Poslouchat nároky milovaného muže může být velmi nepříjemné. Zvlášť když jde o nevinný šálek kávy ve společnosti starého přítele. Proč muži často nemají rádi tato ženská setkání? Čeho se bojí? Psycholožka Galina Turetskaya vysvětluje.
Zatímco jsme poklidně popíjeli naše ranní Americano v plážovém baru, začali jsme si s kamarádkou povídat o tom, že naše společná dovolená bez mužů byla dar z nebes. A nechtěli bychom být v situaci, kdy si musíme vybrat mezi klidem v rodině a prostými radostmi z komunikace s přáteli. Proč spolu naši muži a přítelkyně, jako Východ a Západ, nemohou vyjít. Tento rozhovor se ukázal jako zajímavý.
Všimli jste si, že většina mužů se v lepším případě smíří s tím, že žena potřebuje přítelkyni a při zmínce o přítelkyních vrčí na způsob psa, který prošel výcvikovým kurzem, ale stále nechce sdílet kost? A dříve nebo později jí přestaneme odhalovat tuto důležitou součást našeho ženského života, a pak tento život buď zbledne a scvrkne se s šagreenovou kůží, nebo se stane úrodnou půdou, která ze semínek jeho podezření přináší bohaté plody. Všechno to ale začalo tak nevinně!
Když jsme se prohrabali vlastními osobními zkušenostmi, vzpomněli si na přítelkyně a přátele, jejich příbuzné, kolegy z práce a sousedy, došli jsme ke statistice, která se může zdát kontroverzní, ale neztrácí na důležitosti: 80 % mužů je ve stavu zjevného nebo skrytého. sabotáž o komunikaci manželek s jejich přítelkyněmi, zejména nezadanými a společensky úspěšnými.
Abychom byli spravedliví, je třeba říci, že někdy má muž ve svých úsudcích o našich přítelkyních docela pravdu, ale to nám nebrání je milovat, a když se zamilovali, už nesoudí. Ale ve většině případů je mužská nechuť a ostražitost vůči svým přítelkyním naprosto iracionální. Vidí v nich ohrožení své výlučnosti a stability domácího světového řádu.
Pokud mi život znovu diagnostikuje „lásku ke zlu“, pak vím, že jsou to moji bojovní přátelé, kteří mi pomohou probudit se z posedlosti.
Přítelkyně jsou věčné potížistky, cenzorky a zkoušející. Muž se domnívá, že mužství si jeho přítelkyně odnesou k analýze, jako na dizertační radu. Někdy s humorem, někdy bezohledně pitváme, recenzujeme navzájem své osobní životy a hlasování černými nebo bílými koulemi může být pro někoho životně důležité. Pouze v tomto případě kandidát chybí a je zbaven možnosti se obhajovat.
Moudří muži proto naše přítelkyně nezlobí a občas jim zahrají na dýmku na způsob fakíra v hinduistickém turbanu a botách s prohnutou špičkou. A muži, kteří nejsou dostatečně zkušení, nás staví před volbu. Prostá pravda „Řekni mi, kdo je tvůj přítel a já ti řeknu, kdo jsi“ je muži a ženami chápána odlišně.
Žena, milující muže a akceptující jeho život a jeho prostředí, vidí v jeho přátelích ty nejlepší vlastnosti svého milovaného. Koneckonců chápeme, že to musíme stále sdílet s ostatními, tak ať jsou hodnými lidmi. Muž soudí ženu podle jejích přátel. Když na ni namíří jeho obviňovací prst, vězte, že právě vlastnosti, které v ní našel, přenáší na vás.
Proto ta přehnaná vybíravost, kde, zdá se, co ho zajímá. Hitparáda mužských nároků na naše přítelkyně: lehkovážnost, rozhazovačnost, nízká inteligence…. ve výčtu lze pokračovat a korunuje ho samozřejmě promiskuita. Zastavte touhu spěchat na obranu svého přítele. Místo toho se blíže podívejte na svého milovaného: jak víte, vidí v ostatních to, co v sobě nepoznávají.
V mládí jsem ztratil přítele, podlehl nenápadným, ale neustálým návrhům milého, drahého, milovaného, jediného. Aktivní, společensky i finančně úspěšná, svobodná, zdálo se, že je jeho noční můrou – ale co když se pro mě kyselá chuť jejího jiného života stane přitažlivější než upravený svět našeho Chruščova? A naprosto na mě žárlil na naši společnou minulost s ní, ve které nebyl žádný on, ale byla tam malomocenství ústavní mládeže.
Když jsem se po setkání dívek vrátila domů, přišla jsem na to, jaké novinky říct manželovi a o čem mlčet, a za toto pokrytectví jsem se nemilovala. Šetříc si nervy, nejdřív jsem přestala mluvit o příteli obecně a pak jsem přestala chodit.
Naštěstí se tato chyba napravila: kamarádka mě vzala do náruče a já se s tím mužem rozloučila sama a ta kyselá chuť jiného života s tím neměla absolutně nic společného. Jen jednoho dne se jeho sebevědomí a sebepotvrzení typu „a hrozny jsou zelené…“ náhle staly bezcitnými až k naprosté nemožnosti soužití.
Řekni mi, kdo je tvůj muž, a já ti řeknu, kdo jsi. A pokud mi život ještě někdy diagnostikuje „lásku ke zlu“, pak vím, že jsou to bojující přítelkyně, které mi pomohou probudit se z posedlosti. Jsme tak zařízeni, že se snažíme otevřít dveře do našeho vnitřního světa milované osobě a naše přítelkyně tam zaujímají značné místo. Někdy jsem dokonce zděšen mírou intimity, na kterou jsme připraveni jít, když mluvíme o našem sexuálním životě a mužích. Jaké pocity by to tedy mělo vyvolat v hrdinech našeho románu?
Pravděpodobně jsou omezeny i metry čtvereční duše, stejně jako metry čtvereční bytu a muž kromě svého místa zabírá také sousední
Ale jdeme dál — do této intimní rvačky zapojujeme muže, sdílíme s nimi osobní životy našich přítelkyň, snažíme se s nimi vést dialog podle stejných pravidel, či spíše bez pravidel, a jejich nepochopení nás štve. Možná je to kořen dilematu „muži a / nebo přítelkyně“? jak to vyřešit? Recept jsme samozřejmě nenašli ani na druhý, ani na třetí šálek kávy. Pokud by ale existoval, pak by k němu rozhodně patřil vzájemný respekt.
Nechci říkat: miluj mě, miluj i mého přítele. Toto je volitelné a zní to nejednoznačně. Ale abyste respektovali naše přátelství, naše společné hodnoty a zájmy, jste nejen zavázáni, ale dvojnásob zavázáni. Jsou to jako povinné požadavky na kandidáta při ucházení se o zaměstnání: dobrý člověk není povolání, pokud potřebujete zkušeného odborníka se specializovaným vzděláním a znalostí angličtiny. A zavazuji se zachovat suverenitu sousedních států — vztahy s mým mužem a mými přítelkyněmi.
Věřím, že muž je schopen pochopit naši potřebu komunikace s přítelkyněmi, pokud je mu dobře vysvětlen význam formy. Pořád jsme hodně jiní a ta forma ho dráždí.
Všech těch mnoho hodin povídání, nakupování, nesmyslného umazávání slz a čumáčků, které nekončí ničím konstruktivním, ale po kterých se život zase stává nejprve snesitelným, a pak úžasným, to jsou takové pohodové dovolené, kdy teprve po týdnu začnou se v nich objevovat vzrušené rozhovory krátké pauzy, a to i přesto, protože společné mlčení má i terapeutický účinek… Nechápe, ale zkusí to.
Někteří z mužů řeknou: "Přítelkyně jsou zlé." Někdo, kdo poslal svou ženu na kávu s přáteli, si spokojeně mne ruce v očekávání pivní rozlučky se svobodou. Někoho v dobrém slova smyslu nezajímá, s kým a na jaké aktivity jeho žena tráví čas, je si jistý sám sebou a důvěra a důvěra jsou slova stejného kořene. Možná, že takovému muži nebude vadit dovolená s přítelkyní u moře, protože jeho první asociací bude moře, slunce a ženské žvatlání při lázeňských procedurách, a ne letoviskové krásky v tangách.
Ale zdržím se takové zkoušky důvěry, aby mě jednoho dne nepostavil před skutečnost nezávislého výletu do letoviska. Ukazuje se, že dovolené s přítelkyní bude třeba ještě obětovat. Moc se mi nelíbí myšlenka cokoliv obětovat – ani kvůli muži, ani v zásadě. V obdobích, kdy muži zaujímali pevné místo v mém životě, byla komunikace s přáteli-přítelkyněmi přirozeně omezena na minimum a nepamatuji si, že bych tím trpěla.
Pravděpodobně jsou omezené i metry čtvereční duše, stejně jako metry čtvereční bytu a muž kromě svého místa zabírá i ty sousední. To je právě to místo, kde je skutečná přítelkyně ve vašich zájmech ponechat nedotčena – to je část záhady, která z nás dělá ženy. Existuje pokušení skončit větou: muži přicházejí a odcházejí, ale přítelkyně zůstávají. Ale není. Jsme naživu a měníme se a někdy se rozcházíme s přáteli, stejně jako s muži.
Intimita je pojem přesahující genderové rozdíly a patří do úzkého okruhu hodnot, které budu hájit do posledního dechu, protože život bez nich je fádní a nesmyslný. Budu bránit jak intimitu s přítelem, tak intimitu s mužem, i kdybych je měla chránit jeden před druhým. A nechť je reakce muže na jeho přítelkyně lakmusovým papírkem ve zkoušce vzájemného respektu a akceptace zájmů toho druhého, a tedy pevnosti vztahu.