Anthony Kavanagh: „Můj syn mě inspiruje“

Ve svém pořadu se dotýkáte svého otcovství. Co změnilo narození vašeho syna ve vašem životě jako muže a jako umělce?

Všechno to změnilo. Především spánek (smích), ale i dynamiku domu, párový vztah, musíme znovu objevit. Miminko přináší život do domu, směje se, je to skvělé! Pro mě je dítě reinkarnací času. Dříve jsem neviděl, jak čas uplynul, nyní ano. Dnes, před dvěma lety, se učil chodit…

Jako umělec je dítě zdrojem inspirace. Můj syn mě inspiruje, dává mi další důvod, proč chodit do práce. Stal jsem se panem Kavanaghem. Jakmile jste rodiče, stanete se někým vzorem, chcete být tím nejlepším průvodcem a vštěpovat hodnoty.

Přesně, jaké hodnoty chcete svému synovi předat?

Úcta k sobě a respekt k druhým. Rozdávejte lásku, dávejte druhým, vždy natáhněte ruku…

Stal jste se otcem ve 40. Otcovství, dost pozdě, vybrané?

Ano, je to volba. Už jsme museli najít matku! Dlouho jsem to zkoušel sám, nikdy neuspěl (smích). Ve skutečnosti jsem jen nebyl připraven. Věděla jsem, že chci mít dítě, ale ne hned. Kdybychom měli mnohem delší očekávanou délku života, čekal bych dokonce 120 let! Když jsem potkal svou snoubenku, bylo mi 33 a ona také nebyla připravená. S přibývajícím věkem však začínáme počítat, kdy já budu v takovém věku, bude jich tolik. Tak jsem řekl své snoubence: když nebude dítě ve 40, tak ji opustím!

Moji rodiče zemřeli mladí, moje matka v 51 a můj otec v 65. Pořád mám to trápení z umírání mladého, chci tu pro něj být co nejdéle.

Jste komik, ale jste vtipálek táta?

Stále větší vtipálek. Interakce s dětmi se stává zajímavější od 2 let. Od 2 do 4 let, to jsou kouzelná léta! Dřív je dítě mnohem víc vázané na mámu, není to stejný vztah. Jinak si nemyslím, že jsem drsný, ale pevný. Vždycky říkám svému synovi, máma říká dvakrát ne, táta jednou!

Svou kariéru jste zahájil v 19. Kdyby se váš syn za pár let rozhodl jít ve vašich šlépějích, jak byste reagoval?

Teď, když jsem otec, bych se trochu lekl. Není to snadná práce. Jsem si vědom toho, že jsem měl velké štěstí. Už 22 let se živím tím, co mě baví. Ale určitě bych mu řekla to, co mi řekla moje matka: "dělej si, co chceš, ale dělej to dobře." “

Jste Kanaďan, původem z Haiti, mluvíte na svého syna kreolsky?

Ne, ale rád bych, aby to zjistil. Byl bych rád, kdyby tam byli moji rodiče a mohli si s ním promluvit. Rozumím tomu perfektně, ale mluvím dobře jen na 65 %, potřeboval bych měsíční stáž v kreolštině (smích). Už bych chtěl, aby se naučil anglicky jako já, je to šance na brzké procvičování. Nejprve jsem na něj mluvil anglicky, protože jsem chtěl, aby byl bilingvní. Ale potom mě to trochu… „opilo“.

Váš syn se jmenuje Mathis, jak jste mu vybrali křestní jméno?

S mojí snoubenkou jsme se dohodli na poslední chvíli, jen dvacet minut před jeho odjezdem! Navíc dorazil o měsíc dříve! Jeho celé jméno je Mathis Alexandre Kavanagh.

Vrchol vašeho života jako mladého otce?

Je jich hodně... První je, když to samozřejmě vyšlo. V době porodu jsem cítil přítomnost svého otce. A pak se jí tolik podobá. Také poprvé řekl miluji tě, poprvé řekl tati a navíc to řekl před mámou!

Přemýšlíte o rozšíření rodiny?

Ano, tu dívku teď potřebujeme, krásnou sestřičku! Se zbraněmi, aby zastrašila své nápadníky, když je teenager (smích). Ale kdybych měla kluka, byla bych šťastná…