Důkazy jsou přesvědčivé: meditace může léčit nejen ducha, ale i naše tělo. Umožňuje bojovat s recidivami depresí, stresu a jeho následků na naše zdraví. Trvalo desetiletí, než se tato zpráva z USA rozšířila dále po celém světě a získala si příznivce v Německu, Belgii, Velké Británii, Francii…
Meditace byla úspěšně využívána v některých evropských lékařských institucích, i když se k ní mnozí odborníci stále staví opatrně, a v některých zemích – například v Rusku – se o jejích lékařských možnostech ví jen velmi málo. „Léčivá“ meditace ukázala svou účinnost před třiceti lety, kdy biolog Jon Kabat-Zinn vyvinul sérii cvičení, která zahrnovala speciální dechové a koncentrační techniky s cílem „snížení stresu založeného na všímavosti“.
Odborníci v oblasti kognitivní terapie dnes k těmto cvičením přidávají práci s uvědoměním si depresivního stavu (přetrvávající chmurné myšlenky, pokles sebevědomí) a také postupný nácvik kontroly nad těmito duševními procesy: relaxace, neodsuzující přijímání vlastních emocí a myšlenek a sledování toho, jak „plavou jako mraky na obloze“. O možnostech, které tato technika může otevřít, jsme si povídali s jejím autorem.
Jon Kabat-Zinn je biolog a profesor medicíny na University of Massachusetts (USA). V roce 1979 byl v popředí „duchovní medicíny“, první, kdo navrhl použití meditace pro léčebné účely.
psychologie: Jak vás napadlo používat buddhistické meditační techniky k řešení stresu?
O tom
- John Kabat-Zinn, Kamkoli jdete, už jste tam, Transpersonal Institute Press, 2000.
John Kabat-Zinn: Možná tato myšlenka vznikla jako nevědomý pokus o usmíření mých vlastních rodičů. Můj otec byl slavný biolog a moje matka byla nadšená, ale neuznávaná umělkyně. Jejich pohledy na svět byly radikálně odlišné, a to jim často bránilo najít společnou řeč. Už jako dítě jsem si uvědomoval, že světonázor každého z nás je svým způsobem neúplný. To vše mě následně donutilo klást si otázky o povaze našeho vědomí, o tom, jak přesně si uvědomujeme vše, co existuje kolem. Tady začal můj zájem o vědu. Ve svých studentských letech jsem se věnoval zen buddhistickým praktikám, józe a bojovým uměním. A moje touha propojit tyto praktiky s vědou byla stále silnější. Když jsem dokončil doktorát z molekulární biologie, rozhodl jsem se zasvětit svůj život svému projektu: začlenit buddhistickou meditaci – bez jejího náboženského aspektu – do lékařské praxe. Mým snem bylo vytvořit léčebný program, který by byl vědecky řízený a filozoficky přijatelný pro každého.
A jak jsi to udělal?
Když jsem začínal se svým projektem, byl jsem Ph.D. v biologii, s doktorátem na slavném Massachusetts Institute of Technology a úspěšnou kariérou v medicíně. To stačilo, aby dostal zelenou. Když se ukázalo, že můj program byl efektivní, dostalo se mi široké podpory. Tak se zrodil XNUMXtýdenní program snižování stresu založeného na meditaci (MBSR). Každému účastníkovi je nabídnuto týdenní skupinové sezení a jedna hodina denně domácí audionahrávky. Postupně jsme začali uplatňovat náš program v léčbě úzkostí, fobií, závislostí, depresí…
Jaký typ meditace používáte ve svých programech?
Využíváme různé meditační praktiky – jak tradiční cvičení podle určité metodiky, tak více volných technik. Všechny jsou ale založeny na rozvoji uvědomění si reality. Tento druh pozornosti je jádrem buddhistické meditace. Stručně mohu tento stav charakterizovat jako úplné přenesení pozornosti do přítomného okamžiku – bez jakéhokoli hodnocení sebe sama či reality. Tato pozice vytváří úrodnou půdu pro klid mysli, klid mysli, pro soucit a lásku. Doufáme, že učením lidí, jak meditovat, si zachováme ducha buddhistické cesty, dharmy, ale zároveň mluvíme sekulárním jazykem, kterému každý rozumí. Účastníkům programu nabízíme různá cvičení. Při mentálním skenování těla (body scan) se člověk vleže zaměřuje na pocity v každé jeho části. Při meditaci vsedě je pozornost zaměřena na různé předměty: dech, zvuky, myšlenky, mentální obrazy. Máme také praxi bezpředmětné uvolněné pozornosti, nazývané také „otevřená přítomnost“ nebo „mentální klid“. Poprvé to navrhl indický filozof Jiddu Krishnamurti. Na našich trénincích se můžete naučit vědomě se pohybovat – chodit a cvičit jógu – a vědomě jíst. Volnější praktiky nám pomáhají naučit se zahrnout otevřené a neodsuzující vnímání reality v každém okamžiku každodenního života: když komunikujeme s dětmi a rodinou, nakupujeme, uklízíme dům, sportujeme. Pokud se nenecháme rozptýlit svým vnitřním monologem, zůstaneme si plně vědomi všeho, co děláme a prožíváme. Nakonec se život sám stává praxí meditace. Hlavní věc je nepromeškat ani minutu své existence, neustále cítit přítomnost, přesně „tady a teď“.
S jakými nemocemi může meditace pomoci?
Seznam takových nemocí neustále roste. Je ale také důležité, co přesně rozumíme léčbou. Jsme uzdraveni, když obnovíme stejný stav těla, jaký byl před nemocí nebo úrazem? Nebo když se naučíme přijmout situaci takovou, jaká je, a navzdory problémům ji prožít s největším komfortem? Léčení v prvním smyslu není vždy proveditelné ani pomocí nejnovějších prostředků moderní medicíny. Druhou cestou k uzdravení se ale můžeme vydat kdykoli, dokud jsme naživu. To je to, co se pacienti učí ze zkušenosti, když praktikují náš program nebo jiné lékařské a psychologické techniky založené na povědomí. Zabýváme se tzv. aktivní medicínou, která podněcuje pacienta k samostatnému zahájení cesty k pohodě a zdraví, opírající se o schopnost seberegulace těla. Meditační trénink je užitečným doplňkem moderní lékařské léčby.
Meditace uvědomění v Rusku
„Metoda Johna Kabat-Zinna je založena na základním vědeckém výzkumu v oblasti neurofyziologie,“ potvrzuje Dmitrij Shamenkov, PhD, vedoucí výzkumného projektu „Conscious Health Management“.
„Ve skutečnosti jsou tyto studie založeny na pracích tak vynikajících ruských fyziologů, jako jsou Pavlov nebo Sechenov. Dokázali, jak důležitá může být schopnost člověka ovlivnit fungování svého nervového systému pro dosažení zdraví. Základním nástrojem k tomu je podle Kabat-Zinna tzv. uvědomění – našich pocitů, myšlenek, činů – které člověku umožňuje cítit se lépe a jeho tělu napomáhá mechanismům jeho seberegulace. Pokud si osvojíte dovednosti takové práce na řízení svého zdraví, včetně vědomého snižování stresu, zotavení půjde mnohem rychleji. Na těch zahraničních klinikách, kde chápou význam tohoto přístupu, je možné dosahovat fenomenálních výsledků v léčbě i komplexních onemocnění (neurologických a kardiovaskulárních, imunologických poruch a metabolických onemocnění jako je diabetes mellitus). Tento přístup je bohužel ruské medicíně prakticky neznámý: dnes znám pouze jeden projekt na vytvoření takového centra pro snížení stresu v Moskvě.“
Komentář Andreje Končalovského
Kontemplace v mé mysli je nejdůležitější, protože je součástí cesty k vysoké duchovní úrovni člověka. Pro meditaci je klíčovým pojmem „koncentrace“, kdy před sebou pomalu vypnete vnější svět, vstoupíte do tohoto zvláštního stavu. Ale není možné do něj vstoupit pouhým sezením se zavřenýma očima. Takže můžete sedět hodinu nebo dvě – a přitom neustále přemýšlet: „Co budu dělat později, zítra nebo za rok? Krishnamurti mluvil o upovídané mysli. Náš mozek si povídá – je tak uspořádaný, že neustále vytváří nějaké myšlenky. K vyloučení myšlenky je zapotřebí kolosální vědomé úsilí vůle. To je vrchol sebeovládání. A závidím těm, kteří to umí. Protože jsem to sám nezvládl – skáču do hloupého žvanění mozku!
Ve skutečnosti navrhujete nový přístup k nemoci a pacientovi?
Ano, v léčbě upřednostňujeme koncepty pozornosti a péče, což je plně v souladu s Hippokratovými principy. Právě tato pravidla lékařské etiky položila základy moderní medicíny. V poslední době se na ně ale často zapomíná, protože lékaři jsou nuceni vidět během svého pracovního dne co nejvíce pacientů.
Zažili jste osobně výhody meditace?
Pouze ti, kteří to sami dělají, mohou učit ostatní meditaci a uvědomění. Meditace mi změnila život. Kdybych nezačal meditovat ve 22, nevím, jestli bych dnes žil. Meditace mi pomohla dosáhnout harmonie mezi různými aspekty mého života a osobnosti, dala mi odpověď na otázku: "Co mohu světu přinést?" Neznám nic lepšího než meditace, která by nám pomohla plně si uvědomit sami sebe v přítomném okamžiku našich životů a vztahů – bez ohledu na to, jak těžké to někdy může být. Uvědomění samo o sobě je jednoduché, ale je těžké ho dosáhnout. Je to těžká práce, ale k čemu jinému jsme určeni? Nepřijmout tento úkol znamená promeškat to nejhlubší a nejradostnější v našem životě. Je tak snadné ztratit se v konstrukcích své mysli, ztratit se v touze být lepší nebo být na jiném místě – a přestat si uvědomovat důležitost přítomného okamžiku.
Ukazuje se, že meditace je způsob života a spíše prevence než léčba…
Ne, náhodou jsem neřekl, že léčivé vlastnosti meditace jsou plně prokázány – prostě ji nelze vnímat jako léčbu v klasickém slova smyslu. Meditace má samozřejmě preventivní účinek: tím, že si zvyknete naslouchat svým pocitům, snáze pocítíte, že v těle není něco v pořádku. Meditace navíc posiluje imunitní systém a dává nám možnost plně prožít každý okamžik našeho života. Čím pevnější je naše fyzické a duševní zdraví, tím lépe snášíme stres a odoláváme chorobným procesům a tím rychleji se zotavujeme. Když mluvím o meditaci, mám na mysli zlepšování zdraví po celý život a cíle člověka se mění v každé fázi života…
Existují nějaké kontraindikace pro meditaci?
Osobně bych řekl, že ne, ale mí kolegové nedoporučují meditaci v případě akutní deprese. Věří, že může posílit jeden z mechanismů deprese – „žvýkání“ chmurných myšlenek. Podle mě je hlavním problémem motivace. Pokud je slabá, pak je obtížné praktikovat meditaci všímavosti. Chce to totiž vážnou změnu životního stylu: člověk si musí nejen vyhradit čas na meditační cvičení, ale také trénovat uvědomění v každodenním životě.
Pokud meditace skutečně pomáhá, proč se nepoužívá v klinické a nemocniční praxi?
Meditace se používá, a to velmi široce! Více než 250 nemocnic a klinik po celém světě nabízí programy snižování stresu prostřednictvím meditace a jejich počet každým rokem roste. Metody založené na meditaci se ve většině Evropy používají stále více. V medicíně se využívají již řadu let a v poslední době se o ně začínají zajímat i psychologové. Dnes se metoda vyučuje na lékařských odděleních prestižních univerzit, jako je Stanford a Harvard. A jsem si jistý, že tohle je jen začátek.
* Výzkum byl zahájen (od roku 1979) a pokračuje dnes vědci z University of Massachusetts Stress Reduction Clinic v USA (dnes Center for Mindfulness in Medicine, Health Care and Society): www.umassmed.edu