Ne všechna veganská jídla jsou tak zelená, jak se zdají

Pro mnoho veganů a vegetariánů není žádným tajemstvím, že v zemědělství se někdy používají hnojiva, průmyslově vyráběná z … zbytků zvířat. Navíc je známo, že některá hnojiva („pesticidy“) jsou smrtelná pro hmyz, červy a malé hlodavce, takže zeleninu pěstovanou na takových hnojivech, přísně vzato, nelze považovat za plně etický produkt. Web respektovaného britského deníku The Guardian, který se často věnuje vegetariánství, je žhavým tématem diskuse.

Podle některých nejpesimističtějších veganů se zelenina hnojí „ryby, krev a kosti“. Je jasné, že i organické zbytky, které některé farmy zanášejí do půdy, jsou již vedlejším produktem porážky a samotné hnojení půdy nemůže být cílem porážky nebo neetického chovu zvířat. Ovšem i s ohledem na tuto skutečnost se ve veganské komunitě samozřejmě nikdo neinspiruje možností konzumace zabijačkových produktů, sice nepřímo, zprostředkovaně, ale přece!

Bohužel problém, na který upozornili britští novináři a blogeři, je v naší zemi více než aktuální. Podezření, že zeleninu lze pěstovat „na krev“, se totiž týká veškeré zeleniny ze supermarketů i z velkochovů (a tedy nejspíše používajících průmyslová hnojiva). To znamená, že pokud si koupíte „síťový“, značkový vegetariánský produkt, téměř jistě není XNUMX% vegetariánský.

Koupit ovoce a zeleninu certifikované jako „bio“ není všelék. Možná to zní neeticky, ale musíte uznat, že ve skutečnosti není nic „organičtějšího“ než rohy a kopyta nešťastného dobytka, který už našel své poslední útočiště v talíři pojídače masa… To je opravdu smutné, zvláště když formálně (alespoň u nás) není farma povinna na obalech svých zeleninových nebo ovocných produktů konkrétně uvádět, zda byly pěstovány za použití hnojiv obsahujících živočišné složky. Takové produkty mohou mít dokonce jasnou nálepku „100% vegetariánský produkt“, což v žádném případě neporušuje zákon.

Jaká je alternativa? Naštěstí ne všechny farmy – jak na Západě, tak u nás – využívají zbytky zvířat k hnojení polí. Poměrně často jsou „skutečně zelená“ pole obdělávána právě malými soukromými farmami – když pole obdělává farmářská rodina nebo dokonce jeden samostatný drobný podnikatel. Takové produkty jsou dostupné a jsou poměrně cenově dostupné, zejména prostřednictvím speciálních internetových obchodů, které nabízejí jak „koše“ farmářských produktů od výrobce, tak různé přírodní farmářské produkty na váhu. Bohužel ve skutečnosti pouze v případě spolupráce s jednotlivými, drobnými podnikateli má spotřebitel šanci přímo kontaktovat farmáře a zjistit – jak hnojí své pole krásných veganských rajčat – kompost, hnůj, nebo je to “ kopytní rohy“ a zbytky ryb? Myslím, že existují lidé, kteří nejsou líní věnovat trochu času a zkontrolovat, jak je přijat produkt, který skončí na jejich stole. Když přemýšlíme o tom, co jíme, není logické přemýšlet o tom, jak to bylo vypěstováno?

Ve skutečnosti existuje mnoho etických „100% zelených“ farem. Aplikace hnojiv pouze rostlinného původu (kompost atd.), jakož i hnojiv získaných způsobem, který neznamená usmrcení nebo neetické vykořisťování zvířete (například upravený koňský hnůj) je zcela realistická, praktická a již mnoho let používá mnoho farmářů ve všech zemích světa. Nemluvě o tom, že taková praxe je etická, pak – pokud samozřejmě mluvíme o malých farmách – není ani z obchodního hlediska zruinující.

Jak můžete pěstovat skutečně etickou zeleninu, která není přihnojována živočišnými složkami? V první řadě odmítněte hotová, průmyslová hnojiva – pokud si samozřejmě nejste stoprocentně jisti, že neobsahuje jateční odpad. Od pradávna lidé při přípravě hnojiv využívali mimo jiné etické i čistě rostlinné receptury – především různé druhy upraveného hnoje a bylinných kompostů. Například u nás se často používá kompostové hnojivo z kostivalu. V Evropě se jetel hojně využívá k hnojení půdy. Používají se také různé komposty z farmářských odpadů rostlinného původu (vršky, úklidy atd.). K ochraně proti hlodavcům a parazitickému hmyzu lze místo chemikálií použít mechanické zábrany (sítě, příkopy apod.) nebo přímo na hřiště vysadit doprovodné rostliny, které jsou pro tento druh hlodavců či hmyzu nepříjemné. Jak ukazuje mnohaletá praxe, naprosto vždy existuje „zelená“, humánní alternativa k použití vražedné chemie! V konečném důsledku pouze úplné odmítnutí použití hotových hnojiv a insekticidů zaručuje skutečně zdravý produkt, který lze s důvěrou jíst a podávat dětem.

V evropských zemích se zelené metody uplatňují na průmyslové úrovni již více než 20 let v etickém zemědělství. ์Takové produkty jsou dobrovolně označeny jako „bez zásob“ nebo „veganské zemědělství“. Ale bohužel ani v progresivní Evropě není zdaleka vždy možné zjistit u prodejce, jak přesně byla ta či ona zelenina nebo ovoce vypěstováno.

U nás také mnoho farmářů pěstuje zeleninu etickým způsobem – ať už z komerčních nebo etických důvodů – jediný problém je získat informace o takových farmách. Naštěstí máme jak farmáře, tak soukromé farmy, které specificky pěstují skutečně 100% etické produkty. Není tedy důvod k panice, ale pokud si chcete být opravdu jisti, měli byste se zajímat o původ rostlinné potravy, kterou nakupujete předem.

 

 

Napsat komentář