Většina ovoce, které lze nalézt na každém dobrém trhu nebo ve velkém supermarketu, je konvenčně rozdělena na kategorie 3:
Zbytky z poslední sklizně
· Dovážené produkty
Rostliny pěstované ve skleníku
Každá ze skupin má své pro a proti, ale je stejně zajímavá pro kupující v různých ročních obdobích. Každý dodavatel samozřejmě nabízí své produkty a dbá na to, aby jeho zelenina nebo ovoce byly výhradně přírodní, bohaté na stopové prvky a pěstované ve vhodných podmínkách. Je však snadné si vzpomenout, jak jsou uvědomělí kupci ohromeni například zralými šarlatovými jahodami uprostřed zimy, bobulemi po bobulích vybraných laskavými farmáři, krásnými a stejně velkými, ale bohužel málokdy mající byť jen vzdáleně známé chuť a vůně. Jak se takové plody pěstují a je nebezpečné je jíst? Pojďme se na to blíže podívat.
Důraz na zrychlení
Podle údajů Expertního a analytického centra pro agrobyznys se v roce 2017 zvýšil podíl dovozu hlavních druhů ovoce do Ruska oproti roku 12,9 o 2016 tis. tun, jinými slovy, rostlinné produkty dovezené ze zahraničí činily cca 70 % sortimentu prodejen . Není žádným tajemstvím, že většina tohoto dováženého zboží je posílána k prodeji v nezralém stavu a je uvedena do „kondice“ již v Rusku. Jaké metody se používají k urychlení procesu zrání a zachování čerstvosti určitých druhů ovoce a zeleniny?
1. Topení v plynové komoře.
Takže, aby se zelené banány dostaly do stavu známého Rusům, musí být uchovávány v plynové komoře při +18 stupních Celsia, kde jsou vystaveny směsi ethylenu a dusíku. Doba zrání za takových podmínek je 6 dní, poté bobule (z hlediska botaniky banány) získá jasně žlutý odstín slupky a dužina se stává sladkou a jemnou. Objemy dovozů, jak vidíme ze statistik, však neumožňují dodavatelům ponechat ovoce v komoře déle než 10, maximálně 12 hodin. Ve většině obchodů tak vidíme banány dozrávat v umělých podmínkách se zvýšeným množstvím plynu, který je často činí bez chuti.
Pokud se budeme bavit o míře dopadu takové potraviny na lidský organismus, pak ji nebude možné označit za zcela škodlivou – směs etylenu a dusíku je alternativou slunečního záření, aniž by se změnilo chemické složení produktu. Pobyt v umělých podmínkách však takové plody neučiní užitečnými a připraví je o veškerou zásobu vitamínů, které jsou pro člověka tak potřebné – ty se totiž v ovoci mohou tvořit pouze pod vlivem přirozeného slunečního záření. Má smysl jíst produkt bohatý na kalorie, ale chudý na složení mikroprvků?
2. Postřik ovoce speciálními chemikáliemi.
Jistě jste si všimli, že některé odrůdy, například jablka, lze nalézt v prodeji v každém ročním období, přičemž jejich vzhled bude dokonalý. K dosažení tohoto efektu výrobci používají tzv. „jablečný botox“ – přísadu E230 zvanou difenyl. Tato látka se destiluje z fosilních paliv, jako je ropa. Mimochodem zpracovávají nejen jablka, ale i hrušky, papriky, rajčata, cukety a spoustu dalšího ovoce. Bifenyl inhibuje růst plísní a bakterií na povrchu ovoce a zeleniny, zabraňuje hnilobě, takže zůstávají čisté a chutné.
Ale jako každá chemicky získaná látka obsahuje E230 toxiny, které jsou nebezpečné pro lidské zdraví, takže přísada je již zakázána v řadě zemí EU a ve Spojených státech. Difenyl tedy může vyvolat růst zhoubných nádorů, způsobit nervové vyčerpání, zvýšit frekvenci epileptických záchvatů a tak dále. Abyste se ochránili, je důležité zorganizovat důkladné mytí ovoce a zeleniny před použitím speciálním roztokem, jehož recept uvádíme na konci článku.
Life hack od VEGETARIÁNA
Chcete-li zkontrolovat, zda bylo zakoupené ovoce E230 zpracováno, podržte ho pod tekoucí horkou vodou asi 20-30 sekund a pečlivě si prohlédněte povrch. Pokud se na slupce objevil mastný film, ovoce nebo zelenina byly pokryty vrstvou bifenylu!
3. Postřik fungicidním plynem na všechny rostlinné produkty.
Pro zajištění dlouhodobého uchování rostlin ve skladu, kde mohou čekat měsíce na odeslání do vitrín, jsou ošetřeny fungicidem, plynnou látkou, která potlačuje hnilobné procesy a hubí plísně.
Fungicid je pro člověka neškodný, protože zmizí ihned po přivezení plodů na pult.
4. Využití dusičnanů a pesticidů při pěstování.
Téměř ve všech vyspělých zemích světa se při postřiku rostoucích ovocných stromů a keřů hojně používají chemikálie, jako jsou dusičnany a pesticidy. Jsou pro člověka bezpečné, pokud se používají ve správném poměru, a umožňují vám urychlit zrání ovoce, bobulovin a zeleniny a také zabránit výskytu škůdců na nich.
Bohužel stále častěji farmáři i celé zahradnické farmy nezávisle na sobě zvyšují dávku chemikálií, aby sklidili rychleji a ve větším množství – takové produkty už nejsou užitečné a mohou vést k různým zdravotním problémům. Existuje několik způsobů, jak zkontrolovat přebytek dusičnanů a dalších chemikálií v jednotlivých plodech:
Zkuste je rozbít na svislé ploše – stěně nebo sklenici – pokud ovoce nebo zelenina zůstane po dopadu ze všech stran neporušená, nesmí se jíst, pokud praskne, je nezávadná. Metoda není pro každého, ale jedna z nejúčinnějších!
Použijte speciální zařízení – dusičnan, který má speciální indikátor dusičnanů ukazující bezpečné a nebezpečné hodnoty. Pomocí sondy, kterou je každý takový tester vybaven, propíchnou povrch bobulí, ovoce nebo zeleniny, stisknou tlačítko a podrží zařízení nehybně po dobu maximálně 5 sekund. Data získaná během takto rychlé studie lze podle statistik v drtivé většině případů věřit.
Povrch ovoce odřízněte – pokud jsou v dužnině viditelné bílé proužky nebo světlé plochy, neměli byste je jíst.
Pozor na barvu pleti – třeba okurka, která není chemicky ošetřena, barva pleti je vždy jasně zelená, pupínky jemné. Při výběru mrkve nebo brambor je ale důležité zaměřit se na absenci zelených nebo žlutých skvrn na povrchu.
Jak se chránit?
Za prvé nedůvěřujte etiketám nabízeným obchodem nebo prodejcem z jejich strany. Při sebemenších pochybnostech o přirozenosti zeleniny, ovoce nebo bobulí, které vidíte v okně, máte právo požadovat certifikát kvality přímo od výrobce.
Za druhé, před použitím je vhodné některé druhy rostlin namočit do speciálního roztoku z jednoduchých přípravků:
1. Jablka, hrušky, brambory, mrkev, paprika, okurky, melouny, ředkvičky, cukety a další ovoce s tvrdou slupkou lze z vrchní vrstvy chemikálií sloupnout jednoduchým složením: 1 polévková lžíce sody a 1 polévková lžíce. citronová šťáva smíchaná se sklenicí vody a nalitá do rozprašovače. Roztok nastříkáme na rostliny a po 5 minutách smyjeme pod tekoucí vodou. Produkt lze uchovávat v chladničce až 4 dny.
2. Svazky zeleně lze zbavit dusičnanů pouhým namočením na 10-20 minut do roztoku teplé vody s 1 lžičkou soli. Poté by se zelenina měla znovu omýt tekoucí vodou.
3. Abyste zbavili plody stop definilu (E230), parafínu, je lepší z něj před použitím úplně odříznout slupku.
4. Jahody, lesní jahody, maliny budou očištěny od škodlivých chemikálií ve slabém roztoku manganistanu draselného, pokud je tam spustíte ne déle než 3-4 minuty.
5. Pokud si nepřejete dělat řešení, můžete jakékoli ovoce ponořit na 3-4 hodiny do umyvadla se studenou vodou a každých 40-50 minut vyměňovat kapalinu v nádobě. Po proceduře se všechny produkty znovu umyjí pod proudem studené nebo teplé vody.