Lidské tělo je složitý biologický komplex, který svou práci nezastaví ani na vteřinu. K udržení takového systému ve zdravém stavu člověk neustále potřebuje aktivní složky: vitamíny, minerály, aminokyselinys, tuky, sacharidy atd. Většinu těchto životně důležitých látek si tělo neumí syntetizovat, a proto je přijímá z potravy.
Naši vzdálení předkové jedli extrémně skromně, vybírali jen z toho, co jim příroda nabízela: zeleninu, ovoce, obiloviny, med (některé národy měly na jídelníčku maso a ryby) a také neměly ponětí o zvýrazňovačích chuti a potravinových přísadách. Produkty se v zásadě konzumovaly syrové a jen občas se vařily na ohni. Navzdory zjevné chudobě stravy takové jídlo plně uspokojovalo potřeby těla na živiny, zajišťovalo normální fungování všech orgánů a také doplňovalo energetické zásoby. Takto vypadá receptura zdravé výživy: využití darů přírody v její přirozené podobě nebo šetrnou tepelnou úpravou (paření, dušení). Tělo dávalo odpovědi na otázky velikosti porce a frekvence příjmu potravy, informovalo člověka o hladu nebo sytosti.
Postupem času a rozvojem potravinářského průmyslu se jednoduché zákony výživy zkomplikovaly, vybledly na pozadí teorií a metod odborníků na výživu. Je také nutné si uvědomit, že člověk o sobě ví velmi málo, a proto „nezaplněnou niku“ znalostí obsadili „odborníci na racionální výživu“, čímž se z gastrointestinálního traktu stalo testovací pole pro experimenty. Lehkou rukou takových specialistů vznikl nový žánr – „dietologická detektivka“. Obětí takových příběhů bývá člověk sám. Při honbě za zdravím je velmi snadné zmást a vydat se špatnou cestou, zvláště pokud jsou taková dogmata uvedena v respektovaných publikacích.
V praxi jsou postuláty zdravé výživy extrémně jednoduché. Jsou tak jednoduché, že nepotřebují vývoj speciálních autorských metod a schémat. Zdravé jídlo je především přírodní produkty. Vše, co se v přírodě vyskytuje v přirozené podobě, bude člověku užitečné. Viděli jste na stromech růst dorty nebo hranolky? Není to nic jiného než „ovoce“ potravinářského průmyslu, odcizující člověka přírodě. Obsahují pro tělo agresivní látky – barviva, zlepšováky chuti, dochucovadla, která nenesou žádný biologický přínos. Čokoládové tyčinky s trans-tuky, majonézy, omáčky, rychlé občerstvení je také lepší nechat na pultech obchodů: se zdravou výživou nemají nic společného.
Vyvážená strava není goji, pšeničná tráva nebo chia semínka. Je dostupná úplně všem a nejedná se o luxusní zboží. Zdravou stravu si může dovolit člověk žijící v jakékoli zemi s různými finančními možnostmi, protože v jeho regionu bude jistě „jejich“ zelenina a ovoce, o nic horší než zmíněné zámořské pochoutky.
V sovětských letech bylo mladým matkám důrazně doporučeno krmit dítě každou hodinu. Pro pohodlí byly dokonce vyvinuty speciální tabulky, které uváděly, kdy potěšit dítě se snídaní, obědem nebo večeří. Tento systém stravování existuje dodnes, přitom je oblíbený. Z hlediska racionální výživy si zdravý člověk sám rozhoduje, kdy je čas se „občerstvit“. Přítomnost chuti k jídlu naznačuje připravenost gastrointestinálního traktu zajistit, aby se přijatá potrava co nejvíce vstřebala. Tělu napoví i velikost porce. Při jídle je důležité nespěchat, pak vám rozhodně neunikne signál těla o sytosti. Snažte se nekombinovat sledování televize, práci u počítače, čtení časopisů s jídlem. Zvykněte si jíst v dobré náladě. Síla negativních emocí je tak velká, že dokáže proměnit i ty nejužitečnější potraviny v jed. Jídlo otrávené špatnou náladou nepřinese žádný užitek, ale škodu – jak chcete.
„Čím pomaleji půjdeš, tím budeš dál,“ říká jedno ruské přísloví. Totéž platí pro zdravé stravování. Mnohem užitečnější je jíst častěji, ale v malých porcích, protože přejídání a podjídání jsou pro tělo stejně škodlivé. Menší porce se lépe vstřebávají, nepřetěžují gastrointestinální trakt a pomáhají udržovat stabilní hladinu cukru v krvi. Frakční výživa také neznamená, že čtyřikrát nebo pětkrát denně dokážete vstřebat vše, co vám přijde do cesty. Energetická hodnota stravy by měla zůstat na úrovni denní potřeby. Jíst v malých porcích umožní různým skupinám potravin najít své místo během dne a doplnit tělo užitečnými látkami.
V otázkách výživy zaujímá zvláštní místo příprava stravy. „Košík s potravinami“ každého jednotlivého člověka zcela závisí na jeho osobním přesvědčení: vegetariánství, veganství, frutariánství, raw foodismus atd. Bez ohledu na to, jaký systém názorů člověk zastává, jeho den začíná snídaní.
Bez ohledu na to, v jakou hodinu začíná pracovní den a jakkoli vás láká šálek aromatické kávy, plnohodnotná snídaně je klíčem ke správnému nastartování celého organismu. Ranní jídlo „spouští“ gastrointestinální trakt, metabolické procesy, nasycuje orgány potřebnými užitečnými látkami, dodává sílu na celý den. Přirozeným pocitem by měla být chuť k jídlu ráno. Optimální doba na snídani je 30 minut až 2 hodiny po probuzení. Výběr jídla pro ranní jídlo závisí na pracovním plánu, fyzické aktivitě, hladu a osobních přáních. Nový den můžete začít tradičním ruským jídlem – cereálie, přidáním vašeho oblíbeného ovoce, bobulí nebo sušeného ovoce. Bude to velmi uspokojivé, zdravé a chutné. Alternativa by byla snadná ovocný salát or vegetab, jogurt, tvaroh, dušená omeleta.
Během dne tělo potřebuje jídlo, které mu dodá maximum energie. Polévka s krutony, ovocný kastrol, těstoviny or rýže se zeleninou může dobře zaujmout důstojné místo na jídelním stole. Nejvyšší hodnotu bude mít polévka vařená v hrnci, bez smažení, se spoustou zeleniny. Mimochodem, v éře ruských kamen se první jídla připravovala přesně tímto způsobem. Díky chřadnutí v troubě byla chuť pokrmu nepřekonatelná. Dezert je perfektním zakončením jídla. Například celozrnná cereální tyčinka, ovocný sorbet, tvarohová rolka, jakýkoli veganský koláč udělá svou práci.
Večer se tělo začíná připravovat na spánek, metabolické procesy se zpomalují. „Dát večeři nepříteli“, jak říká lidová moudrost, by se nemělo dělat vůbec. Prázdný žaludek vám pravděpodobně nezajistí zdravý spánek, ale může vyvolat nájezd na lednici po 22.00:3. Doba večeře je čistě individuální a záleží na tom, v jakou hodinu jde člověk spát. Pravidlo je následující: večeře je vhodné 4-XNUMX hodiny před spaním. Vzhledem k tomu, že v noci tělo nejen odpočívá, ale také se zotavuje, je hlavním úkolem večeře doplnit vnitřní zásoby aminokyselin. K tomu nejlépe poslouží lehká bílkovinná jídla a listová zelenina. Jako proteiny si můžete vybrat tvaroh, bílý sýr, vejce, fazole, čočka, houby. Bulharský pepř, zelený salát, květák, rajčata, brokolice, dýně, okurky, cuketa, cuketa harmonicky doplňují bílkovinné potraviny. Zelenina se může jíst syrová, pečená v troubě, dušená, grilovaná, ochucená rostlinným olejem. Konzumaci smažených jídel je vhodné omezit na minimum nebo ji úplně opustit, zejména večer. Takové jídlo dělá potíže slinivce, játrům a žlučníku. Za těžké potraviny se považují i výrobky z mouky: knedlíky, těstoviny, pečivo.
Pokud vás po nějaké době po večeři chuť k jídlu neopustí, sklenice nízkotučného kefíru nebo jogurtu pomůže situaci napravit. Můžete pít i šípkový vývar nebo uzvar bez cukru.
Mezi hlavními jídly lze mírný pocit hladu zahnat sušeným ovocem, ořechy, chlebem nebo toastem se zeleninovým polštářkem, kysanými mléčnými výrobky, ovocem, smoothie, šálkem čaje nebo sklenicí ovocné šťávy.
Nejdůležitějším pravidlem zdravé výživy je její osobitost. Těhotná žena a student se nemohou stravovat stejně. Strava by měla být vyvážená, vhodná pro konkrétního člověka, odpovídat nákladům na energii, věku, životnímu stylu a pohodě a také se obvykle v průběhu roku mění. Nejlepším ukazatelem správného výběru stravy je emocionální a fyzický stav, frekvence nemocnosti a osobní pocity. Stačí naslouchat tichému hlasu svého těla a ono vám jistě řekne o svých nutričních potřebách.
Správná výživa jistě přinese radost a potěšení. Pocity po konzumaci zdravého jídla se vyznačují lehkostí, veselostí a zvláštním nábojem energie. Zacházejte s jídlem jako se zdrojem zdraví, aniž byste z něj udělali kult. Takové myšlení zcela mění kvalitu života a postoj k němu.