Někteří lidé věří, že otázka jíst nebo nejíst maso je osobní záležitostí každého a nikdo nemá právo vnucovat svou vůli. Nejsem jedním z těchto lidí a řeknu vám proč.
Kdyby vám někdo nabídl brownie a řekl vám, kolik cukru obsahuje, kalorií, jak chutná a kolik stojí, možná se rozhodnete, že ho sníte. Toto bude vaše volba. Pokud vás poté, co jste ho snědli, odvezli do nemocnice a někdo vám řekl: „Mimochodem, v koláči byl arsen,“ budete pravděpodobně šokováni.
Mít na výběr je k ničemu, když nevíte, co všechno to může ovlivnit. Pokud jde o maso a ryby, o nich se nám nic neříká, většina lidí je v těchto věcech neznalá. Kdo by vám věřil, kdybyste řekli, že děti v Africe a Asii hladoví, abychom my na Západě mohli jíst maso? Co by se podle vás stalo, kdyby lidé věděli, že třetina zemského povrchu se kvůli produkci masa mění v poušť. Lidi by šokovalo, kdyby se dozvěděli, že asi polovina světových oceánů je na pokraji ekologické katastrofy kvůli intenzivnímu rybolovu.
Vyřeš hádanku: jaký produkt vyrábíme, čím dál více lidí umírá hlady? Vzdát se? Odpověď je maso. Většina lidí tomu nevěří, ale je to tak. Důvodem je, že výroba masa není příliš ekonomická, na výrobu jednoho kilogramu masa je třeba použít deset kilogramů rostlinných bílkovin. Místo toho mohou být lidé krmeni pouze rostlinnými bílkovinami.
Důvodem, proč lidé umírají hlady, je to, že lidé na bohatém západě jedí tolik zemědělské produkce, aby nakrmili svá zvířata. Je to o to horší, že Západ může donutit jiné, méně bohaté země, aby pěstovaly potravu pro svá zvířata, když si ji mohly vypěstovat pro vlastní spotřebu.
Co je tedy Západ a co jsou tito bohatí lidé? Západ je ta část světa, která kontroluje oběh kapitálu, průmyslu a má nejvyšší životní úroveň. Západ tvoří země Evropy včetně Spojeného království, dále USA a Kanada, někdy se těmto zemím říká severní blok. Na jihu jsou však i země s vysokou životní úrovní, jako je Japonsko, Austrálie a Nový Zéland, většina zemí jižní polokoule jsou relativně chudé země.
Na naší planetě žije asi 7 miliard lidí, přibližně jedna třetina žije na bohatém Severu a dvě třetiny na chudém Jihu. Abychom přežili, všichni používáme zemědělské produkty – ale v různých množstvích.
Například, dítě narozené v USA spotřebuje za život 12krát více přírodních zdrojů než dítě narozené v Bangladéši: 12krát více dřeva, mědi, železa, vody, půdy a tak dále. Některé z důvodů těchto rozdílů leží v historii. Před stovkami let válečníci ze Severu dobyli jižní země a proměnili je v kolonie, ve skutečnosti jim tyto země stále patří. Udělali to proto, že jižní země byly bohaté na nejrůznější přírodní zdroje. Evropští kolonialisté těchto zemí využívali, nutili je dodávat produkty nezbytné pro chod průmyslu. Mnoho obyvatel kolonií bylo zbaveno půdy a nuceno pěstovat zemědělské produkty pro evropské země. Během tohoto období byly miliony lidí z Afriky násilně transportovány do USA a Evropy, aby zde pracovali jako otroci. To je jeden z důvodů, proč se Sever stal tak bohatým a mocným.
Kolonizace se zastavila před čtyřiceti nebo padesáti lety poté, co kolonie znovu získaly nezávislost, velmi často v průběhu válek. I když jsou dnes země jako Keňa a Nigérie, Indie a Malajsie, Ghana a Pákistán považovány za nezávislé, kolonizace z nich učinila chudé a závislé na Západě. Když tedy Západ říká, že potřebuje obilí k krmení dobytka, Jih nemá jinou možnost, než ho pěstovat. To je jen jeden z mála způsobů, jak mohou tyto země vydělat peníze na zaplacení nových technologií a základního průmyslového zboží, které lze na Západě koupit. Západ má nejen více zboží a peněz, ale má také většinu potravin. Velké množství masa samozřejmě nekonzumují jen Američané, ale obecně celá populace Západu.
Ve Spojeném království je průměrné množství masa zkonzumovaného jednou osobou za rok 71 kilogramů. V Indii připadají na osobu jen dva kilogramy masa, v Americe 112 kilogramů.
Ve Spojených státech snědí děti ve věku 7 až 13 let šest a půl hamburgeru každý týden; a restaurace rychlého občerstvení prodají ročně 6.7 miliardy hamburgerů.
Taková monstrózní chuť na hamburgery má dopad na celý svět. Teprve v tomto tisíciletí a zejména od chvíle, kdy lidé začali jíst maso v tak velkém množství – až do dneška, kdy masožrouti doslova ničí zemi.
Věřte nebo ne, na planetě je třikrát více chovaných zvířat než lidí – 16.8 miliardy. Zvířata měla vždy velký apetit a dokážou sežrat hory jídla. Ale většina toho, co se spotřebuje, vyjde na druhou stranu a vyplýtvá se. Všechna zvířata chovaná pro výrobu masných výrobků spotřebují více bílkovin, než produkují. Prasata zkonzumují 9 kilogramů rostlinných bílkovin na produkci jednoho kilogramu masa, zatímco kuře sní 5 kilogramů na produkci jednoho kilogramu masa.
Zvířata ve Spojených státech sama jedí dostatek sena a sójových bobů, aby uživila jednu třetinu světové populace nebo celou populaci Indie a Číny. Kráv je tam ale tolik, že ani to nestačí a stále více krmiva pro dobytek se dováží ze zahraničí. USA dokonce nakupují hovězí maso z méně rozvinutých zemí střední a jižní Afriky.
Snad nejviditelnější příklad plýtvání lze nalézt na Haiti, oficiálně uznávaném jako jedna z nejchudších zemí světa, kde většina lidí využívá většinu nejlepší a nejúrodnější půdy k pěstování trávy zvané vojtěška a velké mezinárodní společnosti speciálně létají dobytek. na Haiti z USA, aby se pásli a přibírali na váze. Zvířata jsou poté poražena a jatečně upravená těla jsou odeslána zpět do USA, aby se vyrobilo více hamburgerů. Aby zajistili potravu pro americký dobytek, jsou obyčejní Haiťané vytlačeni do vysočiny, kde se snaží obhospodařovat badlands.
Aby si lidé vypěstovali dostatek potravy k přežití, nadměrně využívají půdu, dokud se nestane neplodnou a neužitečnou. Je to začarovaný kruh, lidé na Haiti jsou stále chudší a chudší. Ale nejen americký skot spotřebuje většinu světové potravinové zásoby. Evropská unie je největším světovým dovozcem krmiv pro zvířata – a 60 % těchto potravin pochází z jižních zemí. Představte si, kolik prostoru společně zabírají Spojené království, Francie, Itálie a Nový Zéland. A získáte přesně takovou plochu půdy, která se v chudých zemích využívá k pěstování potravy pro zvířata.
Stále více zemědělské půdy se využívá ke krmení a pastvě 16.8 miliard hospodářských zvířat. Ale co je ještě děsivější, je to plocha úrodné půdy se neustále zmenšuje, zatímco roční porodnost na planetě neustále roste. Tyto dvě částky se nesčítají. Výsledkem je, že dvě třetiny (chudých) světové populace žijí z ruky do úst, aby udržely vysokou životní úroveň pro jednu třetinu bohatých.
V roce 1995 vydala Světová zdravotnická organizace zprávu nazvanou „Filling the Gap“, která popisovala současnou situaci jako globální katastrofu. Podle zprávy stovky milionů lidí na jihu žijí celý svůj život v extrémní chudobě a asi 11 milionů dětí ročně zemře na nemoci způsobené podvýživou. Propast mezi severem a jihem se každým dnem zvětšuje, a pokud se situace nezmění, hlad, chudoba a nemoci se mezi těmito dvěma třetinami světové populace rozšíří ještě rychleji.
Základem problému je obrovské plýtvání potravinami a půdou využívanou k produkci masa. Sir Crispin Tekal z Oxfordu, poradce britské vlády pro životní prostředí, říká, že je logicky nemožné, aby se celá světová populace (6.5 miliardy) živila pouze masem. Takové zdroje na planetě prostě nejsou. Pouze 2.5 miliardy lidí (méně než polovina celkové populace) se může stravovat tak, že 35 % kalorií získávají z masných výrobků. (Tak jedí obyvatelé Spojených států.)
Jen si představte, kolik půdy by se dalo ušetřit a kolik lidí by se dalo nakrmit, kdyby všechny rostlinné bílkoviny používané ke krmení dobytka lidé konzumovali v čisté formě. Asi 40 % veškeré pšenice a kukuřice je krmeno hospodářskými zvířaty a obrovské plochy půdy se využívají k pěstování vojtěšky, arašídů, tuřínu a tapioky jako krmiva. Se stejnou lehkostí by na těchto pozemcích bylo možné pěstovat potraviny pro lidi.
„Kdyby celý svět dodržoval vegetariánskou stravu – živil se rostlinnou stravou a mléčnými produkty, jako je mléko, sýr a máslo,“ říká Tikel, „bylo by teď dost jídla na nasycení 6 miliard lidí. Ve skutečnosti, kdyby se každý stal vegetariánem a vyloučil ze svého jídelníčku všechny masné výrobky a vejce, pak by se světová populace mohla živit méně než jednou čtvrtinou nyní obdělávané půdy!
Jíst maso samozřejmě není jedinou příčinou světového hladu, ale je to jeden z hlavních důvodů. Aby Nenechte si nikým říkat, že vegetariáni se starají pouze o zvířata!
„Můj syn mě a mou ženu Carolyn přesvědčil, abychom se stali vegetariány. Řekl, že když každý bude jíst obiloviny, místo aby jimi krmil hospodářská zvířata, nikdo neumře hlady.“ Tony Benn