Obsah
Nejen talentovaný a pozoruhodně inteligentní, ale také tvrdohlavý a odhodlaný. Nabídku, která jí otevřela dveře k mezinárodní kariéře, odmítla a místo do Tokia odjela do Varšavy. Její život byl plný náhlých zvratů. O tom, že vstoupila do profese ovládané muži, rozhodlo její setkání s tureckým sultánem. V současné době v Polsku 60 procent. lékaři jsou ženy, byla první.
- Anna Tomaszewicz se v 15 letech rozhodla, že se stane „medicínou“.
- Studium medicíny v Curychu absolvovala s vyznamenáním jako první Polka
- Po návratu do země nesměla cvičit. K uznání diplomu jí pomohla náhoda
- Ve Varšavě se zabývala hlavní gynekologií, vedla porodní útulek a školila porodní asistentky
- Aktivně podporovala boj za rovná práva žen, psala články, vystupovala, byla spoluorganizátorkou prvního kongresu polských žen
- Více aktuálních informací najdete na domovské stránce TvoiLokony
Když se čerstvá absolventka lékařské fakulty Univerzity v Curychu vrátila do vlasti, aby zahájila svou praxi, vynikající chirurg, dodnes mecenáš mnoha polských nemocnic prof. Ludwik Rydygier řekl: „Pryč z Polska se zrůdnou lékařkou! Buďme nadále slavní slávou našich žen, kterou básník tak pěkně hlásá „v doprovodu Gabriely Zapolské, považované za jednu z prvních polských feministek:“ Nechci doktorky, právničky ani veteriny! Ne země mrtvých! Neztrácejte svou ženskou důstojnost! ».
O jejím studiu ve Švýcarsku informují polské noviny na titulních stranách
Anna Tomaszewicz se narodila v roce 1854 v Mławě, odkud se rodina přestěhovala do Łomzy a poté do Varšavy. Její otec byl důstojníkem vojenské policie a matka Jadwiga Kołaczkowska pocházela ze šlechtické rodiny s dlouhou vlasteneckou tradicí.
V roce 1869 Anna promovala s vyznamenáním z vyššího platu paní Paszkiewiczové ve Varšavě. Už během studií měla představu, že se stane lékařkou. Rodiče nejprve nepřijali plány 15letého mladíka nejen z morálních, ale i ekonomických důvodů. Měli šest dětí, které museli živit. Anna musela dlouho přesvědčovat svého otce, aby se rozhodl, a poslední hádka se ukázala jako... hladovka. Pan Władysław se konečně sklonil a otevřel rakev. Dva roky zaměstnával soukromé učitele, aby připravovali dceru na studium. Učili ji předměty, které se nevyučovaly za plat – biologii, fyziku, chemii, francouzštinu, němčinu a latinu.
Nakonec do Curychu odjela 17letá dívka. V roce 1871 složila přijímací zkoušky a zahájila studium.
První žena tam byla přijata ke studiu medicíny v roce 1864. Polka byla patnáctou studentkou. Před ní nastoupilo na medicínu šest žen, čtyři Němky, dvě Angličanky a jedna Američanka. Ženám studujícím na lékařské fakultě se říkalo medičky. Muži – lektoři a kolegové – často pochybovali o jejich vhodnosti pro tuto profesi. Šířily se hlasy, že kandidátky na lékaře jsou na tom špatně, a tak se po nich při zápisu do prvního ročníku žádalo osvědčení o mravnosti.
Varšavské noviny nicméně na titulních stranách psaly: „V září 1871 Anna Tomaszewiczówna odjela z Varšavy do Curychu, aby tam studovala medicínu“. Byla to bezprecedentní věc.
Anna se ukázala jako velmi talentovaná studentka. Od třetího ročníku se podílela na výzkumu a v pátém ročníku se stala asistentkou prof. Edward Hitzing, neurolog a psychiatr. Na tuto placenou asistentku málem zaplatila životem, protože během své práce onemocněla tyfem, kterým procházela velmi těžce.
V roce 1877 získala doktorský titul a vyznamenání za práci s názvem „Příspěvek k fyziologii sluchového labyrintu“. Okamžitě jí bylo nabídnuto, aby si prodloužila asistentské působení a odjela do Japonska. Anna však přivedena zpět do vlasti odmítla a odešla do Varšavy.
Dr. Tomaszewicz svého rozhodnutí rychle litovala
Doma tisk vykresloval lékařky jako lehkomyslné osoby bez predispozic k této profesi. Přezíravě se k ní chovali i její kolegové. Ihned po svém návratu proti ní zakročil, mimo jiné slavný prof. Rydygier.
Dr. Tomaszewicz se rozhodla, že rozdrtí odpor svých kolegů a prokáže své znalosti a dovednosti. Požádala o přijetí do Varšavské lékařské společnosti. Její práce, napsaná pro prestižní německý lékařský časopis, už byla v knihovně společnosti. Teď tam poslala další dva. Prezident Henryk Hoyer je velmi hodnotil, když napsal, že kandidát měl „velké schopnosti“ a „úplnou znalost cílů a prostředků medicíny“, ale ostatní členy společnosti to nepřesvědčilo. Její kandidatura byla ztracena v tajném hlasování.
Aleksander Świętochowski a Bolesław Prus ji v tisku obhajovali. Prus napsal: „Myslíme si, že tato nehoda je prostým příznakem averze k neobyčejným věcem, fenoménu tak běžnému ve světě, že i vrabci klují kanára, protože je žlutý“.
Mladé lékařce bohužel nebylo umožněno potvrdit její diplom a začít pracovat v profesi. „Przegląd Lekarski“ uvedl: „Je politováníhodné přiznat, že slečna T. na samém začátku zažívá ve své profesi jen nepříjemnosti. Chtěla zde udělat zkoušku a šla za kurátorem vědeckého obvodu, který ji poslal k ministrovi, a ten to odmítl. Navíc nabídla své služby Společnosti Červeného kříže, ale ta její nabídku odmítla “.
Společnost Červeného kříže zdůvodnila odmítnutí zaměstnání lékaře chybějícím oprávněním k výkonu praxe a kruh byl uzavřen.
Viz také: Sir Frederick Grant Banting – ortoped, který zachránil život diabetikům
Doktor se snaží v Petrohradě
Dr. Tomaszewicz viděla, že její snahy o uznání jejího švýcarského diplomu ve Varšavě jsou bezvýsledné, odjíždí do Petrohradu. Ani tam to není jednoduché, protože lékaři předkládají následující argumenty: «ženy nemohou být lékaři, protože... nemají vousy!".
Annie však přišla na pomoc náhodou. Ve stejné době byl v Petrohradu na návštěvě jistý sultán, který hledal ženu, která by poskytovala lékařskou péči jeho harému. Měl spoustu požadavků, protože uchazeč musel plynule mluvit německy a anglicky. Dr. Tomaszewicz všechny tyto podmínky splnil. Byla přijata a to jí zase umožnilo potvrdit její diplom. Složila zkoušky na univerzitě v Petrohradě a získala právo praxe v celé naší zemi.
V roce 1880 se Anna vrací do Polska a v červnu začíná svou vlastní praxi ve Varšavě. Nezabývá se fyziologií, což byla její specializace. Pracuje v ulici Niecała a specializuje se na léčbu žen a dětí. Tato volba byla do značné míry vynucena okolnostmi, protože málokterý muž by byl ochoten se s ní v té době poradit.
O rok později se mění i její osobní život. Provdá se za kolegu – ORL specialistu Konrada Dobrského, se kterým má jednoho syna Ignacyho.
V roce 1882 zaznamenal Dr. Tomaszewicz-Dobrska další malý profesní úspěch. Začíná pracovat v porodním domě v ulici Prosta. Získat práci nebylo snadné, protože musela porazit své mužské konkurenty. Získala však silnou podporu od svého manžela, stejně jako Bolesława Pruse a Aleksandera Świętochowského.
První polský gynekolog
Porodní dům, kde pracuje, vznikl z iniciativy slavného bankéře a filantropa Stanisława Kronenberga. Po vypuknutí epidemie puerperálních infekcí ve Varšavě vyčlenil finanční prostředky na otevření pěti podobných zařízení.
Začátky práce Dr. Tomaszewicz-Dobrské byly dramaticky těžké. Ve starém činžáku v ulici Prosta netekla voda, žádné záchody a ze starých prasklých kamen se kouřilo. V takových podmínkách lékař zavedl pravidla antiseptické léčby. Vyvinula také základní hygienická pravidla, která nazvala „Sliby cudnosti“. Všichni zaměstnanci je museli přísně dodržovat.
- Nechte své povolání posvětit váš slib čistoty.
- Nemějte jiné přesvědčení než bakterie, žádné jiné aspirace než dekontaminaci, žádný jiný ideál než sterilitu.
- Přísahejte duchu doby, že se jí nebude nijak rouhat, zvláště pak vychloubačným a prázdným blouzněním o nachlazení, přejídání, strachu, rozrušení, úderech do mozku jídlem nebo jakékoli jiné herezi, která odporuje nakažlivé povaze horečky.
- Na věčné časy a věčné zatracení proklínejte olej, houbu, gumu, mastnotu a vše, co oheň nenávidí nebo ho nezná, protože je bakteriální.
- Buďte si vždy vědomi a uvědomujte si, že neviditelný nepřítel číhá všude, na ně, na vás, kolem vás i na vás v blízkosti těhotných, rodících, porodníků, dětských očí a pupíků.
- Nedotýkejte se jich, ani s křikem a sténáním své pomoci, dokud se neoblečete do bílého od hlavy až k patě, ani nepomažete své nahé ruce a paže nebo jejich těla hojným mýdlem nebo baktericidní silou.
- První interní vyšetření je vám nařízeno, druhé je přípustné, třetí musí být omluveno, čtvrté může být prominuto, páté vám bude obviněno jako trestný čin.
- Ať jsou pro vás pomalé pulzy a nízké teploty tím nejvyšším titulem slávy.
Pomoc tam byla bezplatná a využívaly ji nejchudší obyvatelky Varšavy. V roce 1883 se v zařízení narodilo 96 dětí a v roce 1910 již 420.
Za vlády doktorky Tomaszewicz-Dobrské klesla úmrtnost rodících na 1 procento, což vzbudilo obdiv nejen mezi lékaři ve Varšavě. Díky jejímu úsilí byl v roce 1889 azyl přestěhován do nové budovy na ul. Żelazna 55. Tam byly prostory a hygienické podmínky mnohem lepší, vznikly dokonce i izolační místnosti pro febrilní porodníky. Tam lékař v roce 1896 jako první ve Varšavě provedl císařský řez.
Dr. Anna navíc školí personál a porodníky. Vychovala 340 porodních asistentek a 23 porodníků. Publikovala několik desítek lékařských článků o léčebných metodách používaných v jejím zařízení a také například o životní úrovni polské komunity ve srovnání s Evropany.
Její popisy azylového domu jiskří s trochou ironie, jako je stísněná, chudá kuchyně, kde se vaří a myje a kde sluhové spí a čekají na návštěvníky, nazývá „Panteon, zahrnující všechny kulty a všechny rituály“.
Paní doktorka pracovala v profesi téměř 30 let, vydobyla si slávu vynikající lékařky a její ordinaci zaplnily ženy ze všech společenských vrstev. Doktorka Tomaszewicz-Dobrska je na sklonku života jednou z nejoblíbenějších lékařek v hlavním městě, která zdarma léčí chudé pacienty, a dokonce je finančně podporuje. Když v roce 1911 byly ve Varšavě zřízeny dvě porodnice: sv. Žofie a Fr. Anna Mazowiecka, a kryty byly uzavřeny, odmítá převzít vedení nemocnice a navrhuje do této funkce svého náměstka.
Kromě své profesní činnosti byla Dr. Anna také aktivní ve Varšavské charitativní společnosti (je správcem šicí dílny) a Společnosti pro letní tábory pro děti, je také lékařkou v azylovém domě pro učitele. Píše články pro týdeník Kultura Polska a hovoří o právech žen. Přátelí se s Elizou Orzeszkowou a Marií Konopnickou. Od svých 52 let je také aktivní členkou Polské kulturní společnosti. V roce 1907 se podílel na organizaci prvního kongresu polských žen.
Dr Anna Tomszewicz-Dobrska umírá v roce 1918 na plicní tuberkulózu, kterou se nakazila mnohem dříve. Její přátelé znali její názory a rozhodli se, že místo kupování věnců a květin utratí peníze za kampaň „Kapka mléka“.
Redakční rada doporučuje:
- Jak šachy ovlivňují mozek?
- „Doktor Smrt“ – lékař, který se stal sériovým vrahem. Policie mu připsala přes 250 obětí
- Trump's Bane and America's Hope – Kdo je ve skutečnosti Dr. Anthony Fauci?