Obsah
Při velkých mrazech klesá teplota našeho těla každou hodinu o 2 stupně Celsia. To je alarmující rychlost, protože i když se tělo ochladí na 24 stupňů Celsia, může nastat smrt. Smrt, kterou si neuvědomujeme, protože člověk ve stavu podchlazení cítí teplo, které se šíří tělem.
- Do Polska přichází krutý mráz. V některých částech země může teplota v noci klesnout i na několik stupňů pod nulou
- I když oběti mrazů nejčastěji padají pod vlivem alkoholu, smrt na podchlazení může nastat při pozdním návratu domů nebo horském výletu
- Když vyjdeme v zimě na mráz, většinou nám nejprve omrznou prsty. Tímto způsobem tělo šetří energii a zaměřuje se na udržení nejdůležitějších orgánů v činnosti, jako je mozek, srdce, plíce a ledviny.
- Když naše tělesná teplota klesne na 33 stupňů Celsia, objeví se apatie a demence. Když se tělo ochladí, přestane mu být zima. Tolik lidí to prostě vzdá a prostě usne, nebo ve skutečnosti omdlí
- Více podobných informací najdete na domovské stránce TvoiLokony
Co se děje s tělem při tak extrémních teplotách?
Člověk na pokraji smrtelného podchlazení si neuvědomuje realitu okolního prostředí. Má halucinace a halucinace. Svléká se, protože jí začíná být teplo, dokonce horko. Záchranné výpravy našly vysokohorské horolezce, kteří zemřeli na podchlazení bez bundy. Několik lidí však přežilo a mohli se podělit o své zkušenosti.
Při -37 stupních Celsia klesá teplota lidského těla každou hodinu o 2 stupně Celsia. To je alarmující rychlost, protože i při poklesu tělesné teploty na 24 stupňů Celsia může nastat smrt. A blížící se hrozbu si možná vůbec neuvědomujeme, protože po pronikavém chladu a znecitlivění končetin přichází blažené teplo.
polská zima
Když vyjdeme v zimě na mráz, většinou nám nejprve omrznou prsty. Je zřejmé, že nejvíce zamrzají vyčnívající části těla. Ale to není celá pravda. Tělo, které se brání podchlazení, „snižuje zahřívání“ těch částí, které nejsou pro naše přežití nezbytné, a zaměřuje se na podporu činnosti nejdůležitějších orgánů, tedy mozku, srdce, plic a ledvin. Většina lidí nemá nad tímto procesem kontrolu, i když ostřílení mistři jógy prý dokážou snášet chlad mnohem lépe a déle.
Ale můžeme se chránit. Americký výzkum ukázal, že zahříváním těla snižujeme „odvod tepla“ z končetin a prstů. Při výzkumu byl srovnáván stav organismu běžně oblečených a vyhřívaných vest. Jde o důležitý objev, protože umožňuje lidem pracujícím v extrémně nízkých teplotách, aby byli řádně připraveni na delší a efektivnější manuální práci.
Vyplatí se také o pleť správně pečovat, abyste ji vyživili a správně o ni pečovali. Za tímto účelem si objednejte Emulzi s vitamínem E pro celou rodinu Panthenol.
- Historie se opakuje? „Španělskou epidemii můžeme považovat za varování“
Opilý instinkt přežití
Každý rok v Polsku zemře na podchlazení asi 200 lidí. Pod vlivem alkoholu nejčastěji mrznou bezdomovci. U těchto lidí, ještě předtím, než nastanou změny v těle způsobené nízkými teplotami, je narušen zdravý instinkt přežití. Totéž platí o většině lidí, kteří vstoupí na tenký led a zemřou pod ním. Když ale mrazy překročí -15 stupňů Celsia, může nastydnout každý z nás – i cestou do práce, nemluvě o túrách po horách.
Doba, po kterou se lidské tělo brání působení chladících faktorů, závisí na účinnosti jeho osobních ochranných mechanismů. Zpočátku dochází ke stažení cév a „nastartování“ metabolismu, což má za následek svalové napětí a zimnici a vytěsnění vody z cévního řečiště do buněk. Tyto obranné reakce však mají za následek kondenzaci krve a zvýšení krevního tlaku, což nadměrně zatěžuje oběhový systém. Při delším působení mrazu spouští tělo další obranné reakce: intenzivněji tráví potravu a zpracovává se více glukózy než obvykle.
Claude Bernard, francouzský lékař a fyziolog, zjistil, že při prudkém zmrazení se zvýší mobilizace sacharidů, což způsobí zvýšení hladiny cukru v krvi u toho, co nazval „diabetem z nachlazení“. Během další fáze obrany tělo využívá zásoby glykogenu z jater, svalů a dalších orgánů a tkání.
Pokud se tělo bude nadále ochlazovat, obrana se opotřebuje a tělo se začne vzdávat. Prohlubující se snižování teploty bude brzdit biochemické procesy. Sníží se využití kyslíku v tkáních. Nedostatečné množství oxidu uhličitého v krvi vede k útlumu dýchání. V důsledku toho dojde k hluboké poruše dýchání a krevního oběhu, což povede k zástavě dechu a zástavě kardiovaskulárního systému, což se stane přímou příčinou smrti. Pak bude muž v bezvědomí. Smrt nastane, když se vnitřní tělesná teplota sníží na cca 22-24 stupňů C. I lidé v bezvědomí, kteří umírají na podchlazení, se velmi často stočí „do klubíčka“.
V kůži horolezce
Když naše tělesná teplota klesne o 1 °C, naše svaly se napnou. Začnou silně bolet končetiny a prsty, někdy ztuhne krk. Při ztrátě dalšího stupně se objevují poruchy čití. Máme znatelné problémy s čichem, sluchem a zrakem, ale ten pocit je samozřejmě nejhorší.
Při 33 stupních Celsia se objevuje apatie a demence. Při této teplotě je tělo obvykle tak studené, že už chlad nepociťuje. Tolik lidí to prostě vzdá a prostě usne, nebo ve skutečnosti omdlí. Smrt přichází velmi rychle. Je tichý a klidný.
Ještě předtím se ale může stát velmi zvláštní věc. Někteří horolezci o tom vyprávějí. Člověk na pokraji smrtelného podchlazení si neuvědomuje realitu okolního prostředí. Velmi časté jsou sluchové a zrakové halucinace. V takových podmínkách nejčastěji zažíváme kýžené stavy – v tomto případě teplo. Někdy je pocit tak silný, že lidé s podchlazením mají pocit, jako by jejich kůže hořela. Záchranné výpravy někdy najdou horolezce, kteří zemřeli na podchlazení bez bundy. Pocit tepla byl tak silný, že se rozhodli svléknout. Několik takových lidí se však na poslední chvíli podařilo zachránit, díky čemuž mohli vyprávět o svých dojmech.
Při snížení tělesné teploty se metabolismus snižuje a nevratné změny v mozku se objevují poměrně pozdě. Člověk nalezený ve stavu podchlazení, u kterého je obtížné i cítit puls a dech, lze tedy zachránit díky šikovně provedené resuscitační akci.
Vliv ochlazení – omrzliny
Místní působení chladu způsobuje i omrzliny. Tyto změny se nejčastěji vyskytují v částech těla s menším zásobením krve, zvláště vystavených nízkým teplotám, jako je nos, boltce, prsty na rukou a nohou. Omrzliny jsou důsledkem lokálních poruch prokrvení vyplývajících ze změn ve stěně a průsvitu malých cév.
Vzhledem k povaze a stupni jejich závažnosti je přijata 4stupňová škála hodnocení omrzlin. Stupeň I je charakterizován „zbělením“ kůže, otokem, který se pak stává modročerveným. Hojení může trvat 5-8 dní, i když pak dochází ke zvýšené citlivosti dané oblasti kůže na účinky chladu. Při omrzlinách druhého stupně se na zduřelé a modročervené kůži tvoří různě velké subepidermální puchýře naplněné krvavým obsahem. Hojení bude trvat 15–25 dní a nevytvoří se žádné jizvy. I zde je přecitlivělost na chlad.
Stupeň III znamená nekrózu kůže s rozvojem zánětu. Omrzlé tkáně se časem opouzdří a na poškozených místech zůstávají změny. Dochází k poškození smyslových nervů, což následně vede k nedostatku citu v těchto částech těla. Při omrzlinách čtvrtého stupně se rozvíjí hluboká nekróza, která zasahuje až do kostní tkáně. Kůže je černá, podkoží rosolovitě oteklé a tlakem vytéká krvavá serózní tekutina. Omrzlé části, např. prsty, mohou mumifikovat a dokonce spadnout. Obvykle je nutná amputace.
- Osm domácích léků na nachlazení. Jsou známé už léta
Po smrti na podchlazení
Při pitvě člověka, který zemřel na podchlazení, zjišťuje patolog otok mozku, překrvení vnitřních orgánů, přítomnost čisté krve v cévách a dutinách srdce a přetékání močového měchýře. Posledním příznakem je vliv zvýšené diurézy, ke které dochází i při běžné procházce v chladnějším podzimním dni. Na žaludeční sliznici zhruba 80 až 90 procent. případech si patolog všimne mrtvic zvaných Wiszniewského skvrny. Lékaři se domnívají, že se tvoří v důsledku porušení regulační funkce vegetativního nervového systému. To je velmi specifický příznak smrti z hypotermie.
Úplné zmrazení mozku zvětší svůj objem. To může poškodit lebku a způsobit její prasknutí. Takové posmrtné poškození může být mylně považováno za zranění nárazem.
Hladinu alkoholu v těle člověka, který zemřel na podchlazení, lze zjistit, ale většinou krevní test neodráží skutečné zkonzumované množství a ukáže nižší hodnotu. Bránící se tělo se totiž snaží alkohol rychleji metabolizovat. A má dokonce 7 kcal na gram. K určení stupně intoxikace osoby, která zemřela v důsledku zmrazení, je spolehlivějším ukazatelem test moči.
Zdálo by se, že k takovým smrtelným nehodám dochází spíše za polárním kruhem. Nic nemůže být chybnější. Lidé žijící v mrazivém podnebí jsou na štiplavé mrazy dobře připraveni a vědí, jak se s takovými podmínkami vyrovnat. Mráz by se nikdy neměl podceňovat, protože k tragédii může dojít v nejneočekávanější chvíli, např. při nočním návratu z večírku.
Čtěte také:
- V zimě můžeme být náchylnější k nákaze koronavirem. Proč?
- Proč se na podzim a v zimě nachladíme?
- Jak se nenakazit na sjezdovkách? Průvodce pro lyžaře