné bolesti hlavy, abyste nešli na tu nudnou večeři…
Nedivte se, že vaše ratolest bere semínko. Dítě si buduje osobnost napodobováním, nedokáže pochopit, že co je dobré pro dospělého, je pro něj špatné. Takže začněte tím, že dáte dobrý příklad!
Když se vás týká závažná událost (smrt babičky, nezaměstnaný táta, rozvod na obzoru), je také nutné mu o tom říct slovo, aniž byste mu sdělili všechny podrobnosti! Vysvětlete mu co nejjednodušeji, co se děje. I velmi malý velmi dobře cítí problémy a napětí svého okolí.
A co Santa Claus?
Tady je obrovská lež! Velký muž s bílým plnovousem je mýtus, a přesto si ho mladí i staří rádi udržují. Pro Clauda Levi-Strausse nejde o to děti oklamat, ale přimět je, aby uvěřily (a přimět nás, abychom věřili!) ve světě štědrosti bez protějšku… Těžko odpovídat na jeho trapné otázky.
Naučte se dešifrovat jeho příběhy!
Vypráví neuvěřitelné příběhy…
Váš malý říká, že strávil odpoledne se Zorrem, že jeho táta je hasič a jeho máma je princezna. Je skutečně obdařen živou představivostí, aby dokázal vypracovat ty nejdivočejší scénáře, a nejlepší na tom je, že tomu věří jako železo!
Vymýšlením výkonů pro sebe se jednoduše snaží na sebe upozornit, naplnit pocit slabosti. Jasně nakreslete hranici mezi skutečným a imaginárním a dodejte mu sebevědomí. Ukažte mu, že si nemusí vymýšlet úžasné příběhy, aby se o něj ostatní zajímali!
Hraje komedii
Baby je rozený herec: od prvních okamžiků objevuje sílu dobře provedené malé komedie. A s věkem se to jen zlepšuje! "Válím se po podlaze a křičím, tak uvidíme, jak maminka zareaguje..." Pláč, mimika, pohyby do všech stran, nic není ponecháno náhodě…
Nenechte se těmito manévry přemluvit, miminko chce vnutit svou vůli a testuje vaši úroveň odporu. Zachovejte svého legendárního chladnou hlavu a v klidu mu vysvětlete, že se nemůžete nijak poddat.
Snaží se skrýt nesmysl
Viděl jsi, jak přelezl pohovku v obýváku a... při tom upustil tátovu oblíbenou lampu. Přesto vytrvale hlásá nahlas a jasně " To nejsem já ! “. Cítíš, jak se tvůj obličej mění na pivoňkově červenou…
Místo toho, abyste se rozzlobili a potrestali, dejte mu šanci přiznat svou lež. "Jsi si jistý, co tady říkáš?" Mám dojem, že to není tak docela pravda." A gratulujte mu, pokud pozná svou hloupost, přiznaná chyba je napůl odpuštěna!