Rozhovor se zakladatelem jedné z nejstarších ekologických osad v Rusku Nevo-Ekovil, která se nachází v okrese Sortavalsky v Karéliské republice. Nevo Ecoville je součástí celosvětové sítě ekovesnic a získal grant ve výši 1995 USD v roce 50 od dánské organizace Gaja Trust, která podporuje ekovesnice po celém světě.
Můžete říci, že jsem opustil nespravedlivý svět. Ale my jsme tolik neutíkali, ale,.
Město Petrohrad jsem opustil ze dvou důvodů. Jednak tu byla touha znovu navodit atmosféru, ve které prošlo mé šťastné dětství – v přírodě o prázdninách. Druhým důvodem byly některé ideály vycházející z východní filozofie. Byly hluboce vetkány do mého vnitřního světa a já jsem se snažil proměnit myšlenky ve skutečnost.
Byli jsme tři rodiny. Odvaha a další lidské vlastnosti umožnily proměnit naše touhy v činy. Tak jsme od sladkých snů a rozhovorů v kuchyni přešli k budování „vlastního světa“. Nikde se však nepsalo, jak to udělat.
Naše ideální představa byla tato: krásná lokalita, daleko od civilizace, velký společný dům, kde žije několik rodin. Zastupovali jsme také zahrady, dílny na území osady.
Náš původní plán byl založen na vybudování uzavřené, soběstačné a duchovně se rozvíjející skupiny lidí.
Momentálně je to úplně naopak. Místo velkého společného monolitického domu má každá rodina svůj samostatný, postavený podle svého (rodinného) vkusu. Každá rodina si buduje svůj vlastní svět v souladu s existující ideologií, zdroji a příležitostmi.
Přesto máme společnou ideologii a jasná kritéria: jednota území osady, dobrá vůle mezi všemi obyvateli, vzájemná spolupráce, sebevědomí, svoboda vyznání, otevřenost a aktivní integrace s okolním světem, šetrnost k životnímu prostředí a tvořivost.
Trvalý pobyt v osadě navíc nepovažujeme za důležitý faktor. Nesoudíme člověka podle toho, jak dlouho je na území Nevo Ecoville. Pokud k nám člověk nastoupí třeba jen na měsíc, ale udělá vše pro zlepšení osady, máme z takového obyvatele radost. Pokud má někdo příležitost navštívit Nevo Ecoville jednou za dva roky, vítejte. Rádi se s Vámi setkáme, pokud zde budete spokojeni.
Pro začátek jsou příměstské oblasti obehnány ploty – to je zásadně odlišný koncept. Dále je naším domovem stále osada. Například trávím 4-5 měsíců v Nevo Ecoville a zbytek roku ve městě, které je 20 km daleko. Toto sladění může být způsobeno vzděláním mých dětí nebo mým vlastním profesním rozvojem, které jsou stále závislé na městě. Nicméně mým domovem je Nevo Ecoville.
Svoboda volby musí být přítomna na všech úrovních, včetně dětí. Pokud „svět“ naší osady není pro děti tak zajímavý jako město, je to naše chyba. Jsem rád, že se do osady vrátil můj nejstarší syn, kterému je nyní 31 let. Také jsem byl rád, když ten druhý (student Petrohradské univerzity) nedávno řekl: „Víš, tati, u nás na sídlišti je to přece lepší.“
Žádný, obávám se. Prostě vynucená nutnost.
Na toto téma mohu mluvit jako architekt a urbanista se zkušenostmi s bydlením na různých místech. Jako člověk, který vědomě pozoruje život v těchto prostředích, jsem hluboce přesvědčen o bezvýchodnosti města jako platformy pro naplňující život. Jak to vidím, v budoucnu se města stanou něčím, co je nyní na vesnicích. Budou hrát vedlejší roli, přechodnou, vedlejší formu pobytu.
Z mého pohledu město nemá budoucnost. Tento závěr je založen na srovnání bohatosti a rozmanitosti života v přírodě a městských oblastech. Živí lidé potřebují kolem sebe divokou přírodu. Když začnete žít v souladu s přírodou, dojdete k tomuto poznání.
Podle mého názoru je město jako „radioaktivní zóna“, ve které lidé musí krátkodobě pobývat, aby dosáhli určitých cílů, jako je vzdělání, odborné záležitosti – dočasné „mise“.
Účelem vytváření měst byla koneckonců komunikace. Natěsnonost a blízkost všeho ke všemu řeší otázku interakce pro koordinovanou práci nutnou pro fungování systému. Naštěstí nám internet umožňuje dosáhnout nové úrovně komunikace, v souvislosti s níž věřím, že město v budoucnu již nebude tou nejžádanější a všudypřítomnou volbou pro život.