Od dětství nás učili, že se musíme zlomit, abychom dosáhli požadovaného výsledku. Vůle, sebekázeň, jasný harmonogram, žádné ústupky. Je to ale skutečně způsob, jak dosáhnout úspěchu a životních změn? Náš publicista Ilja Latypov hovoří o různých typech sebezneužívání a o tom, k čemu to vede.
Znám jednu past, do které spadnou všichni lidé, kteří se rozhodnou změnit sami sebe. Leží na povrchu, ale je tak rafinovaně zařízen, že kolem něj nikdo z nás neprojde — určitě na něj šlápneme a zmatkujeme.
Samotná myšlenka »změnit sebe« nebo «změnit svůj život» vede přímo do této pasti. Je přehlížen nejdůležitější článek, bez kterého přijdou veškeré snahy vniveč a můžeme skončit v ještě horší pozici, než jsme byli. Chceme-li změnit sebe nebo svůj život, zapomínáme přemýšlet o tom, jak interagujeme sami se sebou nebo se světem. A jak to uděláme, záleží na tom, co se stane.
Pro mnohé je hlavním způsobem interakce se sebou samými násilí. Od dětství nás učili, že se musíme zlomit, abychom dosáhli požadovaného výsledku. Vůle, sebekázeň, žádné požitky. A cokoli takovému člověku nabídneme k rozvoji, použije násilí.
Násilí jako způsob kontaktu — neustálá válka se sebou samým as ostatními
Jóga? Tak moc se týrám jógou, ignoruji všechny signály těla, že pak týden nevstanu.
Potřebujete si stanovit cíle a dosáhnout jich? Dostanu se do nemoci a budu bojovat o realizaci pěti cílů najednou.
Měly by být děti vychovávány s laskavostí? Hladíme děti k hysterii a zároveň na ně budeme tlačit své vlastní potřeby a podráždění — pro naše city není v tom odvážném novém světě místo!
Násilí jako způsob kontaktu je neustálá válka se sebou samým a s druhými. Stáváme se jako člověk, který ovládá různé nástroje, víme jen jednu věc: zatloukání hřebíků. Bude bít kladivem, mikroskopem, knihou a rendlíkem. Protože neumí nic jiného než zatloukat hřebíky. Pokud něco nevyjde, začne do sebe zatloukat „hřebíky“…
A pak je tu poslušnost — jeden z druhů násilí proti sobě samému. Spočívá v tom, že hlavní věcí v životě je svědomité provádění pokynů. Zděděná dětská poslušnost, nyní jen místo rodičů — obchodní guru, psychologové, politici, novináři…
Můžete se o sebe začít starat s takovým šílenstvím, že nikdo nebude zdravý
Slova psychologa o tom, jak důležité je ujasnit si své pocity v komunikaci, budou při tomto způsobu interakce vnímány jako příkaz.
Ne „důležité vyjasnit“, ale „vždy vyjasnit“. A zalití potem, ignorujíce vlastní hrůzu, půjdeme vysvětlit sami sebe každému, koho jsme se předtím báli. Tím, že v sobě ještě nenašel žádnou oporu, žádnou oporu, pouze v energii poslušnosti – a v důsledku toho upadl do deprese, ničil sebe i vztahy. A potrestání se za neúspěchy: "Řekli mi, jak to mám dělat správně, ale já to nedokázal!" Infantilní? Ano. A nemilosrdný k sobě.
Jen velmi zřídka se v nás projeví jiný způsob vztahu k sobě samým — péče. Když budete pečlivě studovat sami sebe, objevíte silné a slabé stránky, naučíte se s nimi zacházet. Učíte se sebepodporě, ne sebepřizpůsobení. Opatrně, pomalu – a chytit se za ruku, když se obvyklé násilí proti sobě řítí vpřed. Jinak se o sebe můžete začít starat s takovým šílenstvím, že nikdo nebude zdravý.
A mimochodem: s příchodem péče často mizí touha po změně sebe sama.