Každý z nás alespoň jednou zažil náhlé zjevení: všechna známá fakta, jako dílky skládačky, tvoří jeden velký obrázek, kterého jsme si předtím nevšimli. Svět není vůbec takový, jak jsme si mysleli. A člověk blízký je podvodník. Proč si nevšímáme zřejmých faktů a věříme jen tomu, čemu věřit chceme?
Vhledy jsou spojeny s nepříjemnými objevy: zrada milovaného člověka, zrada přítele, oklamání milovaného člověka. Znovu a znovu procházíme obrázky z minulosti a jsme zmateni – všechna fakta jsme měli před očima, proč jsem si ničeho nevšiml dříve? Obviňujeme se z naivity a nepozornosti, ale oni s tím nemají nic společného. Důvod je v mechanismech našeho mozku a psychiky.
Jasnovidný mozek
Příčina informační slepoty leží na úrovni neurověd. Mozek se potýká s obrovským množstvím smyslových informací, které je třeba efektivně zpracovat. Pro optimalizaci procesu neustále navrhuje modely okolního světa na základě předchozích zkušeností. Omezené zdroje mozku se tedy soustředí na zpracování nových informací, které nezapadají do jeho modelu.1.
Psychologové z Kalifornské univerzity provedli experiment. Účastníci byli požádáni, aby si zapamatovali, jak vypadá logo Apple. Dobrovolníci dostali dva úkoly: nakreslit logo od začátku a vybrat správnou odpověď z několika možností s drobnými rozdíly. První úkol splnil pouze jeden z 85 účastníků experimentu. Druhý úkol správně splnila méně než polovina subjektů2.
Loga jsou vždy rozpoznatelná. Účastníci experimentu však nebyli schopni správně reprodukovat logo, přestože většina z nich aktivně používá produkty Apple. Logo nás ale tak často upoutá, že mu mozek přestane věnovat pozornost a pamatovat si detaily.
„Pamatujeme si“, co je pro nás v danou chvíli prospěšné si zapamatovat, a stejně snadno „zapomínáme“ na nevhodné informace.
Chybí nám tedy důležité detaily osobního života. Pokud se blízká osoba často opozdí v práci nebo cestuje na služební cesty, další odjezd nebo zpoždění nevzbuzuje podezření. Aby mozek mohl věnovat pozornost této informaci a korigovat svůj model reality, musí se stát něco neobvyklého, zatímco pro lidi zvenčí jsou alarmující signály již dávno znatelné.
Žonglování s fakty
Druhý důvod informační slepoty spočívá v psychologii. Profesor psychologie z Harvardské univerzity Daniel Gilbert varuje – lidé mají tendenci manipulovat s fakty, aby si zachovali svůj požadovaný obraz světa. Takto funguje obranný mechanismus naší psychiky.3. Když jsme konfrontováni s protichůdnými informacemi, nevědomě upřednostňujeme fakta, která odpovídají našemu obrazu světa, a zahazujeme data, která mu odporují.
Účastníkům bylo řečeno, že v inteligenčním testu dopadli špatně. Poté dostali možnost přečíst si články na dané téma. Subjekty trávily více času čtením článků, které zpochybňovaly nikoli jejich schopnost, ale platnost takových testů. Články potvrzující spolehlivost testů, účastníci zbaveni pozornosti4.
Subjekty si myslely, že jsou chytré, takže je obranný mechanismus donutil zaměřit se na data o nespolehlivosti testů – aby si zachovali známý obraz světa.
Naše oči doslova vidí jen to, co mozek chce najít.
Jakmile se rozhodneme – koupíme si určitou značku auta, pořídíme dítě, skončíme v práci – začneme aktivně studovat informace, které posilují naši důvěru v rozhodnutí, a ignorujeme články, které poukazují na slabá místa v rozhodnutí. Kromě toho selektivně získáváme relevantní fakta nejen z časopisů, ale také z vlastní paměti. „Pamatujeme si“, co je pro nás v danou chvíli prospěšné si zapamatovat, a stejně snadno „zapomínáme“ na nevhodné informace.
Odmítnutí zjevného
Některá fakta jsou příliš zřejmá na to, abychom je ignorovali. Obranný mechanismus si s tím ale poradí. Fakta jsou pouze předpoklady, které splňují určité standardy jistoty. Zvedneme-li laťku spolehlivosti příliš vysoko, pak ani nebude možné prokázat fakt naší existence. Toto je trik, který používáme, když čelíme nepříjemným faktům, které nelze přehlédnout.
Účastníkům experimentu byly ukázány úryvky ze dvou studií, které analyzovaly účinnost trestu smrti. První studie porovnávala míru kriminality mezi státy, které mají trest smrti, a těmi, které jej nemají. Druhá studie porovnávala kriminalitu v jednom státě před a po zavedení trestu smrti. Účastníci považovali za správnější studii, jejíž výsledky potvrdily jejich osobní názory. Protichůdná studie kritizovaná subjekty za špatnou metodologii5.
Když fakta odporují požadovanému obrazu světa, pečlivě je studujeme a přísněji hodnotíme. Když chceme něčemu věřit, stačí malé potvrzení. Když nechceme věřit, je zapotřebí mnohem více důkazů, které nás přesvědčí. Pokud jde o zlomové okamžiky v osobním životě – zradu milovaného člověka nebo zradu milovaného člověka – odmítání toho, co je zřejmé, roste do neuvěřitelných rozměrů. Psycholožky Jennifer Freyd (Jennifer Freyd) a Pamela Birrell (Pamela Birrell) v knize «The Psychology of Betrayal and Treason» uvádějí příklady z osobní psychoterapeutické praxe, kdy si ženy odmítaly všimnout manželovy nevěry, která se odehrála téměř před jejich očima. Psychologové tento fenomén nazvali — slepota k zradě.6.
Cesta k vhledu
Uvědomění si vlastních omezení je děsivé. Doslova nevěříme ani vlastním očím – všímají si jen toho, co chce mozek najít. Pokud si však uvědomíme zkreslení našeho vidění světa, můžeme obraz reality učinit jasnějším a spolehlivějším.
Pamatujte – mozek modeluje realitu. Naše představa o světě kolem nás je směsí drsné reality a příjemných iluzí. Je nemožné oddělit jedno od druhého. Naše představa o realitě je vždy zkreslená, i když vypadá věrohodně.
Prozkoumejte protichůdné úhly pohledu. Nemůžeme změnit to, jak mozek funguje, ale můžeme změnit své vědomé chování. Chcete-li si vytvořit objektivnější názor na jakýkoli problém, nespoléhejte na argumenty svých příznivců. Raději se blíže podívejte na nápady odpůrců.
Vyhněte se dvojímu standardu. Intuitivně se snažíme ospravedlnit osobu, která se nám líbí, nebo vyvrátit fakta, která se nám nelíbí. Pokuste se použít stejná kritéria při hodnocení příjemných i nepříjemných lidí, událostí a jevů.
1 Y. Huang a R. Rao «Prediktivní kódování», Wiley Interdisciplinary Reviews: Cognitive Science, 2011, sv. 2, № 5.
2 A. Blake, M. Nazariana a A. Castela «Jablko oka mysli: Každodenní pozornost, metapaměť a rekonstrukční paměť pro logo Apple», The Quarterly Journal of Experimental Psychology, 2015, sv. 68, № 5.
3 D. Gilbert „Knocení o štěstí“ (Vintage Books, 2007).
4 D. Frey a D. Stahlberg „Výběr informací po obdržení více či méně spolehlivých sebeohrožujících informací“, Bulletin osobnosti a sociální psychologie, 1986, sv. 12, № 4.
5 C. Lord, L. Ross a M. Lepper «Předjatá asimilace a polarizace postojů: Účinky. Předchozí teorie o následně zvažovaných důkazech», Journal of Personality and Social Psychology, 1979, sv. 37, № 11.
6 J. Freud, P. Birrell «Psychologie zrady a zrady» (Peter, 2013).