„Tady bude zahradní město“: k čemu slouží „zelená“ města a bude lidstvo schopno opustit megaměsta

„Co je dobré pro planetu, je dobré i pro nás,“ říkají urbanisté. Podle studie mezinárodní strojírenské společnosti Arup jsou zelená města bezpečnější, lidé zdravější a jejich celková pohoda je vyšší.

17letá studie z University of Exeter ve Spojeném království zjistila, že lidé, kteří žijí na zelených předměstích nebo v zelených oblastech měst, jsou méně náchylní k duševním chorobám a cítí se spokojenější se svým životem. Stejný závěr podporuje další klasická studie: pacienti, kteří podstoupili operaci, se zotavují rychleji, pokud okna jejich pokoje mají výhled do parku.

Duševní zdraví a agresivní tendence spolu úzce souvisí, a proto se také ukázalo, že zelená města mají nižší míru kriminality, násilí a dopravních nehod. Vysvětluje se to tím, že čas strávený pohybem a komunikací s přírodou, ať už je to procházka v parku nebo projížďka na kole po práci, pomáhá člověku vyrovnat se s negativními emocemi a činí ho méně konfliktním. 

Zelené plochy mají kromě celkového psychického zdraví zlepšujícího efektu ještě jednu zajímavou vlastnost: stimulují člověka k většímu procházkám, rannímu běhání, jízdě na kole a fyzická aktivita zase pomáhá udržovat fyzické zdraví lidí. V Kodani se například vybudováním cyklostezek po celém městě a v důsledku toho zlepšením úrovně zdraví obyvatel podařilo snížit náklady na zdravotní péči o 12 milionů dolarů.

Rozvinutím tohoto logického řetězce můžeme předpokládat, že produktivita práce duševně a fyzicky zdravé populace je vyšší, což vede ke zvýšení úrovně blahobytu lidí. Je například prokázáno, že pokud do kancelářských prostor umístíte rostliny, zvýší se produktivita zaměstnanců o 15 %. Tento jev vysvětluje teorie obnovy pozornosti, kterou v 90. letech minulého století předložili američtí vědci Rachel a Stephen Kaplanovi. Podstatou teorie je, že komunikace s přírodou pomáhá překonat psychickou únavu, zvyšuje úroveň koncentrace a kreativity. Experimenty ukázaly, že výlet do přírody na pár dní může zvýšit schopnost člověka řešit nestandardní úkoly o 50%, a to je jedna z nejvyhledávanějších vlastností v moderním světě.

Moderní technologie nám umožňují jít dále a zlepšovat nejen kondici člověka a společnosti jako celku, ale také dělat města šetrnější k životnímu prostředí. Předmětné inovace se týkají především snižování spotřeby energie a vody, zlepšování energetické účinnosti, snižování emisí uhlíku a recyklace odpadu.

Aktivně se tak rozvíjejí „chytré sítě“, které umožňují řídit výrobu a spotřebu elektřiny na základě aktuálních potřeb, což zvyšuje celkovou účinnost a zabraňuje nečinnému provozu generátorů. Kromě toho mohou být takové sítě připojeny současně k trvalým (elektrické sítě) i dočasným (solární panely, větrné generátory) zdrojům energie, což umožňuje nepřetržitý přístup k energii a maximalizuje potenciál obnovitelných zdrojů.

Dalším povzbudivým trendem je nárůst počtu vozidel na biopaliva nebo elektřinu. Elektromobily Tesla již rychle dobývají trh, takže je docela možné tvrdit, že za pár desetiletí bude možné výrazně snížit emise oxidu uhličitého do atmosféry.

Další novinkou v oblasti přepravy, která i přes svou fantasknost již existuje, je systém osobní automatické přepravy. Malé elektromobily pohybující se po speciálně pro ně určených tratích mohou kdykoliv bez zastavení přepravit skupinu cestujících z bodu A do bodu B. Systém je plně automatizovaný, cestující pouze naznačí cíl do navigačního systému – a užijte si zcela ekologický výlet. Podle tohoto principu je zajištěn pohyb na londýnském letišti Heathrow, v některých městech Jižní Koreje a na University of West Virginia v USA.

Tyto inovace vyžadují značné investice, ale jejich potenciál je obrovský. Existují i ​​příklady rozpočtově výhodnějších řešení, která zároveň snižují zátěž životního prostředí urbanizací. Zde je jen několik z nich:

— Město Los Angeles nahradilo asi 209 pouličních osvětlení energeticky účinnými žárovkami, což vedlo ke snížení spotřeby energie o 40 % a snížení emisí oxidu uhličitého o 40 tun. Město tak ročně ušetří 10 milionů dolarů.

– V Paříži za pouhé dva měsíce fungování systému půjčoven kol, jejichž body byly rozmístěny po celém městě, začalo denně cestovat více než 100 kilometrů asi 300 lidí. Dokážete si představit, jaký silný dopad to bude mít na lidské zdraví a životní prostředí?

– V německém Freiburgu vzniká 25 % veškeré energie spotřebované obyvatelstvem a podniky města rozkladem odpadků a odpadu. Město se staví jako „město alternativních zdrojů energie“ a aktivně rozvíjí solární energii.

Všechny tyto příklady jsou více než inspirativní. Dokazují, že lidstvo má potřebné intelektuální a technologické zdroje, aby minimalizovalo svůj negativní dopad na přírodu a zároveň zlepšilo své vlastní duševní a fyzické zdraví. Věci jsou malé – přejděte od slov k činům!

 

Napsat komentář