Celý týden šetříme na spánku tím, že zůstáváme v práci dlouho vzhůru, ale o víkendech si pro sebe zařídíme „spánkový maraton“. Mnozí žijí v tomto rytmu léta, aniž by tušili, že jde o násilí. Proč je pro dobré zdraví tak důležité žít podle hodin? Biolog Giles Duffield vysvětluje.
Výraz „biologické hodiny“ zní jako abstraktní metafora, jako „míra stresu“. Ráno se samozřejmě cítíme veseleji a k večeru se nám chce spát. Ale mnozí věří, že tělo prostě hromadí únavu a začíná vyžadovat odpočinek. Vždy to můžete nechat působit o něco déle a pak si hodně odpočinout. Takový režim ale nebere v úvahu práci cirkadiánních rytmů, které nás nepozorovaně vyřazují z vyjetých kolejí.
Cirkadiánní rytmy řídí naše životy nepostřehnutelně, ale ve skutečnosti jde o přesný program zapsaný v genech. Různí lidé mohou mít různé variace těchto genů — to je důvod, proč někteří lidé pracují lépe brzy ráno, zatímco jiní „swing“ až odpoledne.
Úlohou cirkadiánních rytmů však není pouze včas sdělit „čas ke spánku“ a „probuď se, ospalče!“. Podílejí se na práci téměř všech systémů a orgánů — například mozku, srdce a jater. Regulují procesy v buňkách, aby zajistily konzistenci těla jako celku. Pokud dojde k jeho porušení – například kvůli nepravidelným pracovním rozvrhům nebo změnám časových pásem – může to vést ke zdravotním problémům.
Co se stane, když dojde k havárii?
Vezměte si například játra. Podílí se na mnoha biologických procesech souvisejících se skladováním a uvolňováním energie. Proto jaterní buňky pracují ve spojení s jinými systémy a orgány — především s tukovými buňkami a mozkovými buňkami. Játra připravují životně důležité látky (cukry a tuky), které k nám přicházejí z potravy, a následně čistí krev, vybírají si z ní toxiny. Tyto procesy neprobíhají současně, ale střídavě. Jejich přepínání je pouze řízeno cirkadiánními rytmy.
Pokud přijdete pozdě z práce a hltáte jídlo těsně před spaním, zahazujete tento přirozený program. To může bránit tělu v detoxikaci a ukládání živin. Jet lag v důsledku dálkových letů nebo práce na směny také působí zmatek na naše orgány. Přece nemůžeme svým játrům říci: "Takže dnes pracuji celou noc, zítra budu spát půl dne, tak buďte laskaví, upravte si rozvrh."
Z dlouhodobého hlediska mohou neustálé konflikty mezi rytmem, ve kterém žijeme, a vnitřními rytmy našeho těla vést k rozvoji patologií a poruch, jako je obezita a cukrovka. Ti, kteří pracují na směny, mají vyšší riziko kardiovaskulárních a metabolických onemocnění, obezity a cukrovky než ostatní. Ale těch, kteří pracují v tomto režimu, není tak málo — asi 15 %.
Neustálé probouzení se v naprosté tmě a jízda do práce za tmy může vést k sezónní depresi.
Samozřejmě ne vždy se nám daří žít tak, jak si tělo žádá. Ale každý se o sebe dokáže postarat a dodržovat některá jednoduchá pravidla.
Například nejezte před spaním. Pozdní večeře, jak jsme již zjistili, škodí játrům. A nejen na něm.
Sedět do pozdních hodin u počítače nebo televize se také nevyplatí. Umělé světlo nám brání usnout: tělo nechápe, že nastal čas „zavřít obchod“ a prodlužuje dobu aktivity. Výsledkem je, že když gadget konečně odložíme, tělo okamžitě nereaguje. A ráno bude budík ignorovat a bude vyžadovat legitimní porci spánku.
Pokud večer jasné světlo škodí, ráno je naopak nutné. V přírodě jsou to paprsky ranního slunce, které nastartují nový denní cyklus. Neustálé probouzení se v naprosté tmě a jízda do práce za tmy může vést k sezónní depresi. Vyrovnat se s ní pomáhají metody chronoterapie — například užívání hormonu melatoninu, který ovlivňuje usínání, a také ranní lehké koupele (ale pouze pod dohledem specialistů).
Pamatujte, že práci těla můžete podřídit své vůli jen na chvíli — v budoucnu se stejně budete muset vypořádat s následky takového násilí. Když se budete co nejvíce držet své rutiny, uslyšíte své tělo lépe a nakonec se budete cítit zdravěji.
Zdroj: .