Houby s kulatou plodnicí

U některých hub je tvar plodnice absolutně kulatý. Vypadá to, že tenisové míčky jsou rozházené po trávě. Světlými zástupci kulatých hub jsou olovnaté šedé chmýří, letní lanýž a mnoho druhů pláštěnek (polní, obří, obyčejná falešná pláštěnka). Plodnice kulatých hub je nejčastěji bílá; v mladém věku jsou některé z nich jedlé.

Houbová porkhovka s kulatým šedým uzávěrem

Olověně šedý prášek (Bovista plumbea).

Rodina: Pýchavky (Lycoperdaceae).

Sezóna: červen – září.

Růst: jednotlivě i ve skupinách.

Popis:

Plodnice je kulovitá, bílá, často špinavá.

Nahoře se otevírá malý otvor s roztřepeným okrajem, kterým se šíří spory.

Dužnina je nejprve bílá, pak našedlá, bez zápachu.

Po zrání se klobouk kulaté houby (plodné tělo) stává šedý, matný, s hustou slupkou.

Houba je jedlá v mladém věku.

Ekologie a distribuce:

Tato houba s kulatým šedým kloboukem roste na chudé písčité půdě, ve světlých lesích, na okrajích cest, na pasekách a loukách.

Letní a podzimní velké houby s kulatými plodnicemi

Pýchavka polní (Vascellum pratense).

Rodina: Pýchavky (Lycoperdaceae).

Sezóna: léto podzim.

Růst: v malých skupinách, zřídka o samotě.

Popis:

Plodnice této velké houby je kulatá, obvykle se zploštělým vrcholem. Příčná přepážka odděluje kulovou část nesoucí výtrusy od části ve tvaru nohy. Mladé plodnice jsou bílé, postupně se stávají světle hnědými.

Dužnina výtrusné části je nejprve hustá, bílá, poté měkká, olivová.

Základna je mírně zúžená.

Houba je jedlá v mládí, zatímco dužina je bílá. Při smažení chutná jako maso.

Ekologie a distribuce:

Roste na půdě a humusu na polích, loukách a pasekách.

Pláštěnka obecná (Scleroderma citrinum).

Rodina: Nepravé dešťové kapky (Sclerodermataceae).

Sezóna: Červenec – polovina září.

Růst: jednotlivě i ve skupinách.

Popis:

Skořápka je tvrdá, bradavičnatá, okrové tóny, v místech kontaktu rudne.

Tělo plodu hlízovité nebo kulovitě zploštělé

Někdy se vyskytuje oddenek.

Dužnina je světlá, velmi hustá, bělavá, někdy s kořenitou vůní, věkem rychle tmavne do fialovočerné. Dužnina spodní části zůstává vždy bílá.

Tato podzimní houba je nepoživatelná a ve velkém množství může způsobit gastrointestinální potíže.

Ekologie a distribuce:

Roste ve světlých listnatých lesích, v mladých výsadbách, ve vzácných bylinách, na holé písčité a hlinité půdě, na okrajích cest, na pasekách.

Pýchavka obrovská (Calvatia gigantea).

Rodina: Žampiony (Agaricaceae).

Sezóna: květen – říjen.

Růst: jednotlivě i ve skupinách.

Popis:

Plod je kulovitý, zprvu bílý, zráním žloutne a hnědne. Skořápka zralé houby praskne a odpadne.

Zráním dužina žloutne a postupně získává olivově hnědou barvu.

Dužnina mladé houby je bílá.

Velké kulaté hřibovité je letos v létě jedlé v mladém věku, kdy je jeho dužina elastická, hustá a bílá. Nejlepší způsob vaření je krájet, chléb a smažit na oleji.

Ekologie a distribuce:

Roste podél okrajů listnatých a smíšených lesů, na polích, loukách, stepích, zahradách a parcích, pastvinách. Vyskytuje se zřídka.

Letní lanýž (Tuber aestivum).

Rodina: Lanýže (Tuberaceae).

Sezóna: léto – začátek podzimu.

Růst: plodnice jsou podzemní, vyskytují se obvykle v malých hloubkách, staré houby se někdy objevují nad povrchem

Popis:

Plodnice je hlíznatá nebo kulatá.

Povrch je hnědočerný až modročerný, pokrytý černými pyramidálními bradavicemi.

Dužnina je zpočátku velmi hustá, u starších hub volnější, barva se stářím mění z bělavé na hnědožlutou. Chuť dužiny je ořechová, nasládlá, silná příjemná vůně je ve srovnání s vůní řas. Světlé pruhy v dužině tvoří mramorový vzor.

Tato jedlá hlízovitá nebo kulatá houba je považována za delikatesu, ale méně ceněnou než jiné pravé lanýže.

Ekologie a distribuce:

Roste ve smíšených a listnatých lesích ve vápnitých půdách, obvykle pod kořeny dubu, buku, habru, břízy. Velmi vzácný v jehličnatých lesích. Nažloutlé mouchy se rojí nad oblastmi pěstování lanýžů při západu slunce. Rozšířen ve střední Evropě, u nás se vyskytuje na pobřeží Černého moře na Kavkaze.

Detekce: k vyhledávání lanýžů se používají speciálně vycvičení psi.

Zobrazení:

Červený lanýž (Tuber rufum) běžné v Evropě a Severní Americe; nalezený na Sibiři.

Zimní lanýž (Tuber brumale) distribuován ve Francii a Švýcarsku.

Černý lanýž (Tuber melanosporum) – nejcennější z lanýžů. Nejčastěji se vyskytuje ve Francii.

Bílý lanýž (Tuber magnatum) nejběžnější v severní Itálii a sousedních regionech Francie.